HC Energie Karlovy Vary

Mensator po návratu. Jsem plný očekávání, ke klubu cítím velký závazek

Do Karlových Varů se vrací po třech letech. Gólman hokejových mistrů ze sezony 2008/2009 Lukáš Mensator bude nově trénovat brankáře A-týmu Energie. Jak se na návrat domů těší?

Lukáši vracíš se domů po třech sezonách. Jak probíhaly námluvy?
Byli jsme v kontaktu už delší dobu, ale ještě loni jsme obě strany, jak Vary, tak i Boleslav, uznali za vhodné, že ještě počkáme. Letos už jsme se ale dohodli a už kolem nového roku bylo ze všech stran vše odsouhlasené. Moc se na to angažmá těším, jsem plný očekávání. Na druhou stranu je to pro mě poměrně velký závazek, ta vazba k domovskému klubu je vždy trochu více zavazující, než když jsi někde jinde. A to nemyslím špatně vůči Boleslavi, ale znáš tu spousty lidí a o to je to větší zodpovědnost.

Zmínil jsi větší tlak, připouštíš si ho?
V létě, nebo během suché přípravy, to moc nepoznáte, a to ani charaktery. To se vše ukáže až ve chvíli, kdy nedejbože prohrajete třikrát za sebou. Tak už je to dlouhodobě odzkoušené, zažil jsem si to jak hráč, tak i jako trenér. Věřím ale, že to máme dobře poskládané a že to bude úspěšná sezona.

Co bylo hlavní příčinou Tvého návratu? Rodina, stesk po domově?
Bylo to určitě také rodinné rozhodnutí, ale celkově už asi nastal čas se vrátit. My jsme upřímně trochu očekávali, že se dřív nebo později vrátíme. Honza Tuma z Boleslavi (generální manažer Mladé Boleslavi - pozn. redakce) s tím byl seznámený a víceméně to od začátku očekával, i proto jsme se se po dvou letech dohodli, že smlouvu prodloužíme jen o rok. Musím zpětně říct, že jsme tam měli výborné vztahy a moc rád tam budu jezdit, i když teď už jako soupeř (úsměv).

Jaké byly první dny po návratu do Karlových Varů?
Čtvrtek byl pro mě hektický, pátek už byl lepší, dnes už mi to přijde jako kdybych tady byl půl roku, je to hrozně fajn (úsměv). Je to tak pokaždé, když přijdeš do nového prostředí. První den je takový zvláštní, jsi plný očekávání a snažíš se rozkoukat. Na druhou stranu pro mě je to spíš staronové, spoustu lidí znám, proto je pro mě ten návrat jednodušší.

Spolupracovat budeš s Pavlem Paterou a Davidem Moravcem. Jak se těšíš na spolupráci?
S Pavlem Paterou jsme se shodou okolností potkali už v Mladé Boleslavi, kde jsme byli i s Radimem Rulíkem. S Davidem Moravcem to pro mě bude nová zkušenost, dosud jsme se vídali jen na trenérských školách nebo na kempech. Je to s klukama naše první společné angažmá a musím říct, že z toho mám velice dobrý pocit. Vím, že to může být po pár dnech možná trochu předčasné, ale na druhou stranu ten první dojem pro mě znamená hodně a mám z toho velice dobrý pocit.

Zmínili jsme zodpovědnost nebo tlak vůči okolí, odkud jsi. Budeš něco podobného cítit i z pozice, že budeš navazovat na více než dvě desítky let práce Pavla Kněžického, pod kterým jsi navíc sám trénoval?
Samozřejmě. Přiznám se, že jsem z toho měl, nechci říci obavy, ale je to trochu nestandardní situace…jak to nazvat. Přicházíš po učiteli, tak nějak bych to pojmenoval (úsměv). Ve čtvrtek jsme spolu ale měli skvělý hovor i s Markem Zapletalem, kdy jsem se utvrdil v tom, že jsme udělali dobré rozhodnutí. Myslím si, že to trio, které tady utvořím s klukama, tak bude fungovat dobře a věřím, že budou všichni spokojení. S Pavlem si myslím, že mám dlouhodobě dobrý vztah, ať už z pozice hráče, nebo teď už i trenéra. Jsme spolu na jedné lodi a jsem rád, že tu spolu budeme působit.

Znamená to tedy, že budeš mít přesah i směrem k mládeži?
Je to tak. Měl bych mít přesah do Akademie obecně i do juniorů, za které bych měl částečně zodpovídat. Jsme domluveni s Pavlem Kněžickým, Markem Zapletalem, ale i Jirkou Ryžukem, že by se ta naše práce měla prolínat. Tím neříkám, že to bude nějaký kočkopes, ale myslím si, že čím víc očí, tím víc vidí a pokud by to šlo, tak bychom se na trénincích gólmanů podíleli všichni společně.

U A-týmu budeš mít pod palcem Dominika Frodla, Vladislava Habala a Petra Hamalčíka. Jak se na kluky těšíš a jak dobře je znáš?
S Habym jsme se tu ještě dřív potkávali, Hamaldu znám trochu z doslechu ze Sokolova, kde jsme v kontaktu s Davidem Fečem a dalšíma klukama a kde jsem strávil nějaký čas, na který také rád vzpomínám. Froda jsem vnímal vždy jako soupeře v extralize. Věřím, že to bude fajn, několikrát jsme se potkali i v průběhu sezony, když už jsme věděli, že se k tomu mému návratu schyluje. Důležité je, aby odpočinul, vyčistil hlavu, nabral sílu a byl ready na další sezonu.

Dá se říct, jaké máte cíle? Ideální by bylo, aby gólmani nedostávali góly, že…
To by bylo moc fajn (úsměv). Jsou to spojené nádoby a vždy to tak je. Není to klišé, ale je důležité, aby se kluci dokázali doplnit a tím myslím gólmany a tým. Kolikrát ti odehraje tým skvělý zápas, ale gólmanovi to bohužel nesedne a naopak. Ideální by bylo, aby to šlapalo skvěle z obou stran. Na jednu stranu gólmani jsou samostatná jednotka, na druhou stranu potřebují neskutečnou podporu týmu.

Jak reagovali na Tvůj návrat kamarádi a známí? Stihl ses už s někým potkat?
Teď je to zatím takové hodně hektické období, ale samozřejmě se nějak potkáváme. Přiznám se, že teď každého pozdravím jen mávnutím ruky a běžím dál (úsměv). Věřím, že na to přijde čas se někde v klidu potkat, ale to v nejbližší době asi ještě nehrozí (úsměv).

Do Varů se s Tebou vrací kompletní rodina, oba tví kluci stále hrají hokej…
Kluci se hokeje pořád drží. Luky by měl působit tady v U16ce, Tomík by měl hrát za osmou třídu. Jsem za to rád a nechci říct, že nemáme žádné ambice, to by bylo hloupé. Na rovinu ale říkám, že netlačím úplně na pilu a budu moc rád, když se kluci budou hejbat a budou součástí organizace Energie, to je pro mě to nejdůležitější. Jestli se jim povede s hokejem něco dokázat, to už je na nich.