pá 26.1.2007 | Karel Psohlavec

My jsme hráli, Vítkovice dávaly góly, vystihuje průběh utkání Tomáš Brňák

Devatenáctiletý obránce Tomáš Brňák letos odehrál z karlovarských juniorů v prvním týmu největší porci zápasů a po právu patří k nejpříjemnějším objevům dosavadního průběhu extraligy. Za svoje výkony si vysloužil i pozvánku do slovenské reprezentace na MS dvacetiletých. Tam si příliš radosti neužil a nevesele se mu hovořilo i při hodnocení nepovedeného utkání s Vítkovicemi.

Přestože se energetikům nepodařilo s Vítkovicemi bodovat, pohled na hrací plochu rozhodně nenapovídal nic o převaze hostí. Karlovarští nepodali svůj obvyklý výkon na hranici sebeobětování a v některých pasážích jim citelně chyběla střelba. Ale přesto se nelze ubránit pocitu, že oceláři vytepali z utkání více, než by si možná zasloužili. V podobném duchu hovoří i Tomáš Brňák. „Já si také myslím, že soupeř zvítězil se štěstím. Ale na druhou stranu tady šatnou proběhlo, že jsme měli pět přesilovek a v nich vystřelili jen šestkrát. V tom je ten největší problém,“ nehledá žádné výmluvy a přesně identifikuje největší rozdíl mezi dnešními rivaly.

Venerovy svěřence častokrát zabrzdil nešťastný odraz puku či skvělý zásah gólmana Pince, nejhorší okamžik si ale prožil Michal Dobroň, který při přesilovce přišel o poškozenou hůl a unikající Burger měl dostatek času i prostoru pro úspěšný brejk. „Soupeř se chytil hned první brankou. Hráli jsme přesilovku a náš hráč smolně zlomil hokejku. Určitě to nebyla jeho chyba, ale inkasovali jsme z toho gól,“ popisuje možná nejdůležitější moment utkání.

Duel začal hodně opatrně. Ani jedno z mužstev se netlačilo do útočného pásma, k vidění byla spíše vyčkávací taktika. Nepovedený vstup do zápasu z posledního kola tak možná měl důsledky i v pátek: „V Litvínově jsme dostali rychle tři branky. V dalším průběhu už jsme hráli o hodně lépe. Vše jsme propásli tou první třetinou. Vůbec si nemůžeme dovolit nechat si vstřelit tři branky, když těžko dáváme dvě.“

Vítkovičtí se dostali hned na začátku třetí třetiny do vedení, karlovarská odpověď v podobě Řezníčkovy dělovky byla blesková. Podruhé odskočili Ostravané soupeři v 53. minutě, zde už dostatečně pádná reakce nepřišla. Dílčím pozitivem je alespoň fakt, že tým nepřestal bojovat a doslova až do poslední vteřiny sahal po vyrovnání. „Zkusím to říct takto: my jsme hráli a oni dávali góly. Pak už jsme jenom dotahovali a nebylo to jednoduché. Na začátku třetí třetiny stáhl trenér hru na tři lajny a tempo bylo z naší strany určitě lepší. Měli jsme vyložené šance, byli jsme sami před brankou... Ale asi je to opravdu smůla, že nedokážeme dát ten gól navíc. Už je u nás takovým zákonem, že dáme dva a tím to končí,“ připomíná smutnou pravdu, která letos stojí Energii ještě lepší umístění, než je aktuální pátá příčka. Jako správný bojovník ale hledí vpřed: „Teď nás čeká zápas na Kladně a nezbývá nám nic jiného, než vyhrát.“

Letos snad poprvé přivítala hokejisty i fanoušky na stadionech pravá a nefalšovaná zima. Hráči dotěrný chlad i podle slov Tomáše Brňáka rozhodně vnímají. Tím spíše ve vetchém ledovém paláci na břehu řeky Ohře. „Já to určitě vnímám. Naší čtvrtou řadu pouští trenér do hry jenom sem tam a na střídačce je opravdu zima. Prostě máme takovýhle stadion, musíme se s tím srovnat,“ uzavírá hodnocení pátečního večera.

My jsme hráli, Vítkovice dávaly góly, vystihuje průběh utkání Tomáš Brňák

Související články