NHL? Vděčím za ni také Varům, říká Martin Frk
Martine, poslední zápas jste odehrál 7. dubna, po čtyřech měsících jste zpátky na ledě, jak jste se cítil? Byl jsem na ledě párkrát v Praze, ale to jsem si šel jen zahrát hokej. Ve středu jsem měl první trénink v Karlových Varech s juniory. Je to těžší se zpátky dostávat do tempa. Dlouho jsem na ledě nebyl, tudíž je to znát.
Co nohy? Nohy bolí. Trénuji i na suchu a je to docela náročné. Doufám, že během týdne, maximálně dvou se budu cítit dobře.
Jak se seběhlo vaše trénování s juniory? Mluvil jsem s Martinem Pešoutem, ten mi řekl, že mám přijít v pondělí. Nechtěl jsem ale zahálet a začal jsem chodit s juniory, abych se dostal do tempa. Od pondělí tedy normálně trénuji s A-týmem.
Karlovarským juniorům jste se hodně věnoval, rozdával jste nějaké rady? Jen nějaké maličkosti. Už jsou v juniorce, tak musí trochu vědět, co a jak. Když se mě ale pan Eismann (hlavní trenér juniorů - pozn. redakce) zeptal a chtěl, abych klukům něco řekl, tak jsem s tím neměl žádný problém. Rád klukům poradím.
Když jste vy sám působil v mládežnických kategoriích, jak jste vnímal rady hráčů z A-týmu? Byl jsem za to rád. Berete informace od hráčů, kteří hrají profesionální hokej, takže to pro mě bylo vždycky dobré. Byl jsem rád za příležitost, kdy jsem mohl s hráči být na ledě, i za tu chvíli může člověk hodně pochytit a něco se naučit. Měl jsem kolem sebe vždy dobré lidi, kteří mi pomohli.
Brankáři si dělali srandu, že doufají, že se po tréninku ještě vůbec potkají, když máte jednu z nejtvrdších střel. Šetřil jste je? Jelikož jsem byl na ledě zatím jen párkrát, tak střela ještě není úplně dobrá a lítá mi to kolem brány. Můžou být rádi, že jsem je moc netrefoval (smích).
V Detroitu jste v loňské sezoně dostal poměrně dost prostoru, posbíral jste 25 bodů,. Panuje ve vás spokojenost? Rozhodně ano. Je to NHL a já jsem moc rád, že jsem udělal tolik bodů a že jsem odehrál celou sezonu. Hodně lidí mi k tomu pomohlo. Začínal jsem tady v Karlových Varech a teď jsem tam, kde jsem. Za to bych chtěl všem moc poděkovat, jak Karlovým Varům, tak rodině spolu s přítelkyní. Mají na tom velkou zásluhu.
Co chybělo Detroitu k postupu do play-off? Měli jsme pár zápasů, kdy se nám nedařilo a prohráli jsme deset utkání v řadě. V NHL se hraje jen na výhru, jelikož výhra se počítá za dva body. Je potom tedy těžké se dotáhnout na soupeře před vámi. Nevyšlo nám to tak, jak jsme si my hráči, ale i fanoušci představovali. Fanoušci jsou známí tím, že jsou hodně hokejoví. Doufáme, že jsme se ponaučili a nadcházející sezonu se budeme do play-off tlačit.
Po skončení sezony Detroit oznámil, že smlouvu s vámi neprodlouží, ale o několik dní později bylo vše zase úplně jinak… Přišlo mi to poněkud srandovní. Prvně, že mi smlouvu neprodlouží, potom zase ano. Byl jsem trošku na vážkách, jelikož jsem nevěděl, kde budu tedy hrát a co bude dál. Když se mi ozvali, dlouho jsem neváhal, chtěl jsem zůstat v Detroitu, protože to je tým, který mě draftoval a už jsem tam šestou nebo sedmou sezonu. Znám tam lidi a chtěl jsem tam být. Zase mě čeká kemp a budu muset být lepší, abych si udělal místo a mohl za Detroit opět nastoupit.
Byly i nějaké jiné nabídky, kdyby Detroit nevyšel? Dostal jsem dvě nabídky, ale mou prioritou bylo zůstat v NHL. Mně se do Ruska nebo někam do Evropy nechtělo, je mi sotva 25 let a nemám kam pospíchat. Ještě si chci NHL užít a poté se třeba vrátit nebo zkusit v Evropě něco jiného.
Po sezoně z klubu odešel Petr Mrázek a Tomáš Tatar, nově se k týmu připojí Filip Zadina. Byli jste už s Filipem v kontaktu? Poblahopřál jsem mu k tomu, že byl draftovaný. Říkal jsem mu, že to bude dobrý, ale sakra těžký. Trochu jsem s ním o tom tedy mluvil. Víc se s ním pobavím, až budeme na kempu a setkáme se, půjdeme třeba na večeři. Je škoda, že Petr a Tomáš odešli, jelikož jsem byl rád, že jsem je vůbec v týmu měl a po jejich odchodu tam žádný jiný Čech mimo mě nezůstal. Bylo to najednou jiné. Doufejme, že klukům změna pomůže, Petrovi v Carolině a Tomášovi ve Vegas, aby udělali dobrou sezonu.
Prohlásil jste, že byste chtěl reprezentovat, na kemp jste se dostal, ale na mistrovství světa už ne. Jak moc vás to mrzelo? Já jsem chtěl reprezentovat, ale zdržel jsem se v Americe a potom jsem ještě letěl do Kanady, takže jsem možná udělal chybu, že jsem nepřijel ihned, abych byl pořád v tréninkovém a zápasovém režimu. Ve Švédsku na turnaji mi to nevyšlo, nehrál jsem dobře, ale takový je hokej. S tím jsem se už smířil. Kdyby náhodou příští rok nevyšlo play-off, i když věřím, že vyjde, tak bych o reprezentaci uvažoval znovu. Uvidíme, jak budeme probíhat sezona a také, jak se budu já sám cítit, ještě je to hodně daleko.
Neměl jste nějaký pocit křivdy? Ne, vůbec ne. Bylo to rozhodnutí trenérů a já jsem se už stihl naučit, jak to chodí, díky Americe a Kanadě. S verdiktem trenérů jsem souhlasil a přijal jsem ho. Pokud to tak má být, tak to tak také bude. Více jsem to nerozebíral.
Několik let trénujete v létě s Karlovými Vary, sledoval jste i letos sezonu Energie? Ano, samozřejmě. Sice se nedívám na přenosy, ale výsledky s tabulkou jsem sledoval pořád. Gratuluji klukům za to, že se dostali zpátky do extraligy. Doufejme, že se dobře připravili, protože sezonu měli docela dlouhou, tak snad se jim podařilo zregenerovat a budou na sezonu připraveni.
Přiletěl jste v dubnu, viděl jste osobně nějaké utkání? Ne, vůbec jsem to nestíhal. Po mém příletu do České republiky jsem ihned jel do Pardubic za reprezentací, do Karlových Varů jsem přijel teprve teď. Ovšem přijdu se podívat na nějaké přípravné zápasy, co se tu budou hrát. Musím je zkontrolovat a vůbec se podívat, jak to vypadá. Snad to klukům půjde.
Neláká vás spíš obléknout si dres a jít si taky zahrát? Láká (smích). Ale já bych ještě potřeboval hodně potrénovat, abych se do toho fakt dostal. Kdybych se náhodou zranil, tak by to také nebylo moc dobré. Nechci to riskovat, v NHL je sezona dlouhá, hraje se 82 zápasů, a ještě do toho příprava, to dělá 92 utkání za sezonu, budu toho mít opravdu dost. Raději se dobře připravím.
Díky za rozhovor!
