HC Energie Karlovy Vary

Odfárali jsme to jako jeden chlap! Poslal jsem tam pašeráka, raduje se Bernad

Makali, blokovali střely, dohrávali souboje. Karlovarští zápas doslova odmakali a po zásluze berou tři body. Ačkoliv si nesplnili cíl v podobě hry bez trestů, nastalá oslabení dokázali ubránit, dokonce v nich i skórovat. Vzadu radost z nuly, vepředu zase radost ze tří branek. Jednu z nich vstřelil i David Bernad, jak by spoluhráči popsali, poslal tam nádherného pašeráka.

Davide, zvítězili jste v Českých Budějovicích 3:0, jak těžké to bylo utkání?
Bylo to hodně těžké. Na Budějovicích bylo vidět, že jsou nakopnutí tím posledním kolem, které odehrály velice dobře. Řekli jsme si, že nesmíme moc faulovat a v první třetině jsme měli čtyři vyloučení, to nás docela sráželo dolů. I tak ale bojovnost týmu, před kterou teď musí všichni smeknout, ať jsou do zblokované střely, hry do těla, boj pro druhého, to nám vyhrálo zápas a není se o čem bavit.

Oba týmy dělily před zápasem jen čtyři body. Kdybyste prohráli, bylo by to ještě složitější. Byl ten zápas o to těžší?
Přiznám se, že na tabulku dvakrát moc nekoukám. Extraliga je letos hrozně vyrovnaná, každý může porazit každého a bojuje se o každý bod. Urvali jsme pro nás důležité tři a jsem za to šťastný. Dík patří celému týmu, protože jsme to odfárali jako jeden chlap.

Sami jste si to moc neulehčili vyloučeními, kterých bylo hodně. Bude na tom třeba zapracovat?
Bylo toho hrozně moc. Týmy, které mají lepší přesilovky, to potrestají dvěma, třemi góly a zápas se bude vyvíjet naprosto opačně a budeme v háji.

Odehráli jste skoro třetinu zápasu v oslabení, kolik to stálo sil?
Nechci být úplně z obliga, ale já zrovna oslabení nehraju, tak nemůžu říct, kolik to osobně stálo sil. Když jsem ale viděl kluky, jak tam fáraj, protože tam chodí osm, maximálně deset statečných... Musím před nimi smeknout, protože kolik jsme tam zblokovali střel v oslabení, ať to byly střely z voleje, střely od beků... Kluci perfektní, muselo to stát hrozně moc sil a doufám, že se zaledují a zítra budou dobrý.

Osobně se vám podařilo vstřelit branku z pozice ne zrovna typické pro obránce, jak byste ji popsal?
Oni nějakým způsobem vyhazovali puk, co jsem si všiml. Já ho na poslední chvíli stihl na modré čáře, chtěl jsem střílet hned co se to ke mně dostalo, ale viděl jsem obránce, jak si přede mě kleknul, snažil se mě nějak vytlačit do rohu. Ani nevím, kde se to v mojí hlavě zrodilo, že jsem si to stáhl ještě pod sebe a z toho vystřelil a víc v podstatě nevím. Bolela mě pak pusa, protože jsem dostal hokejkou a kluci říkali, že to byl nádherný pašerák, takže asi takhle bych to viděl.

Stihl jste se vůbec radovat?
Úplně ne, šel jsem to hned ledovat a nechat se ošetřit. Až když jsem pak přišel zpět na střídačku, tak jsme to s klukama nějakým způsobem oslavili. Zasmáli jsme se tomu a kluci se mě ptali, co to bylo za oslavu gólu, že se tam shazují rukavice a že to ještě neviděli.

Pro vás osobně ale specifický zápas, jelikož pocházíte z jihu Čech...
Kousek odtud jsem víceméně doma, přítelkyni mám z Budějovic, takže to v tom pro mě bylo specifické. Seděli tu všichni, ať to byla rodina, kamarádi, přítelkyně, všichni mě byli podpořit, takže snad jen jeden sektor tam byl ode mě. Jsem za to rád a ten gól byl pro ně, za to že mě přišli podpořit, protože taková podpora je pro mě to nejvíc.

Byla to trochu náplast za předchozí zápasy, kdy jste nehráli špatně, ale na body to nestačilo?
Ano, s tím naprosto souhlasím. Hlavně s Pardubicemi jsme neodehráli vůbec špatný zápas, ale srážely nás přesilovky a oslabení, o čemž jsme se bavili a Budějovice naštěstí nevyužily. Náplast ano, trošku takové zadostiučinění. Štěstí se přiklonilo k nám, bereme tři body. Navíc jsme nedostali žádný gól.

Související články