Petr Sailer nabil na sluníčku baterky a vstřelil vítězný gól
Po Červenkově vyrovnání utkání dospělo do desetiminutového prodloužení a následně i do samostatných nájezdů. Hra mimo základní hrací dobu v letošním play off patří mezi silné zbraně energetiků, ze čtyř případů se v ní radovali třikrát. Byly tyto úspěchy základem psychické pohody i v úterním utkání? Podle útočníka, jenž v Energii hostuje z Českých Budějovic, nikoliv: „Myslím si, že ne. Každý zápas je totiž jiný, i každá série je jiná. Nájezdy se odvíjí od momentální formy hráčů a brankářů.“
Spíše než útočný koncert zhlédlo přes 14 tisíc diváků v O2 Aréně urputnou bitvu založenou na pečlivé obraně. Podle Petra Sailera jasný důsledek důležitosti zápasu. „Hraje se finále, takže důležité je každé utkání. Už není kam postupovat, na konci jedno mužstvo zvedne nad hlavu pohár. Věřím, že i v dalších zápasech navážeme na krůčky, které jsme udělali ve Varech i dnes tady. Měli bychom teď být i z psychické stránky klidnější.“
Nízký počet branek na obou stranách ostře kontrastuje s duely, jež oba soupeři v moderní aréně svedli během základní části. Ve dvou utkáních inkasovala Energie ve Vysočanech celkem 13 branek, tentokrát pustil Lukáš Mensator za svá záda puk jediný. V závěrečných nájezdech vychytal i elitní dvojici soupeře Bednář, Červenka. „Se základní částí se to nedá vůbec porovnávat. Tam když dostanete pár branek, tak mužstvo už trochu rezignuje, protože ta soutěž je dlouhá a má 51 jiných zápasů, kde to lze napravit. Play off je úplně o ničem jiném,“ přichází s vysvětlením jeden z mála praváků v družině Josefa Palečka.
Dalším atributem třetího finále byl nízký počet vyloučení na obou stranách, obě mužstva si tak dostatečně užila hru v plném počtu. Podle Petra Sailera by z tohoto faktu mohla těžit právě Energie. „Při hře 5 na 5 hrajeme na kompletní čtyři pětky, což by pro nás mohla být v závěrečných zápasech výhoda, protože budeme mít víc sil a Slavii dokážeme přebruslit. Pro nás je tedy hra v plném počtu lepší.“
Třiatřicetiletý útočník se v závěrečném rozstřelu rozjel jako vůbec první a výborně chytajícího Nerudu s přehledem překonal. O chvilku později jej napodobil i Petr Kumstát, a protože slávistické pušky tentokrát zůstaly němé, radovala se družina v bílozeleném. Kromě bohatých zkušeností a své typické rozvahy čerpal Petr Sailer pohodu pro rozhodující moment utkání i v takřka letním počasí. Jít na hokej v tričku, to se především v Karlových Varech často nestává. „Je to určitě příjemné. Osobně mám rád, když jsou teplé dny a sluníčko. Působí to na mě jedině pozitivně.“
Související články