Příprava v číslech: Flekova ofenzivní exploze i úderná MHL lajna
Nejproduktivnější hráč
Jakub Flek
Karlovarský ďábel s tryskovými motory místo nohou, to je jeden z hlavních tahounů zelenobílé skvadry, Jakub Flek. Loni nasbíral ze všech energetiků nejvíce kanadských bodů a stejný primát mu patří i v přípravě na nadcházející sezonu. V osmi zápasech si připsal neuvěřitelných 13 bodů za sedm branek a šest asistencí a neodehrál jediné utkání, v kterém by nebodoval alespoň jednou. Přes 1,6 bodů na zápas, to měl v extralize naposledy Vladimír Růžička za své nejlepší éry. Pokud by si karlovarská nálož na bruslích dokázala tuto formu alespoň z poloviny přenést i do soutěžní sezony, mohl by Energii čekat zajímavý rok.
Nejlepší lajna
Beránek - Gríger - Kohout
Útočné komando, které spolu zažilo MHL ve Varech, lajna protřelá zkušenostmi z ruského hokeje, jež aplikuje i v Česku. Navíc se tato trojice skvěle doplňuje. Silový a fyzický hokej v podání Martina Kohouta, Dávid Gríger, který je schopný trefit svou přihrávkou pětník a je vždy přesně tam, kde má být, a ostrostřelec Ondřej Beránek, kvůli jehož přesné ráně skončil nejeden soupeřův gólman v péči klubového psychologa. Jaký to má pak efekt na ledě? 28 bodů, která druhá útočná lajna během přípravy dohromady nasbírala, nemá ve varských poměrech konkurenci. A co víc, tato trojice se postarala o celou třetinu gólů celého týmu.
Nejlepší střelec
Jakub Flek
Rychlonohý křídelník ovládl ještě jednu kategorii, nikdo jiný totiž v přípravě nedokázal dotlačit kotouč za soupeřovu červenou čáru hned sedmkrát. A že to nebyly jen tak ledajaké góly, kdy by dostal přihrávku před prázdnou bránou. Ne. Jakub Flek má ve svém repertoáru samé lahůdky, které pohladí každého hokejového fanouška po duši. Famózní ovládání puku, důvtip a odvaha zkoušet neozkoušené, to je to, proč si forvard s devítkou na zádech zápas co zápas dělá z protihráčů jen o něco málo víc než tréninkové kužely.
Nejlepší nahrávač
Dávid Gríger
Centr úderné MHL lajny zvládá perfektně číst hru a dokáže své spoluhráče najít i poslepu, díky čemuž si připsal rovnou sedm gólových nahrávek ve svých deseti startech. Perfektně si sedne snad s každým, koho mu trenér pošle na křídla a to je přesně ta nejdůležitější úloha centra. Je potřeba poslat pas napříč celým kluzištěm skrz pět soupeřů? Žádný problém, Dávid Gríger olízne známku, nalepí ji a pošle vám kotouč doporučeně přímo na čepel. A teď si ještě k tomu přidejte skvělý pohyb a předvídání a máte rázem na světě nejproduktivnějšího centra týmu.
Nejlepší týmový hráč
Martin Rohan a Martin Kohout
Bodování +/- odhaluje všechny šedé eminence hokeje, skryté dříče, kteří jsou vždycky u toho správného a makají bez toho, aniž by je za to někdo ocenil. A v přípravě na nadcházející sezonu máme hned dva mistry týmové hry, jsou jimi dva Martinové - Rohan a Kohout. Dobře, Martin Kohout sice vůbec není na první pohled nevýrazný, ale zato Martin Rohan splňuje analyticko-psychologický rozbor této kategorie náramně. Za celých deset zápasů se bodově prosadil jen třikrát, ovšem ve statistice +/- získal úctyhodných +9 bodů. To ukazuje jeho skutečný přínos týmu, není jím honba za záznamem v listině střelců, nýbrž rozvíjení akcí a práce pro mužstvo.
Nejtrestanější hráč
Stanislav Balán
V minulosti, a vlastně i v současnosti, této kategorii neochvějně vládl jiný hráč, i když ne vždy tak úplně vlastní vinou, proto je jméno karlovarské dvaasedmdesátky na čele tabulky trestanosti možná mírným překvapením. Ono tedy abychom Stanislavu Balánovi zase nekřivdili, výrazný podíl na jeho rejstříku se 32 trestnými minutami má zejména jeden osobní flastr. Tak na chvilku zapomeneme, že v hokeji existují více než dvouminutová potrestání a jak se nám změní pořadí? Na špici vyskočí zřejmě ještě překvapivější hráč, Ondřej Beránek. Ten totiž usedl na lavici hanby během přípravy celkem pětkrát.
Brankáři
Gólmani se z důvodu velikých rozdílu v odehraném čase dost často řadí do ucelených žebříčků velice špatně a jinak tomu není ani v tomto případě. Statistiku úspěšnosti totiž ovládl extrémně talentovaný mladík Jan Bednář, který ani jednou neinkasoval a má u svého jména lichotivou hodnotu sta procent. Jenže problém je v tom, že vysoký brankář se mezi tři tyče postavil jen jednou, a to v posledním utkání proti Sokolovu. Nic to tedy nemění na tom, že vychytat při svém debutu v seniorském hokeji nulu, to je přinejmenším fantastické, leč je potřeba v tuto chvíli opustit od pojmu “nejlepší” a vzít si na paškál každého maskovaného muže zvlášť.
Post jedničky z loňské sezony obhájil Filip Novotný, jeho 91% úspěšnost je skutečně solidní. Krýt záda Novotnému pak zřejmě znovu bude Tomáš Závorka, ten završil přípravu s takřka 88% přesností svých zákroků. Čtyřlístek gólmanů uzavírá usměvavý Ondřej Kuchař, který si vloni odbyl premiéru v A-týmu Energie a celkově naskočil do brankoviště čtyřikrát. Během přátelských utkání však zaznamenal velice podobné statistiky jako Tomáš Závorka, a nahlas si tak řekl o více prostoru v nadcházející sezoně.
Překvapení přípravy
Petr Šenkeřík
V polovině loňského ročníku zamířil tento zadák se zkušenostmi ze zámoří na západ Čech z Ústí nad Labem s tím, že zelenobílý dres bude oblékat minimálně do konce sezony. Během 12 utkání základní části si připsal osm bodů a v přepočtu bodů na zápas byl mezi obránci jednoznačně nejlepší. Jenže v play-off a baráži jeho hvězda vyhasla, za patnáct startů nezaznamenal jediný kanadský bod a ve statistice +/- se topil hluboko v mínusových číslech. Před novou sezonou dostal od klubu ještě jednu podmíněnou šanci, jinými slovy try-out kontrakt. Tehdy se ale Petr Šenkeřík kousnul, jako jeden z pouhých tří hráčů nevynechal jediný z jedenácti přípravných duelů (těmi dalšími jsou Tomáš Mikúš a Sebastian Gorčík) a nakonec se mezi obránci probojoval na dělené první místo v produktivitě, díky čemuž si vysloužil místo v kádru Energie i na příští rok.
Výkon týmu
Nyní opustíme perspektivu jednotlivých hráčů a podíváme se na Energii jako celek. Díky závěrečné výhře nad Sokolovem zakončili Západočeši přípravu s kladnou bilancí šesti výher oproti pěti porážkám. Během těchto duelů také nastříleli v průměru 3,6 branek na zápas, což je zlepšení o zhruba tři desetiny oproti loňsku v první lize, a potvrzuje to tak kvalitu karlovarské ofenzívy. I obrana vykazuje určitý progres, 2,5 gólů na utkání je vzhledem ke složení soupeřů skutečně dobrá hodnota a Energie díky tomu začíná konečně získávat tolik potřebnou jistotu v defenzívě.
I speciální týmy Karlových Varů vykazují své kvality. V přesilových hrách zaznamenali energetici úspěšnost 16,7 %, neboli každá šestá početní výhoda skončí lovením kotouče zpoza soupeřova gólmana. A jako zlatý hřeb přichází na řadu oslabení. Ta byla v posledním roce předností klubu z lázeňské metropole a v přátelských utkáních před nadcházející sezonou se Energie ještě o stupínek zlepšila na takřka 93 % ubráněných početních nevýhod.
