Přišel, viděl, chytal a zvítězil!
Karlovarští zatím do prázdné brány v power play soupeře gól nedali. Je to dáno taktikou, která je spíše defenzivnější. „Trenéři nás nabádají, abychom hlavně branku nedostali. Takže se ani z velké dálky střílet nesnažíme. Hlavní je vyndat puk ze třetiny a pokud možno jen do středního pásma. Abychom neudělali nějaké zbytečné zakázané uvolnění, protože ta buly v obranném pásmu jsou hodně nebezpečná.“
Domácí, díky dvougólovému náskoku, začali v poslední třetině hrát dost do obrany. Skoro to vypadalo, jako kdyby bylo Znojmo týmem, který hraje před vlastními diváky. „Je pravda, že jsem se po tom stáhli a číhali na jejich chybu, hráli jen na brejky. Dost se to podobalo naší hře venku, kdy se do útoku příliš nehrneme a hrajeme to, co nám nejvíc sedí a to je obrana. Však jsme to také nebyli my, kdo se potřeboval trefit. Takže jsme nechali Orly hrát, ale je pravda, že ke konci měli navrch docela dost.“
I přes velký tlak hostí, kteří vrhli vše do útoku a spousta riskantních věcí jim vycházela, dokázal Petr Franěk všechny jejich příležitosti vychytat. Obzvláště v nervy drásajícím závěru mu asi bylo chvílemi příliš velké horko. „Já jsem předně rád, že jsme vyhráli! A o žádné nervozitě se mluvit nedá. My to tak na hřišti nebereme. Snažíme se hrát co nejlépe, nedělat chyby a pokud už se nějaká stane, tak aby ji někdo další napravil. Super je, že už jsem mohl klukům konečně pomoci, protože dívat se na hokej z tribuny je hrozné!“
Deset zápasů chyběl svému týmu kvůli zranění, hned na začátku sezony docela dlouhá pauza. To může psychiku brankáře trošku pošramotit. „Nechci říct, že bych byl vyloženě nervózní. Ale určitě tady nějaká nervozita byla. Přeci jen jsem docela dlouho nechytal a zápasový rytmus je trošku jiný, než tréninkový. Prvními zásahy však ze mě všechno spadlo a pak už to bylo naprosto v pořádku, takový normální zápas.“
Petr Franěk se netají tím, že má rád, když jde na něj v utkání hodně střel. Proto mu muselo vyhovovat, že jeho premiéra se odbude zrovna proti velmi útočně laděnému mužstvu ze Znojma. „Proti Orlům se mi chytá doma výborně. Vlastně mi dali branku až po nějakých 160 minutách. A bylo dobře, že hodně stříleli, protože já rád chytám hodně. Nelíbí se mi, když v bráně jenom tak stojím.“ Hodně zásahů ale také ubírá fyzické síly. „Po fyzické stránce jsem se příliš dobře necítil. V úplném závěru jsem toho měl opravdu plné zuby! Jsem moc rád, že jsem to vydržel. Do neděle se musím dát do pořádku. Ale myslím, že to není ani tak fyzická kondice, tu mám řekl bych velmi dobrou. Jde spíš o takové vypětí, byl to první zápas doma. A vůbec všechno možné dohromady.“
Brankář domácích musel čelit také trestnému nájezdu. Jak on sám viděl situaci, po které rozhodčí toto trestné střílení nařídil? „Ani moc dobře nevím. Puk se odrazil od mantinelu, já jsem ho chtěl zastavit lapačkou, ale Ríša Bauer mi tam dal hokejku a díky tomu mi puk proklouzl. Prý jsem ho měl pod betonem a Richard na mě jen spadnul, aby do toho nikdo nemohl šťourat a rozhodčí odpískal penaltu. Naštěstí z této situace gól nepadl.“ Exekutorem se stala slovenská hvězda Ján Pardavý, karlovarský gólman se jí však nijak neděsil. „Já ho trošku znám, myslím, že se mi daří odhadnout, jak danou situaci bude řešit. Čekal jsem co udělá a měl jsem víc nervů než on.“
Související články
