Radosti i zklamání extraligové sezóny 2004/05
Předsezónní posily
Karlovarský klub před sezónou 2004/05 mocně posiloval a nejen mezi skalními fanoušky se již začalo snít o postupu do vyřazovacích bojů. Obranu vyztužil urostlý Zdeněk Kutlák, který se do České republiky vrátil do delší době strávené v zámořských soutěžích. Z Plzně si do lázeňského města našel cestu hokejový buldok Michal Dvořák, ze Znojma se přes celou republiku stěhoval Milan Procházka, podobnou cestu podstoupil i vsetínský bek Jiří Polák. Produktivitu mužstva mělo zajistit hvězdné slovenské duo Tomík, Hurtaj.Po odchodu Petra Fraňka do Slavie muselo karlovarské vedení řešit také otázku brankářů. Jako první oblékl dres Energie odchovanec karlovarského a sokolovského hokeje Lukáš Mensator. Až po mistrovství světa byla oznámena jména dalších dvou mužů s maskou. K západočeskému publiku dobře známému Zdeňku Šmídovi přibyl do brankoviště i lotyšský reprezentant Edgars Masalskis, jenž se na pražském šampionátu prezentoval skvělým výkonem proti českému národnímu týmu.
Změna se udála rovněž na místě hlavního trenéra. Richarda Fardu vystřídal v tandemu s Radimem Rulíkem dlouholetý znojemský kouč Pavel Pazourek.
Výluka v NHL změnila rozložení sil
Nezměrný optimismus mezi fandy Energie, ještě podpořený velmi dobrými výsledky v přípravném období, pomalu začal opadávat s faktem, že se pravděpodobně nerozběhne zámořská National Hockey League a většina nejlepších českých hráčů zamíří do extraligy. Nabídkám mateřských a výrazně bohatších klubů mohli Karlovarští jen stěží konkurovat. S Energií se sice na podmínkách smlouvy dohodli slovenští reprezentanti Štrbák a Nagy, oba však nakonec z rodinných důvodů do západních Čech nepřišli. Jediným energetikem se smlouvou v NHL se tak nakonec v průběhu sezóny stal Milan Kraft.V sezóně opět s pěticí gólmanů
Podobně jako v ročníku 2003/04, i v sezóně následující řešili Západočeši v průběhu roku problémy na postu brankáře. V přípravě spolehlivý Masalskis v úvodních soutěžních zápasech několikrát zaváhal a v brankovišti dostali šanci jeho dva kolegové. Ke smůle lotyšského hráče se své šance nejprve skvěle chopil Zdeněk Šmíd. Následně dostal svou první velkou šanci s extralize dospělých i Lukáš Mensator, v prvním zápase na ledě Litvínova vychytal čisté konto a postavení mladého Lotyše se začalo komplikovat. Nejdříve odešel Masalskis na hostování do prvoligového Písku, kde v průběhu roku působili i Mensator se Šmídem, v závěru sezóny pak nastupoval za Jihlavu, kterou však ani kvalitními výkony mezi českou elitou neudržel.První třetina soutěže se Energii celkem vydařila, pohybovala se na příčkách zajišťujících postup do play-off, pak však přišel listopad osmizápasová série matných výkonů a klubový management začal hledat rázné řešení. Vedle změny na trenérském postu, kdy Pavla Pazourka vystřídal u kormidla dosavadní asistent Radim Rulík a pomáhat mu začali Václav Baďouček s trenérem brankářů Kněžickým, přišla nová tvář i do branky.
Možná nejvýznamnější událostí roku byl příchod Romana Málka do Karlových Varů. Od nástupu rekordmana extraligy v počtu vychytaných nul v jednom ročníku, inkasovala Energie ve 23 zápasech sezóny jen 45 branek, získala 37 bodů a vrátila se do boje o play-off. Roman Málek skončil rok s pro Karlovy Vary nevídaným průměrem 1,97 obdržených branek na zápas a úspěšností zákroků 94,21%.
Aby byl výčet maskovaných mužů ve svatyni energetiků kompletní, musíme jmenovat ještě jednoho mladíka, kterému by mohla patřit budoucnost. Ondřej Jirkův odchytal za varskou juniorku báječnou sezónu, statisticky byl v juniorské extralize vůbec nejlepší a nakonec pomohl mladé Energii vybojovat historický úspěch v podobě postupu do čtvrtfinále play-off, kde tým trenéra Antonika smolně podlehl pozdějšímu vítězi ze Vsetína. Svou premiéru mezi dospělými si Jirkův odbyl v jinak nepovedeném utkání v Pardubicích, kde v závěrečných jedenácti minutách pochytal všech sedm střel východočeských střelců.
Listopadová krize i častá radost
O nepostupu Karlovarských do vyřazovacích bojů se pravděpodobně rozhodlo již v listopadu, při sérii porážek. Neúspěchy si vyžádaly odchod hlavního kouče Pazourka, ale také ukončení spolupráce se slovenským kanonýrem Tomíkem.Vše se ale začalo otáčet 10. prosince. První zápas s Romanem Málkem v brance a Radimem Rulíkem jako hlavním trenérem Západočeši vyhráli 5:3 i přesto, že soupeř z Litvínova vedl i o dvě branky. Velká radost přišla o dvě kola později, kdy k prvnímu povánočnímu kolu přijeli do Karlových Varů největší rivalové z Plzně. Před výbornou návštěvou vyšlo energetikům naprosto vše, dvě branky zaznamenali Hurtaj, Košťál a Andrej Nedorost, který hrál v karlovarském dresu svůj první zápas. Konečné skóre 8:1 bylo historicky nejvyšší výhrou Energie nad Plzní.
Výborně se Karlovarští prezentovali i v domácích soubojích s mistrovským Zlínem. V prvním utkání si energetici poradili s Medvědy v poměru 5:2, podruhé se radovali dokonce před televizními kamerami po výsledku 4:2.
Útok na postupové příčky přinesl v závěru základní části další příjemné zprávy. Z posledních deseti zápasů vyhrála Energie hned šest, senzací bylo vítězství 3:2 na ledě Sparty. O šanci na historické play-off se však Západočeši připravili na svém stadionu v duelu s Vítkovicemi. I přes rychlé dvoubrankové vedení ztratily Karlovy Vary zápas v poměru 2:3. Konečných 69 bodů bylo sice druhým nejlepším výsledkem klubu v historii, přesto to znamenalo ztrátu pěti bodů na poslední postupovou příčku.
Sezóna 2004/05 tedy třešničku na hokejovém dortu v podobě účasti karlovarských hokejistů ve vyřazovacích bojích nepřinesla. Kvalitní herní projev ve velké porci zápasů, stabilizace kádru i ekonomické situace klubu, zapracovávání mladých odchovanců i povzbudivé výsledky mládežnických výběrů mohou být velkým příslibem do budoucnosti. Jestli se veškerá očekávání naplní už v sezóně 2005/06, poznáme začátkem příštího března.
