Vojtěch Čihař: Tým máme perfektní, a když budeme hrát pospolu, tak máme šanci na výhru
Vojto, jaké to je být na Hlinka Gretzky Cupu s ohledem na to, jak prestižní turnaj to je a navíc v Kanadě, kde je juniorský hokej hodně oblíbený?
Je to určitě skvělá zkušenost, protože tady jsou nejlepší týmy. Vlastně nejlepší osmička, což podle mého názoru turnaji dodává tu prestiž. Těším se na to (úsměv). Už přípravný zápas s Kanadou nám ukázal, že můžeme hrát proti komukoliv, takže nám to určitě do turnaje otevřelo oči.Bylo pro vás utkání s Kanadou velký skok? Přece jenom jste zatím hlavně trénovali a odehráli jste pouze dva přípravné zápasy a navíc na velkém kluzišti …
To tedy byl (úsměv). Prvních asi pět minut jsme se museli vůbec s tím jejich hokejem ztotožňovat. Naši hru jsme začali hrát asi od šesté minuty. Posouvali jsme rychle puky a dostávali jsme se do šancí, které jsme pak i proměňovali a to bylo klíčové a díky tomu jsme potom vyhráli (úsměv).Takže jste, vzhledem k soupisce Kanady, neměli před jejich týmem nějaký přehnaný respekt? Řešili jste třeba s klukama, že proti vám hrají největší kanadští talenti v čele s Gavinem McKennou?
My jsme proti nim hráli už na World Hockey Challenge a věděli jsme, protože tam jsme je taky porazili, že se nemáme čeho bát a že do toho jdeme naplno. Žádný přehnaný respekt jsme z nich neměli (úsměv).Co časový posun, bylo pro vás těžké se s ním srovnat a nebrzdil vás trochu? Přece jenom jste v Kanadě před zápasem nebyli dlouho …
Určitě jsme se museli vždycky ještě trochu dospat, ale co jsem se bavil s klukama, tak nikdo s tím neměl nějaký vážný problém. Což bylo dobré, že jsme to před tím prvním zápasem, tak zvládli. S časovým posunem je to pak horší až při návratu. To musíme zůstat co nejdéle vzhůru, abychom se s tím časem zase srovnali (úsměv).Vojto, jestli se nepletu, tak to byl Tvůj třetí zápas proti Kanadě a ve všech jsi skóroval. Vypadá to, že na Kanadu umíš …
Tak bych to úplně nebral (smích). Kluci mi to tam nádherně dali a já už jsem měl jenom povinnost to dát a naštěstí se to podařilo a dal jsem gól (úsměv). Je to docela paradox, že se to stalo třikrát po sobě a proti Kanadě (úsměv).Zrovna v tomto zápase ale byl Tvůj gól spíš individuální a o určité pohotovosti při napadání a potom při té kličce …
Já tohle hodně zkouším, protože vím, že ti gólmani se přesouvají se mnou na tu druhou stranu. Tak jsem to zkusil na první tyčku takovým dloubáčkem jenom do víka. Kluci to tam hezky vybojovali, dali mi to a já jsem viděl toho beka, že stojí blízko u mě, tak jsem ho objel a pak jsem si to přehodil na forhend a na bližší tyčku. Musím říct, že tohle opravdu trénuju pořád (úsměv).V této pasáži jste Kanaďany asi hodně zlomili. Nejdřív skóroval Vítek Záhejský a po chvilce i ty. To pro ně musel být šok, zvlášť potom co chvilku před tím vyrovnali na 3:3 a mysleli si, že vás teď přejedou a najednou taková sprcha …
To určitě, bylo to hned po deseti vteřinách, co to dal Zahy. Bylo to dobré střídání a jsem za to rád, že jsme hned takhle ze startu dali gól a mohli jsme se pak na konci radovat (úsměv).Co kanadský styl hokeje? Vypadá to, že Ti vyhovuje …
To ano (úsměv). Mě určitě ten kanadský a americký hokej prostě sedí, nevím proč. Je to víc fyzické a víc bruslařské a to mě hodně baví (úsměv).Kanaďané postupem času dost přitvrzovali a dohrávali opravdu hodně tvrdě a chtěli vás také vyprovokovat. I tohle tě baví?
Jo jo, i tohle mě baví (úsměv). Já jsem vlastně spíš takový ten provokatér a to mě právě na tom baví, že potom ty fauly přicházejí a my máme přesilovky a z toho těžíme (smích). Takže mě určitě tohle baví taky.
V týmu jsou s Tebou také Vítek Záhejský a Michal Oršulák, je fajn tu mít kamarády z klubu?
S Michalem Oršulákem jsme dokonce spolu na pokoji, takže si i tady udržujeme karlovarské přátelství (smích) a samozřejmě i s Vítkem Záhejským, který teď z Varů odchází do Ameriky. Jsme tady ale kamarádi úplně se všemi a je tady dobrá parta a nikdo není odstrkovaný (úsměv).Dobrá parta, to je první krůček k úspěchu …
My se s většinou týmu známe už od šestnáctky a tím pádem víme, kdo a jak na jakou situaci reaguje a tak. Myslím si, že jsme hodně dobrá parta.Vojto, když se vrátíme k Varům, kde bojuješ o místo v A-týmu …
Určitě musím hlavně plnit to, co mi řeknou trenéři pan Patera a pan Moravec. No a musím hlavně nabrat ještě nějaké svaly a ještě trochu zrychlit. Myslím si, že bych to mohl zvládnout. Chci se o to prostě porvat.Jsi rád, že trénuješ pod panem Paterou, kterého znáš ze sedmnáctky?
Ano, jsem. S panem Paterou jsme si už minulý rok hodně rozuměli, takže jsem rád, že A-tým trénuje zrovna on (úsměv).Rozhodla šance zabojovat o místo v A-týmu o tom, že i když jsi byl draftovaný do Kanady, zůstaneš v Energii?
Určitě ano, po příchodu pana Patery jsem si byl na sto procent jistý, že chci zůstat a že se chci porvat o místo v áčku, protože vím, že pan Patera je čestný a férový, a že když mi to půjde, tak mi tu šanci dá.Jsi tady v kontaktu s klukama z týmu?
To jsem, pořád si píšeme, sice s těmi trochu mladšími, co jsme si věkově blíž, takže s Robinem Sapouškem a Davidem Moravcem, ale já jinak kluky moc „neotravuju“ (úsměv). Jsou teď v přípravném období a čeká je mimo jiné utkání s Cornellem. Takže nejvíc jsem asi v kontaktu s těmihle dvěma. Robin a David mi po zápase psali a gratulovali (úsměv).Když jsme u A-týmu, budeš muset zaplatit nějaký příspěvek do kasy za góly nebo případně i za medaili?
To nevím, ale snad ne (smích). To bychom se ještě museli domluvit, jestli by na mě kluci vůbec byli trochu hodní nebo mi to napálili za plnou cenu (smích). To uvidíme, no. Ale určitě zlato chci přivézt (úsměv).Tak to je výzva. V loňském ročníku sice cinklo stříbro, ale na turnajích v Kanadě se ta medaile zatím nepovedla. Myslíš, že by se to mohlo teď zlomit?
Já si myslím, že určitě. Tým na to máme perfektní, a když budeme hrát pospolu, tak máme podle mě šanci na výhru (úsměv).Děkuji za rozhovor.
