Vyberte čtvrtou osobnost sestavy století
Nominované osobnosti - 80. léta
Milan Mottl (1951)
Ač narozen v Jihlavě hokejově vyrůstal v K. Varech. V družstvu dospělých se objevil poprvé v sezoně 1971-72. Kromě půl roku vojny a dvou let na Slovensku, neodmyslitelně patřil k oporám Slavie až do sezony 1987-88, čímž se zařadil k jedněm z nejdéle hrajícím hokejistům karlovarské historie.
Josef Martinovský (1954)
Mezi spoluhráči se mu říkalo „Vánek“, a to proto, že po ledě doslova létal a bylo jej plné hřiště. Svým neutuchajícím zaujetím pro hru a nasazením dokázal strhnout tým k lepšímu výkonu. Dres karlovarského „áčka“ začal občas oblékat jako junior již v roce 1972 a naposledy jej přes hlavu stáhnul až po sezoně 1991-92! A nebýt dvou let vojny, oblékal by karlovarský dres rovných 20 sezon!
Jaroslav Kliment (1959)
Na vojně v Jihlavském „béčku“ hrál s vynikajicími hráči, např. s Otakarem Janeckým a po „službě vlasti“ si mohl zahrát i lepší hokej, než se hrál v Karlových Varech. Ale srdce jej táhlo domů. Defenzivní útočník většinou nastupoval v útoku s J. Martinovským a O. Boudou. Na sklonku kariéry pomohl vybojovat postup z krajského přeboru do 2. ligy a v prvních dvou sezonách ve III. soutěži patřil k oporám a lídrům týmu.
Vojtěch Polák (1957)
Patřil k hráčům, kteří se snažili udržet karlovarský hokej při životě v časech, kdy se uvažovalo, že se A – tým rozpustí. Na ledě neutuchající bojovník, ale i velmi horká hlava, přesto velice platný pro tým. Stejně jako J. Kliment svoji kariéru zakončil v roce 1992, kdy tým bojoval v baráži o postup do 1. ligy.
Petr Chramosta (1959)
Odchovanec Chomutova přišel do K. Varů hrát II. NHL v roce 1983 a klubu i městu zůstal věrný dodnes. Střední útočník, který nerad bránil, a který se na vlastní polovině více pohyboval mezi modrou a červenou čárou, než v obranném pásmu, měl vynikajícím čich na branky a velmi dobrou rozehrávku.
Generace před velkým třeskem
Hokejová Slavia se už nadobro usadila v provizorním stánku v Dolní Kamenné, aby tu zůstala pod různými jmény dalších třicet let. Klub se stále potácí mezi krajským přeborem a druhou ligou. A marně vzpomíná na už notně zaprášenou slávu poválečného období. Přesto se v sestavě Slavie stále najdou hráči, kteří okusili první z hokejových krůčků po boku karlovarských legend. Kteří ani po rozloučení s hokejovým náčiním neopustí starou plechárnu. Vždyť tam hraje klub jejich srdce. Osmdesátá léta jsou v Karlových Varech poslední dekádou před velkým třeskem. Společenským i hokejovým.
Milan Mottl - Jméno Milana Mottla se mohlo klidně objevit v předchozím dílu našeho seriálu. Tak dlouho už rodák z hokejové Jihlavy navlékal přes hlavu dres karlovarské Slavie. Vysoký a chytře hrající obránce odehrál za karlovarské mužstvo patnáct sezon, jeho velké chvíle však přišly až na konci osmdesátých let. V sezoně 1987 - 88 s aktivním hokejem skončil, aby se jeho jméno mohlo přesunout na soupisce do kolonky trenér. Právě Mottl nastartoval hokejovou euforii při posledním z postupů do druhé ligy, aby se v pozdějších letech násobila dalšími skvělými výsledky klubu. S názvem Slavia se jeho srdce odmítlo rozloučit dodnes.
Josef Martinovský - Celých sedmnáct sezon v jednom běhu odehrál za Karlovy Vary Josef Martinovský. Nic na jeho rozhodnutí nezměnilo, že celou polovinu strávil v krajském přeboru. Svůj klub neopustil. Vyplatilo se. V roce 1990 pomohl konečně s návrátem své Slavie do celostátní soutěže, do druhé ligy. Nová éra karlovarského hokeje mohla začít.
Jaroslav Kliment - Dva roky vojny byly pro Jaroslava Klimenta zpočátku určitě radostnější než návrat do Karlových Varů. V béčku jihlavské Dukly, které hrálo tehdy v Liberci, nebo v Písku, který karlovarského odchovance půjčil civilnímu Jitexu, aby pomohl vybojovat postup do první ligy. Z poslední štace v Táboře, další ze základen Dukly, se vrátil do Karlových Varů v době největší krize Slavie. Po třech letech v krajském přeboru byl ve městě o hokej mizivý zájem. Přesto jej návrat nemrzel a v roce 1990 se také on stal se jedním z bojovníků o druhou ligu.
Vojtěch Polák - Devaterem hokejových řemesel prošel Vojtěch Polák, aby své jméno spojil s karlovarským hokejem do dnešních dní. Hokejista, trenér, ledař-brigádník a naposledy kustod u prvního týmu Energie. Že s hokejem začínal poměrně pozdě, o to víc si to vynahradil. „Rád bych se ještě někdy vrátil k trénování mladých. je to krásný pocit, když pod rukama rostou dobří hráči,“ svěřil se Proškově knížce. Mohl tím myslet i své dva syny, vždyť starší Vojtěch je jedním z nejznámějších odchovanců klubu.
Petr Chramosta - Střední útočník s vynikajícím čichem na branky a velmi dobrou rozehrávkou, který jen nerad bránil. Dlouhodobě aktivní člen staré gardy Karlových Varů je hokejovým odchovancem Chomutova. Za Slavii si poprvé zahrál v sezoně 1983 - 84, aby po šesti letech už táhl svůj tým za postupem do druhé ligy. Tady strávil ještě další sezonu, pak už se v sestavě Karlových Varů neobjevil. Klubu i městu však zůstal věrný dodnes.
