Zahrát si v Chebu? Bylo to úžasné. Varvařovský se spoluhráči opět doma
Davide, jako juniorka jste odehráli první výjezdní utkání, jaký to byl zápas?
Pro mě a pro pár kluků to bylo ještě speciální, protože jsme zde na chebském zimáku vyrůstali. Byl jsem rád, kolik lidí nás přišlo podpořit a určitě jim za to děkujeme.
Kolik jste rozdal pomyslných volných vstupů rodině a kamarádům?
Volné vstupy jsme žádné neměli, takže musel každý na vlastní náklady. Přišli snad všichni známí, kteří mě tady v Chebu znají. Jsem za to rád a hlavně, že jsme pro ně dokázali vyhrát.
Zápas to byl nicméně těžký a dlouho vyrovnaný, jak ho hodnotíte?
Věděli jsme, že se Spartou to nebude nic jednoduchého. Pokaždé je to s nimi těžké utkání a jsme rádi, že jsme ho takhle zvládli.
Byly tam i tvrdé souboje a je to i vidět na vašem obličeji, co konkrétně se vám stalo?
Ve třetí třetině bylo vhazování, hráč Sparty mi chtěl nadzvednou hokejku, netrefil ji ale a trefil mě nad zuby. Mám tam tržnou ránu, ale to k hokeji patří. Mám to teď jen zalepené a pojedu do nemocnice na šití.
Zápas v Chebu navštívilo dost fanoušků, jak jste si užili atmosféru?
Bylo to něco úžasného. Na juniorku sice lidi chodí, ale nikdy taková atmosféra zatím nebyla.
Chebské kluziště je dost velké, jak do délky i šířky, jak se na tom hrálo?
Vyrůstal jsem tady od mala, počítal jsem s tím a nebyla to pro mě žádné změna. Výhoda to pro nás nebyla, zase tolik kluků to tady nezná. Jsem rád, že jsem si tady mohl po dlouhé době zase zahrát.
