Závorka: Dvě třetiny jsme byli lepším týmem
Tomáši, zápas byl opět dlouho vyrovnaný stejně jako utkání předchozí, nakonec jste šanci na vítězství ztratili až ve třetí třetině. Čím to podle vás bylo? Všechny zápasy, které se hrají po nějaké pauze jsou ošemetné, jelikož nevíme, v jakém rozpoložení se mužstvo nachází. Třinec má velmi zkušený tým. Nemám ponětí o tom, zda-li ve středu hrál takovým stylem cíleně, ale hrál hodně chytře. Čekal na přesilové hry a přečíslení. Odehráli jsme pět přesilových her a nedokázali jsme je proměnit, dokonce i já jsem zavinil jedno vyloučení, které jsme naštěstí ubránili. Chybou bylo, že pár vteřin po mém trestu, který odpykával Pat Mullane, jsme šli na trestnou lavici znovu. Nastal scénář, kterého jsem se po druhé třetině obával. Vstřelili nám branku z brejku, následně přidali další gól. Po druhé inkasované brance bylo na klucích znát, že jsou už unavení a nemůžou s Třincem držet krok. Řekl bych, že pro nás nastala trochu těžší chvíle, způsobená i tím, že jsme v předchozích zápasech nevstřelili gól. Podle mě jsme odehráli dobrý zápas a dvě třetiny jsme byli lepším týmem. Sice jsme neměli mnoho vyložených šancí, až tedy na Flíčka (Jakub Flek - pozn. redakce). Většinou se jednalo o pološance.
Šlo už o čtvrtý zápas v řadě, kdy Energie nevstřelila ani gól… Mám pocit, že střel jsme v zápase měli docela hodně, nevím tedy přesné číslo. Jenomže ona není střela jako střela. V utkání můžeme mít mnoho ran, ale musí být nějak nebezpečné, mít pointu. Nemůžeme si dovolit pálit od modré čáry nebo od mantinelů, jelikož zkušení gólmani, jako je právě Šimon Hrubec, si to umí pohlídat úplně bez problému. Samozřejmě jsou střely důležité, ale jakmile nemá smysl, tak je úplně beznadějná. Podle mého je lepší střílet, když máme clonícího hráče před bránou, nemusí do toho dát ani velkou ránu, jelikož gólman si nebude jistý tím, kde se kotouč nachází. Neumíme si vytvořit vyložené šance, které smrdí gólem. Stává se nám, že soupeř má o polovinu méně střel, a přesto zvítězí, protože střílí z vhodných pozic a situací. To se stalo právě s Třincem.
O úvodní branku se postaral váš bývalý spoluhráč Rostislav Marosz, jak byste popsal jeho branku? To je klasický Rosťa (úsměv). On je neuvěřitelný hráč. Pro někoho možná na oko vypadá, že hokej u něj není na prvním místě, ale opak je pravdou, což mohu potvrdit z loňského sezony. Nepotkal jsem příliš hráčů, kteří by viděli hokej stejně jako on. Rosťa vidí situace úplně jinak než ostatní, na vlastní oči jsem někoho takového viděl snad poprvé. Budu se opakovat, ale je to neuvěřitelný hráč. Nakráčel do útočné třetiny, možná jsme ani nečekali, že hru strhne na střed, jelikož on spíš nahrává a rád dělá radost spoluhráčům. Samozřejmě je škoda, že se mi nepodařilo jeho střelu chytit. Na druhou stranu jsem s ním strávil jednu sezonu a vím, jak nečitelné střely na hokejce má. K jeho střele nemůžu říct nic jiného než to, že to udělal šikovně. Ovšem každý gól se dá chytit.
Proběhla reprezentační pauza. Jak se vám nastupovalo po týdnu bez zápasu do utkání? Jak jsem již říkal, nástup je vždy trochu těžký, ošidný. Člověk si zvykne na nějaké zápasové tempo, kdy nastupuje vcelku pravidelně a najednou z něj na deset dní vypadne. V první třetině mi chvilku trvalo, než jsem se rozkoukal, jelikož zápasy jsou úplně jiné jak tréninky. Polovinu první části jsem se hledal, ale když jsem si konečně zachytal a osahal si puk, tak už to bylo fajn. Jenomže v druhé třetině jsem si přišel jako sněhulák a jen jsem stál, což je velmi nepříjemné. Od doby, co nastupuji za Energii, jsem takových zápasů moc nezažil. Z pohledu gólmana se nejednalo o špatný zápas, ale spokojený být určitě nemůžu, protože jsme prohráli. Nemůžeme se chvástat, že někdo hrál dobře a někdo naopak špatně. Důležité je, zda-li jsme uhráli body či nikoliv. Hokej je zkrátka kolektivní sport.
Jak jste trávil desetidenní přestávku? Trénoval jsem (úsměv). Po zápase s Olomoucí jsme dostali dva dny volna, tudíž jsem si odpočinul. Jinak jsme měli každý den trénink mimo soboty. Režim byl prakticky stejný s tím rozdílem, že jsme neměli zápasy.
Co budete chtít zlepšit do utkání v Brně? Jednoznačně budeme chtít prolomit naší střeleckou smůlu a vstřelit gól. Dle mého názoru jsou věci, na kterých můžeme stavět, ale máme i detaily, které vždy rozhodnou o naší prohře. Těmi detaily nemyslím střílení gólů, protože to je v hokeji vcelku zásadní. Situace pro nás není vůbec dobrá, ale v herní depresi rozhodně nejsme. I lepší týmy mají horší období, kdy se jim nedaří absolutně nic. Nám nezbývá nic jiného, než se z toho vyhrabat. Věřím tomu, že jakmile dáme první gól, tak se roztrhne pytel a začne nám to tam padat!
Díky za rozhovor!
