Životní trefa, usmívá se Kulich. Vzpomněli jsme si na Karla Rachůnka
Neuvěřitelné, nemám ani slov. Je to neskutečná úleva a všichni si to užíváme. Je to super. Ale jak se říká, do půlnoci jste slavný, od půlnoci můžete být i loseři. Takže zase zpátky do montérek a šlapat, protože nás čeká důležitý zápas. Možná ten nejdůležitější.
Jak se budete připravovat na finále?
Stále nevíme, kdo nás čeká. Jestli to bude Kanada nebo Amerika, to už je jedno. Máme sebevědomí, i když musíme být pokorní jako celý turnaj. Věříme si, že to vyjde.
Mnohokrát vám chybělo trochu toho střeleckého štěstí...
Určitě, nespadlo nám to tam taky na konci, Eda Šalé trefil tyčku, měli jsme strašně moc šancí. Po tom gólu Švédska jsme se trochu složili, ale do třetí třetiny jsme se do toho zase dostali. Připomnělo to trefu Karla Rachůnka v roce 2010, když vypálil, neskutečný zážitek.
Předpokládám, že je tvoje trefa hodně památná...
Určitě to byla moje životní trefa. Jsem rád, že jsme to všichni dokázali. Já si připadal jak ve snu, fakt neskutečný pocit. Popravdě si ji ani nepamatuju, budu se muset kouknout pak na záznam.
Jak důležité bylo srovnání Davida Jiříčka?
Neskutečná úleva, všichni jsme z toho byli hotoví a fakt jsme věřili od první do poslední sekundy, že to zvládneme.
Velké problémy vám také dělal Carl Lindbom...
My do toho vstoupili pokorně. To ale neznamená, že jsme si nevěřili. Jak jsem říkal, první gól nás na chvíli položil, do třetí třetiny jsme však zabrali a tahali za delší konec.
Švédové opět dokázali, že dospělý hokej prostě umí, bylo těžké prorazit jejich obrannou hráz?
Bylo to těžké. Hlavně pak to prodloužení, myslím si, že to pro všechny byl zatím nejtěžší zápas. Už nás docela bolely kecky.
Že vás bolely kecky bylo vidět hlavně v prodloužení, kdy jste opravdu tahali nohy, mohlo to být švédskou defensivní hrou, která vám ztěžovala forčeking?
Tak určitě, hlavně do třetí části jsme dali úplně, ale úplně všechno. To byl asi ten důvod, fakt jsme si sáhli na dno a přeci jen, krásný konec.
Teď ale bude důležité všechno hodit za hlavy a připravit se na finále...
Teď si to s kluky užíváme, ale jak jsem zmínil, pouze do půlnoci. Čeká nás asi nejdůležitější zápas v kariéře. Normální příprava s nějakým videem, a tak.
Do finále jste českou dvacítku dovedli po 22 letech, to váš tým ani nebyl na světě, jak to zní?
Je to neskutečné. Říkám, všichni si to strašně užíváme, ale to nejdůležitější nás čeká zítra.
Neujal jste se třeba i vítězného pokřiku v kabině?
Nene, na to máme kustody Honzíka a Vencu, ti se jej ujali
