Dva týmy? Hlavní je pro mě, že můžu hrát, usmívá se Petr Vojáček
Petře, dva góly v utkání, a navíc proti Hradci. Jaké to bylo?
Bylo to příjemné (úsměv). V Energii se mi to ještě nepodařilo, takže jsem byl rád.Ty jsi byl vždy spíš bojovník, než abys sbíral body, ale teď bych řekla, že jsi zápas od zápasu sebevědomější, a to je znát i na Tvé hře …
To asi ano (úsměv). Podle mého je to tím, že jsem tady už druhým rokem, takže si oproti loňsku víc věřím a cítím se jistější.Tvůj přechod do juniorského hokeje byl docela skok, protože jsi přišel z Ligy dorostu. Jaké to bylo?
Bylo to hodně těžké. V juniorce je všechno rychlejší a silovější, ale myslím si, že jsem se s tím docela popral a vyšlo to (úsměv).Bylo to pro tebe třeba i psychicky náročné, že jsi najednou v juniorce tolik nebodoval jako v dorostu, právě s ohledem na ten přechod mezi kategoriemi?
Určitě, psychika byl podle mě největší důvod, proč se mi nedařilo. Nevěřil jsem si a měl jsem i strach, že něco pokazím. Přece jenom extraliga juniorů je něco jiného.Petře, aktuálně hraješ nejen za juniorku Energie, ale i za Baník Sokolov. Jaké to je být ve dvou kabinách?
Občas je to příjemnější, když jdu do jiné kabiny, je to fajn změna (úsměv). Na druhou stranu být ve dvou kabinách zároveň je občas trochu nepříjemné. Ale kluci v obou týmech jsou fajn a zapadl jsem do obou kabin. Vlastně v Sokolově je většina kluků, se kterými jsem hrál v dorostu a kluky ve Varech znám z loňska. Takže v Sokolově je to stará parta a ve Varech nová (úsměv).Pomáhají ti v Sokolově zkušenosti z extraligy?
Určitě ano. Jsem sebevědomější a tím, že to není tak rychlé, tak mám víc času na rozhodování.Není to ale pak komplikace, když přijdeš do Energie, protože v extralize tolik času není a musíš se rozhodovat mnohem rychleji?
Já pořád trénuji ve Varech, a to mi pomáhá v tom, že se pak v zápasech adaptuju rychle (úsměv).A jak to tedy funguje v Sokolově, aby ses sehrál s klukama tam?
Občas tam přijedu na předzápasový trénink, ale většinu času strávím ve Varech. S Baníkem pak jezdím hlavně na zápasy.Jak je to s místem v lajně, když pendluješ mezi dvěma týmy. Máš nějaké stálé spoluhráče?
Ne to ne. Pořád se to točí zápas od zápasu a tým od týmu.Jaké to je mít pokaždé jiné spoluhráče? Myslím si, že je lepší, když jste v té lajně sehraní …
Tohle vůbec neřeším. Někdy je to těžší a někdy je to lehčí. Hraju s tím, s kým mám hrát a hlavní pro mě je, že můžu hrát (úsměv).Za Sokolov jsi odehrál deset zápasů a máš dvacet pět bodů a dva hattricky je to právě díky zkušenostem z Energie a pak z toho pramení i tvoje sebevědomí v extralize?
Myslím si, že ano (úsměv). Jsem moc rád, že hraju ve dvou týmech. Znamená to pro mě víc zápasů a mám i víc času na ledě. V Sokolově jsem na ledě pořád. Ve Varech je to někdy víc a někdy míň, ale je to super, protože právě i díky tomu času na ledě získávám jistotu a zkušenosti.A kde jsi začínal s hokejem?
Začínal jsem v Mariánských Lázních. Pak jsem přešel do devítky v Sokolově a pak jako prvoročák do dorostu Energie. Pak se to ale rozpůlilo a pokračoval jsem v dorostu Baníku a do karlovarské juniorky jsem přešel v loňské sezoně.Petře, teď je před tebou několik náročných měsíců. Oba týmy mají před sebou vrchol sezony a tebe čeká maturita …
No maturitu bych rád udělal (smích). Budu se muset začít učit, protože jsem ještě na to trošku kašlal (úsměv). Bude to náročné.A co Tvoje plány na nejbližší dobu?
Chtěl bych jít na vysokou buď v Praze nebo v Plzni a pokračovat s hokejem, že bych školu dělal dálkově a zůstal v Energii (úsměv).Děkuji za rozhovor.
