Fanoušci? Náš šestý hráč, chválil Milan Davídek
Milane, první domácí utkání, do kterého jste opravdu naskočil. Jaké jsou vaše pocity?
Jsem strašně šťastný, hlavně proto, že jsme zápas proti Pardubicím dokázali dovést do vítězného konce. Já už jsem jednou nastoupil, ale nakonec jsem nehrál, byl jsem jen třináctý útočník. Teď jsem hlavně rád, že to bylo doma a vyhráli jsme.
Byl jste na hřišti hned u dvou gólů, jak veliká to byla radost?
Radost to byla opravdu veliká. Musím říct, že to možná bylo u tří gólů, u toho jednoho jsem tam naskočil při střele, tak nevím, jestli z toho budu mít plusový bod (smích). Stále je ale hlavní to, že jsme ten zápas vyhráli.
Společně s Kubou Flekem jste se radovali opravdu hodně. Jaké to pro vás je, se najednou radovat v prvním aktivně hraném zápase?
V tu chvíli jsme měli obrovskou radost. Mně bylo celkem jedno, kdo ty góly dal, jestli já nebo kluci, hlavní bylo, že jsme je dali jako lajna a tým. Je to vždycky obrovská radost, takhle to bylo ještě o něco lepší.
Hráli jste proti Pardubicím, konkurentovi o spodní příčky tabulky. Jak moc jste se do toho zápasu nabudili po tom, co se stalo v Litvínově?
Tak samozřejmě to, co se stalo v Litvínově, nás všechny mrzí, ale šli jsme do toho zápasu s čistou hlavou. Ale chtěli jsme hrozně moc vyhrát, vlastně jsme i museli vyhrát, takže jsme to nějak udělali a vyšlo to.
Když se v závěru posunula branka, nebáli jste se trochu, že se to bude opakovat?
Musím říct, že jsme se báli opravdu hrozně, protože to ten rozhodčí možná už chtěl nějak udělat. Ale on tam jel Venca Skuhravý a nějak to zázračně ukecal, takže to nakonec nájezd nebyl. Kdyby vyrovnali, tak už vážně nevím…
Jak jste si užil děkovačku s fanoušky po zápase? Pro vás prakticky novinka.
Atmosféra byla celý zápas parádní, diváci nás hnali, byl to opravdu náš šestý hráč na ledě. Budu se opakovat, ale bylo to opravdu parádní, jak nás hnali, byli prostě celý zápas super.
Současně teď nastupujete za juniorku i za A-tým, jak to zvládáte po fyzické stránce?
Po fyzické stránce… Pátek, sobota jsem hrál za juniorku, neděle za áčko a pondělí, úterý opět s juniory, takže toho mám opravdu dost. Nevím, jak to zvládnu, ale už to na sobě trochu cítím (smích).
Říká vám někdo, co vám jde nebo nejde, věnuje se vám někdo konkrétně?
Jelikož jsem tam nejmladší, tak každý z hráčů mi vždycky poradí, ať už udělám něco špatně nebo dobře. Samozřejmě mi pořád něco říkají a já se snažím zlepšit. Nejvíce se o mě stará asi Venca, je to takový vůdčí typ, ačkoliv si ze mě i dělá srandu, ale i to je k tomu potřeba.
Související články
