Musíme se zvednout a makat jako jeden tým, burcuje Flek
Jakube, do dnešního zápasu jste nastoupil po zranění, jak se vám hrálo? Ze začátku to bylo těžké, bylo znát, že jsem pár dní nebyl na ledě. K tomu jsem v nemocnici dva dny nejedl. Na zápas jsem se ale těšil, bohužel mě to rychle přešlo.
Proti Motoru jste ze začátku ztráceli i v předchozích utkáních, čím vás soupeř zaskočí? Oni hrají pořád stejný, útočný, obětavý hokej. Hodně bruslí a o výsledek se rvou. V předešlých střetnutích se nám to podařilo otočit, teď to bohužel nevyšlo, soupeř byl lepší.
Nemohlo se stát, že byste soupeře příliš podcenili? To si nemyslím. Dopustili jsme se hodně chyb, takřka na pět gólů jsme jim snad sami nahráli. Bylo to všechno takové laciné a nesoustředěné. Že by se ale jednalo o podcenění, to si nemyslím. V extralize nikoho podceňovat nemůžete, každý celek má svou kvalitu.
Věřil jste ještě v obrat ve třetí třetině? Věřit se musí do poslední chvíle, ale když nám tam napadaly ty dva slepené góly, tak asi bylo jasno, že si to soupeř pohlídá. Dát během pěti minut do konce pět gólů, to už by byl hokejový zázrak. Ještě k tomu s naším výkonem a co jsme tam předváděli, jsme na to neměli.
Poslední dobou se vám moc nedaří, co myslíte, že v zápasech chybí? To kdybych věděl, tak vám to řeknu. V některých soubojích nás trápí koncovka, když nás netrápí koncovka, tak propadáme v obraně a na vstřelených pět branek dostaneme sedm. Když inkasujeme dvě, tak se nám zas nedaří skórovat. Je to jak na houpačce. Musíme se zvednout a makat jako jeden tým, protože jednotlivec to nikdy nezlomí.
Sledujete v takovéto situaci ještě tabulku? Když je to další prohra v řadě, nezabývá se člověk i změnou pozic? Já to úplně nesleduji. Sledoval jsem to spíše kolem Vánoc, kdy jsme se pohybovali okolo čtvrtého místa. Na to bohužel už asi nedosáhneme. Náš hlavní cíl je dostat se do nějaké té herní pohody a zorganizovat naší hru tak, abychom konečně začali hrát, co chceme. A jestli skončíme na šestém nebo na desátém místě, to už asi nemá takový vliv. Chceme se prostě dostat do play-off. Hlavně si ho musíme zajistit stylem, být připravený jako tým a ne s touhle formou.
Vnímáte, že je tahle sezona z pohledu psychiky jednodušší? Tím, že se nepadá a do play-off postupuje dvanáct týmů. Navíc je tam stále velký rozdíl u Zlína a Českých Budějovic, takže i když se prohrává tak se stále držíte v prostředku tabulky… Může to takhle vyznít, ale nesmíme se tím nějak uspokojit. Když s tímhle přijdeme do play-off, tak můžeme po třech zápasech dřepnout na gauč a sledovat zbytek v televizi. Musíme to nějak dát do kupy, vyhrávat, zvednout si sebevědomí a semknout se jako tým. S tou hrou co teď předvádíme nebudeme moc úspěšní.
Máte opět možnost si zahrát v reprezentačním dresu, jste za ni rád? Samozřejmě. Pro mě je to obrovská pocta a další splněný sen. Národní tým je prostě to největší, čeho mohu dosáhnout. Takže se moc těším, až obléknu ten nejkrásnější dres.
Jaký máte pohled na iniciativy, jako O kapku lepší hokej? Byl byste i pro další takovéto akce? Určitě. Myslím si, že každá taková věc je dobrá. Hokej není jen o tom si jít zahrát, ale i trošku pomáhat, takže za mě super.
Související články
