Nervózní jsem byl proti Ufě i proti Kladnu, přiznává Michal Vachovec
Osmnáctiletý útočník letos doposud nastupoval pouze v NOEN extralize juniorů. Předvánoční duel s Kladnem tak byl jeho prvním vystoupením v nejvyšší soutěži mužů. „Určitě jsem si zápas užil. Jen je škoda, že jsme nakonec prohráli. Kdybychom vyhráli, tak bych si dnešek užil ještě mnohem víc,“ popisuje své bezprostřední zážitky.
S A-týmem Energie však Vachovec už v jednom utkání nastoupil. V sobotu se jeho jméno objevilo v omlazeném kádru, který trenéři postavili proti ruské Ufě. Ať šlo o hvězdné soupeře nebo extraligové body, Michal podle svých slov pociťoval stejnou začátečnickou nervozitu. „Nervózní jsem byl v obou zápasech. Vždycky po pár střídáních to ze mě ale spadlo a snažil jsem se hrát jako každý jiný zápas.“
O své nominaci do středečního zápasu se mladý forvard dozvěděl den předem. Radost tato zpráva pochopitelně vzbudila i mezi jeho kamarády a příbuznými. „V úterý na rozbruslení nám trenér řekl, že v tomto složení budeme hrát i proti Kladnu. Samozřejmě jsem měl radost, že jsem dostal příležitost. I doma byli rádi.“
Zahrát si za A-tým svého mateřského klubu je cílem většiny hokejistů v mládežnických kategoriích. Čekal však Michal, že se mu tento sen splní už v této sezoně? „Příliš jsem o tom nepřemýšlel. Jen jsem si přál, aby můj první zápas přišel co nejdřív. A jsem rád, že se to povedlo už letos,“ vysvětluje Vachovec. Zároveň však popírá, že by první start v extralize považoval za útěchu za neúčast na prosincovém mistrovství světa juniorů. Karlovarskému útočníkovi se totiž nepodařilo postoupit z širší nominace do finálního kádru. „Jako náplast to neberu, protože jsem ani příliš nepočítal, že bych do Buffala mohl jet,“ říká smířeně účastník MS osmnáctiletých v Minsku.
Na ledě na sebe Vachovec upozorňuje především vysokou postavou, se kterou se neztratí ani mezi dvěma věžemi z prvního útoku Energie. Náhodou ale třeba i řízením osudu mu v kabině připadlo místo hned vedle nejvyššího muže týmu. „V kabině jsem si sedl vedle Petra Kumstáta. Normálně tam sedává Roman Prošek, který je teď pryč,“. Zda na stejné místo během zápasu usedne ještě někdy, však zatím netuší. „Zatím vůbec nevím, jak to se mnou bude dál. Jen doufám, že si letos extraligu ještě zahraju. Každopádně ve čtvrtek jdu na led opět s áčkem, protože junioři mají volno,“ říká na závěr našeho rozhovoru.
Související články
