HC Energie Karlovy Vary

Ondřej Dorot před nadstavbou: Věřím, že navážeme na poslední úspěšné zápasy

Základní část extraligy připomínala v podání našich juniorů jízdu na horské dráze. Vítěznou euforii střídala období neúspěchů. O vysněný postup kluci bojovali téměř do poslední chvíle. Splnění svého cílu se dočkali v předposledním kole na ledě Mladé Boleslavi. Do nadstavby naši junioři postoupili ze třetího místa. O tom, co vše se za tímto úspěchem skrývá a jak hodnotí základní část extraligy, jsem si povídala s kapitánem juniorky, obráncem Ondřejem Dorotem.

Ondro, máte za sebou základní část soutěže. Jak bys ji z pozice kapitána zhodnotil?

Bylo to pro nás určitě hodně těžké. Skupina byla hodně vyrovnaná. Opravdu nerozhodovalo to, kdo je na jakém místě v tabulce, ale muselo se jít zápas od zápasu. To také ukázaly i výsledky, kdy jsme prohráli s Litvínovem, ale porazili jsme Liberec nebo Boleslav. Myslím si, že to bylo to hlavní v této části soutěže, soustředit se na každý zápas a nechat tam všechno.

Před letošní sezonou se se tým poměrně dost obměnil. Takže bylo potřeba vypilovat sestavu, sladit lajny. Na tom jste ostatně asi pracovali téměř celou základní část...

Určitě to nebylo snadné. Žádný hráč nemůže držet stabilní výkon celou sezonu, respektive danou část, a možná i proto proběhly nějaké změny týkající se posunů v sestavě. Postupně si to ale všechno sedalo. Samozřejmě nemohu říct, že jsme nyní ve fázi, kdybychom byli stoprocentní (úsměv). Ale určitě je vidět obrovský progres. Myslím si, že hlavně týmová hra a spolupráce v týmu jde nahoru. Doufám, že na to, jak jsme odehráli ty poslední zápasy, navážeme a ještě tu týmovou hru a spolupráci zlepšíme, abychom to doladili na závěrečné finálové boje, které přijdou (úsměv).

Kluci, kteří přišli do juniorky, měli ve svých předchozích týmech jinou roli a tak bylo určitě potřeba najít jim novou nebo případně vypilovat a rozvíjet tu jejich původní, tak aby do sebe všechno zapadlo a tým na ledě fungoval...

Souhlasím, je totiž důležité, aby každý hráč uměl přijmout svou roli, nebo se naopak chopit vyšší role, která je mu souzená. Například aby tým táhl střelecky nebo defenzivně či ofenzivně. Myslím si, že se toho naši nejmladší hráči chopili opravdu výborně. Hlavně co se týče ofenzivy, protože jim to tam padá. Kluci střílí a hrají s obrovskou jistotou a já je rád zařadím mezi lídry našeho juniorského týmu.

Ty jsi kapitánem první rok a vyšlo ti to tak, že vedeš tým, který se minimálně z poloviny obměnil. Bylo to pro tebe těžké, hlavně třeba ve chvílích, kdy se vám úplně nedařilo?

Musím říct, že to pro mě bylo dost těžké, snažit se držet tým a povzbuzovat kluky. Sám vím, že v některých zápasech už to nešlo, a i já jsem toho měl plné zuby a sám jsem i nějaké chyby udělal. Občas jsem potřeboval být podržený já, než abych držel tým (úsměv). To je ale asi i ten úděl kapitána. Být za každé situace, v každém utkání zkoncentrovaný na hru tak, abych ten tým dokázal ještě víc táhnout. Ať proto, že se zrovna nedaří, nebo když není někdo úplně soustředěný na zápas. To je potom potřeba, abych já byl vždycky „ready“ (úsměv).

Vy jste v několika zápasech vedli třeba o tři góly, ale pak jste ten zápas ztratili nebo jste o své výhře rozhodli až v nastaveném čase a tak jste ztráceli body. Jak se třeba tohle podepisovalo na náladě na střídačce?

Na začátku se nám s tím hodně těžko pracovalo. Věděli jsme, že ty zápasy měly být naše, ale v podstatě jsme je soupeřům dali. Když ale hodnotím tuto první část, tak právě v tomto jsme podle mého názoru udělali velký progres. Mnohem lépe už víme, jak dohrávat konce zápasů. I když se nám to ne vždy daří, jako například naposledy v Mladé Boleslavi (úsměv). Myslím si ale, že každý z hráčů už ví, jak má být nastavený na konec zápasu, a co by pro tým měl dělat.

Co soupeři? S kým se vám hrálo lépe nebo který vás více potrápil? Nebo jste to neřešili, a šli zápas od zápasu a připravovali se na konkrétního soupeře?

Skupina byla velmi vyrovnaná a opravdu nešlo koukat na to, že ten tým je třeba zrovna poslední nebo první. Muselo se jít do každého zápasu s plným nasazením a s tím, že chceme vyhrát. Ohledně jednotlivých soupeřů můžu mluvit jenom sám za sebe (úsměv). Mě osobně třeba jako takový černý kůň skupiny přišel Hradec, hrálo se mi proti němu dobře. Neměli sice tolik hráčů, kteří by individuálně vyčnívali, ale týmově podávali výborný výkon. Zažili jsme, že nás potrápili a v posledním zápase i semleli (úsměv).

Ve většině zápasů jste byli více na puku, drželi jste pásmo, ale přesto jste své šance nedokázali proměnit. Přišlo mi, že se na gól hodně nadřete a nabruslíte. Naopak soupeřům to tam kolikrát padlo doslova z ničeho...

Těžko říct čím to je. Možná je to připraveností nebo takovou tou hladovostí, která nám před brankou chybí. Těžce se to posuzuje, protože přece jenom do hlavy útočníkům úplně nevidím (úsměv) a ani nevím, čím si před tou brankou prochází, když tam musí stát.

Zmínil jsi Hradec. Jeho hráči byli v tom posledním duelu neuvěřitelně jednotní...

To možná trošku souvisí i s tím, jak jsem říkal, že si ten tým pořád sedá. Nedá se říct, že bychom už teď byli připraveni na play-off, protože to určitě nejsme. V některých zápasech jsme měli výkonnostní výkyvy. Je potřeba se mnohem více koncentrovat na ten týmový výkon, co se týče defenzivy a ofenzivy. Každý hráč by měl mít každou chvíli zápasu v hlavě, že chce bojovat za tým, a že nic jiného než výhra pro něj není důležité. Tohle vše si teď postupně sedá. Věřím tomu, že do play-off to vše bude stoprocentní (úsměv).

V posledních zápasech šlo o každý bod, protože v postupové čtyřce byl docela nával. Každé větší zaváhání vám mohlo zavřít dvířka do nadstavby. Jak se vám pod takovým tlakem nastupovalo?

Těžko říci, jak to cítili kluci, ale já jako kapitán jsem ten tlak vnímal. Nejvíc to na mě dolehlo, když jsme ve čtvrtek jeli do Boleslavi, jelikož je to i soupeř, s nímž se mi nehraje moc dobře, protože hodně bruslí, lítají a srážejí se a mají hodně kvalitní hráče. Takže tam jsem cítil, že ten tlak byl obrovský. V tomto zápase jsme ale podali výborný týmový výkon. Všichni jsme šlapali a šli si za vítězstvím. Tam právě byla i ta chvíle, kdy jsem cítil, že se ten tým semkl. Myslím si, že to byl jeden ze zápasů od začátku sezony, kdy byl tým nejvíce semknutý.

Máte nějaký cíl do nadstavby nebo půjdete zase zápas od zápasu a budete se soustředit na konkrétního soupeře?

Velkým cílem pro nás bylo, abychom se dostali do první čtyřky v základní části, protože to je fakt komfort, který jsem ještě nezažil, mít v prosinci jisté play-off a to, že si zahrajeme v únoru a v březnu. Přináší nám to větší klid do práce. Můžeme víc trénovat a víc se zlepšovat i v zápasech. Když to řeknu blbě, tak si můžeme i něco zkusit (úsměv). Pořád je ale potřeba zůstat u toho týmového výkonu a navázat na to, co jsme hráli v této části. Ale kdybychom uhráli první čtyřku, a šli rovnou do čtvrtfinále, tak to by byla nabídka, která se neodmítá (úsměv).

Děkuji za rozhovor.