Roman Vlach: Branka je jenom třešničkou na dortu
Romane, váš přesun do Karlových Varů byl poměrně rychlý, k mužstvu jste se připojil až v den utkání. Jak probíhala jednání mezi oběma kluby?
Jednání byla velmi rychlá, ještě v pondělí večer jsem byl v Liberci. S vedením Karlových Varů jsme se domluvili velmi rychle. Jednání probíhala už na začátku sezóny, to jsem si ale vybral Liberec. Napodruhé to vyšlo a já jenom doufám, že to bude ku prospěchu mému, tak hlavně Karlových Varů.
Jsem hlavně spokojený s výsledkem a výhrou za tři body, které jsme nutně potřebovali. Doufám, že to takhle půjde dál. Moje branka byla jenom třešničkou na dortu. Dostal jsem krásnou přihrávku od Jirky Doležala a jen jsem do toho práskl. Říkal jsem si, že nebudu nic vymýšlet a naštěstí to tam spadlo. Snad ještě nějaké branky přidám.
Zápas byl hodně o bojovnosti, důrazu a osobních soubojích. Bylo znát, že se obě mužstva se trápí a potřebují nutně bodovat?
Zápasy týmů ze spodu tabulky tak většinou vypadají. My jsme bojovali o každý puk, dřeli jsme, padali do střel a odměnou jsou nám tři body.
Zápas jste měli skvěle rozehraný, ale ve třetí části jste o dvoubrankové vedení rychle přišli. Trenéři na to zareagovali oddechovým časem. Co vám na střídačce říkali?
Potřebovali jsme se hlavně uklidnit. Přizpůsobili jsme se jejich hře, zbytečně jsme lítali po celém hřišti. Naštěstí se nám podařilo vrátit vedení na naši stranu a výsledek jsme si již pohlídali.
Začal sezonu v Liberci a asi to nebylo to pravé ořechové, že?
Ano. Šel jsem tam s tím, že se bude produkovat ta samá hra jako v minulém a předminulém roce. Bohužel věc se má ale jinak a výsledky v Liberci jsou takové, jaké jsou. To mělo dopad jak na post trenéra, tak i další hráče včetně mě. Po výměně trenérů jsem nedostával už šanci hrát. Nepatřil jsem mezi pravidelně stavěné útočníky a chtěl jsem to řešit. Ozvaly se Karlovy Vary, a tak jsme se dohodli. Měl jsme a stále mám obrovskou chuť hrát. Dostal jsem šanci a také dost prostoru na ledě v Českých Budějovicích a teď se za to můžu radovat ze tříbodové vítězství, což se mi už dlouho nepovedlo.
Energie projevila o vás zájem už podruhé. Poprvé to bylo v létě, když jste odcházel ze Zlína. Proč jsme vůbec ze Zlína odešel? Bylo to kvůli tátovi?
Byl to jeden z důvodů, proč jsem šel pryč. Je to hodně specifické a kdo to nezažil, tak asi nemůže soudit. Ale to nebyl hlavní důvod. Cítil jsem, že potřebuji změnu a proto jsme odešel. Chtěl jsem se posunout zase někam výše. Doufal jsme v nějaký nový impuls a přál jsem si, aby to bylo v Liberci. Bohužel se tak nestalo, ale takový je život. Věřím, že se to povede ve Varech. V šatně je výborná parta.
Připomíná to příbeh Jaromíra Kverky st., který se rozhodl odejít před sezonou z postu asistenta juniorky a namířil si to ke staršímu dorostu. Následně byl povolán k A-týmu. Nechtěl koučovat svého syna...
U nás to bylo to samé a plně to chápu. Z pohledu jiných lidí je to věc, která se jen těžko popisuje. Neustále být pod drobnohledem táty a neustále se bavit o hokeji prostě nejde. Naopak je to samozřejmě to samé. Člověk je za každou radu rád, ale nejde se jenom pořád věnovat hokeji. Stále dokola, od rána do večera se lidé baví jen o hokeji.
Jinými slovy říkáte, že jste chtěl mít klid alespoň doma u večeře…
I tak se to dá říci. Ale na druhou stranu to nebylo tak hrozné.
Momentálně jste v Karlových varech, které ztrácejí na postup do předkola play-off necelých deset bodů. Vyhrát o tři zápasy více než tým na desátém místě bude dosti náročné…
To možná ano, ale když se podíváte na minulou sezonu, tak se Kometa Brno také motala okolo jedenáctého, dvanáctého místa a pak se dostala až do finále. Jinými slovy naděje umírá poslední. Musíme bojovat do poslední chvíle a třeba se nám povede probojovat se mezi první desítku.
Zlínu se na rozdíl od Energie v posledních sezonách celkem dařilo. Dostáváte se zde do úplně jiné role. Jak to vnímáte?
Pro mne to je novinka. Ale během kariéry to hráč několikrát zažije, že se nedaří a že se musí bojovat o každý bodík. Myslím si, že by to také mohl být pro mne přínos, protože i špatná zkušenost je zkušenost. Když si z ní navíc vezmete něco dobrého, tak vás to obohatí.
Trenéři vám dali důvěru a dostal jste možnost hrát ve druhé formaci. Jaký tlak je momentálně na vás vytvářen? Nebude vám odpovědnost svazovat ruce?
Takto se na celou věc nedívám. Nejsem typ člověka, který se stresuje ze zodpovědnosti. To mám asi po tátovi. Nejsem tady proto, abych vstřelil třicet branek za sezonu, ale abych pomohl celému týmu. V Liberci jsem se zabýval tím, proč mi to nejde, a byl jsem na tom ještě hůře. Vůbec mi to nepřidalo. Právě naopak. Vzal jsem si z toho ponaučení a teď chci hrát ve Varech a nemyslet na to, jestli se mi daří či nikoliv.
Související články
