Teď už je jenom na mě, jestli se prosadím, usmívá se David Moravec
Davide, začneme zlehka, jak ses rozkoukal v týmu a ve Varech?
Už jsem se rozkoukal (úsměv). Začátky pro mě vždy bývají těžké, jak jsem tu nikoho moc neznal. Znal jsem Robina Sapouška, a to mi dost pomohlo, ale i ostatní kluci jsou výborní a se vším mi pomohli.Máte za sebou letní přípravu, jaká byla?
Letní příprava je asi na hokeji to nejhorší (úsměv). Já jsem to měl těžké, protože loni jsem byl na operaci ramene, takže jsem letní přípravu neměl a pak jsem to doháněl v sezoně. Teď jsem měl antibiotika, a tak jsem naskakoval rovnou do letní přípravy, takže to pro mě byl docela těžký oříšek. Podle mě kondiční trenér může říct, že to se mnou nebylo vůbec lehké (úsměv). Pořád ale pracuji na tom, abych zlepšil fyzičku a nabral nějakou sílu. Myslím si, že mi ta letní hodně dala a teď doufám, že to přenesu na led.Byla to Tvoje první příprava v seniorském hokeji?
Já už jsem měl první letní přípravu v seniorském hokeji v Mladé Boleslavi, když jsem tam byl.Neměl jsi z ní trochu, jak to říct, trému nebo obavu, jak ji zvládneš?
Jak jsem tu nikoho neznal, tak ta tréma tam určitě první dny byla. Jak ale říkám, kluci mi moc pomohli a jsou všichni hrozně super. Myslím si, že jsem zapadl dobře (úsměv).Před návratem na led jste měli krátké volno, na které vás trenéři vybavili individuálními tréninky, odpočinul sis i přes to?
My jsme s kamarádem a jeho přítelkyní cestovali po Evropě. To jsem si tak nějak odpočinul. Chodil jsem si tam zaběhat. Když jsme se vrátili, tak jsem do toho zase skočil. Každý den trénink a kondice, takže to už jsem si doma moc neodpočinul (úsměv), ale k hokeji to patří.Hned první den po pauze jste absolvovali testy na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Trochu ostrý návrat z volna …
Je to tak (úsměv). Trénovali jsme během volna a čekali jsme, že testy přijdou. Já úplně na testy nejsem “typologický kluk,” ale to taky patří k hokeji (úsměv).Jaké bylo stát zase na bruslích?
Ve volnu jsme chodil s pár klukama z Humpolce na led v Ledči. Tam jsem se jen tak sklouzl, ale už jsem věděl, co mě tak nějak čeká. S týmem je to ale úplně jiné. Nebylo to zase až tak náročné, protože trenéři věděli, že to je náš první trénink, tak nás ještě nechali tak nějak se seznámit s bruslemi (smích). Bude se to ale stupňovat a jak se půjde do zápasů, tak to bude těžší a těžší.Tak ono je to s bruslením asi jako s jízdou na kole, nezapomíná se …
Pravda no, já tedy to bruslení většinou zapomenu a i míchání s pukem (smích), ale už do toho naskakuji zpátky.Jaké je trénovat pod trenéry Paterou s Moravcem?
Skvělé. Pana Pateru jsem měl v Boleslavi, je to výborný trenér. Pod ním jsem poprvé naskakoval do seniorského hokeje, takže vlastně děkuji Boleslavi a panu Paterovi. Hodnotím jeho i pana Moravce jen pozitivně. To, co oba dokázali, to jen tak někdo tady v Česku nemá. Je to dvojice, kterou si přejete v týmu (úsměv).
Musí být skvělé od nich přebírat zkušenosti, kterých mají spoustu...
Určitě ano. Ke každému cvičení tam něco padne, co máme nebo nemáme dělat. Já tyto maličkosti sleduji a snažím se je do sebe nasát, abych je pak použil v zápase.Mimochodem už jste vyřešili, jak se odlišíte při oslovování, abyste se neotáčeli oba?
Ano (smích). Máme přezdívky. Pan Patera říká panu Moravcovi Mopr, takže jak se tohle řekne, tak já vždycky mažu z hlavy, že to nejsem já. Mě se říká Mory. Na to jsem byl zvyklý a tak mě oslovují kluci (úsměv).Už příští týden hrajete první zápas se Sokolovem, jak se těšíš?
Jsem na sebe zvědavý (úsměv). Myslím si, že přípravné zápasy jsou pro všechny těžké. Skočit zase zpátky do zápasů a do našeho tempa. Těším se na to a uvidíme, jak to dopadne (úsměv).V přípravě máte vůbec zajímavé zápasy. Třešničkou na dortu je asi utkání s Cornellem, ale čekají vás i derby s Plzní, Litvínovem, Chomutovem a pro Tebe osobně budou speciální zápasy s Mladou Boleslaví…
Těším se brutálně (úsměv). Uvidíme, jak to trenéři mají namyšlené u zápasů, jak kdo bude hrát. Určitě se těším na souboj s univerzitou, to bude pro nás pro všechny velká zkouška. Ostatní zápasy samozřejmě taky, ale těším se na Cornell a na Boleslav.Co se týče Cornellu, bude asi fajn se zase setkat se zámořským hokejem?
Určitě ano. Četl jsem o nich nějaké články a koukal jsem na videa. Jsou to siloví kluci, kteří budou lítat na ledě a budou nepříjemní. Nevím, jak na tom budou na dlouhém kluzišti, ale podle mě budou hrát pořád stejný hokej, bude to takový ten klasický zámořský hokej.Když mluvíme o zámoří, nestýská se Ti po Halifaxu, spoluhráčích a tak? Přece jenom jsi tam strávil dva roky...
To ano, i po mé rodině, u které jsem bydlel. Píšeme si skoro denně a jsme tak pořád v kontaktu. Bylo těžké se rozloučit, když jsem odlétal. Chybí mi všichni kluci, trenéři a lidé okolo. To je ale takový ten život v hokeji, že nevíte, co se stane. Někde jste rok, někde pět let. To nikdy nevíte. Moc jsem si to tam užil a vážím si každé zkušenosti, kterou jsem tam získal.
Na Halifax ale jistě vzpomínáte i díky mistrovství světa juniorů, kdy jste po osmnácti letech vybojovali stříbro. Stále máme v paměti obrázky vašeho zklamání po finálovém utkání s Kanadou. Jsi už nyní ve fázi, kdy jsi hrdý na to, co jste dokázali a na stříbrnou medaili?
Určitě ano. Říkali nám to trenéři, a i rodiče mi říkali, že postupem času si to budeme uvědomovat jinak než v tu chvíli. Ale ten moment byl pro mě hodně těžký. My jsme vlastně prohráli ve finále na mistrovství a o pár měsíců později jsme prohráli ve finále i v té lize, kde jsem hrál. Dvakrát ve finále a dvakrát prohra, bohužel. Byl to hodně zajímavý rok. Pro mě asi nejlepší, co jsem měl, ale pořád smolný. Ještě jsem nic nevyhrál (úsměv).I tak je to pro Tebe určitě cenná zkušenost...
Jsem rád, že jsem v tom týmu vůbec mohl být. Byla tam skvělá jména a jsem rád, že jsem tu soupisku udělal. A teď postupem času si uvědomuji, že je to velký úspěch (úsměv).V Energii je také Robin Sapoušek, s nímž jsi byl na tomto šampionátu v týmu, pomohlo Ti to, že máš v kabině někoho koho znáš a jste ve stejném věku?
To ano. Na tom mistrovství, jak byl Robin o rok mladší, tak jsme se až tak nebavili, ale já jsem se snažil tak nějak s ním pořád navazovat konverzaci, takže jsme se z mistrovství znali (úsměv). Je to super kluk a výborný hráč, a to ,že se známe mi, na začátku určitě pomohlo. Robin mi ukázal kam můžu chodit na jídlo, jak funguje kabina a tak. Ty začátky pro mě byly těžké, ale on mi s tím pomohl (úsměv).Co rodiče, mají radost, že Tě mají trochu blíž?
Samozřejmě jsou rádi, že jsem zase doma. Ale také mi přejí, ať ještě zkusím zámoří. Většinou s taťkou se o tom hodně bavíme. Mamka mi říkala, že jsem si klidně mohl vybrat ještě dál, kdyby to šlo (smích), že sice budu v Česku, ale oni se na zápasy v týdnu kvůli práci stejně moc nedostanou. Dostal jsem od ní docela naloženo (smích), ale na víkendové zápasy budou moct dojet kamkoli, tak snad je uvidím v hledišti (úsměv).Po zkušené v zámoří tě čekají opět zápasy v extralize...
Je to úplně super (úsměv). Hrozně moc si vážím toho, že jsem od Varů dostal nabídku. Teď už je to jenom na mě, jestli se prosadím nebo ne. Jak koukám na ty posily, na hráče co sem chodí, tak bych řekl, že extraliga už je jedna z nejlepších lig v Evropě. Nebude to brnkačka proti žádnému týmu, takže se musíme dobře připravit a snad se ukážeme.Děkuji za rozhovor.
