Zpověď: Oldrich Kotvan
Kdy jste začal hrát hokej a jak jste se k němu dostal?Bruslit na rybníčku jsem už začal ve čtyřech letech. V pěti, šesti jsem pak začal přímo s hokejem. Táta byl trenér a v podstatě jsme to měli v rodině.
Co byste dělal, kdybyste se nestal profesionálním hokejistou?To netuším, protože odmalička žiju tím hokejem, v tom jsem vyrůstal, takže to je jediné, co vás drží při tom povolání a při sportu, který vás baví. Nepřemýšlíte nad tím, co byste dělal jiného.
Co považujete za svůj dosavadně největší hokejový úspěch?Asi stříbro a titul se Zlínem, to je nejvíce, čeho může hokejista dosáhnout. Cítit, že kvůli němu ti fanoušci prožívají tu radost, na kterou čekají.
Co vás na hokeji nejvíce baví?Budu se opakovat, asi to vzrušení a když se vám něco povede, že vám lidé zatleskají. Je to taková euforie, taková odměna pro toho hokejistu za tu dřinu a píli.
Vedle koho sedíte v kabině a s kým si nejvíce rozumíte?Sedím vedle Tomáše Vondráčka a Wajnyho (Martin Weinhold). A s kým si nejvíce rozumím? To se těžko říká, ale nejdéle se znám se Šeňou (Petr Šenkeřík), toho už jsem znal ve Zlíně. Ze začátku jsme se asi bavili nejvíc, ale v kabině je spousta super kluků a nemám problém s nikým.
Jste pověrčivý? Dodržujete před zápasy nějaké rituály?Zrovna na tohle já nejsem.
Co obvykle děláte v svém volném čase?Teď? Teď jsem zrovna většinu času doma, protože se nikam moc nedá chodit. Volný čas se teď nejlépe dá využít na gauči.
Prozraďte jednu svou dobrou a špatnou vlastnost...Teď jste mě trochu zaskočil (smích). Špatná vlastnost je, že někdy neudržím emoce, dřív se dostanu do obrátek, než bych měl. Petr Koblasa umí tuhle mojí vlastnost nejlépe podpořit (úsměv). A dobrou... Asi mám dobré srdíčko.
Jaké je vaše oblíbené jídlo a pití?Jídlo mám vesměs celkově rád, ale nejraději mám asi asijskou kuchyni. Na pití k tomu colu.
Jaký je váš oblíbený tým v NHL?V NHL jsem přímo oblíbený tým nikdy neměl, jenom pár hráčů.