Černoch bojuje o MS. Trochu v hlavě to mám, říká
Čekal jste, že se vám bude v reprezentaci až takhle dařit?
Upřímně jsem to nečekal. Když jsem nastoupil do nároďáku, tak jsem si říkal, že jakýkoliv zápas bude super. Teď už je jich dost a podařilo se mi dát i nějaké góly. Je to něco navíc. Snažím se hrát, co umím. Vím, že od gólů tady budou spíš jiní hráči. Je to něco navíc, ale snažím se dělat to, v čem si myslím, že jsem dobrý.
Hlasitě si říkáte o nominaci na MS, máte jej v hlavě?
Samozřejmě trochu ano, ale snažím se pořád jít týden po týdnu. Teď mám cíl dostat se na Švédské hry a pak se uvidí, co bude dál.
Nastoupil jste nově na centru první formace s Jiřím Smejkalem a Matějem Stránským. Jak se vám s nimi hrálo?
Začátek byl těžší, museli jsme si trochu zvyknout. Ale s Jirkou Smejkalem se znám, hrál jsem s ním dva roky na Spartě. Víme, co od sebe můžeme čekat. Matěj k nám zapadl, oni jsou oba takoví siloví hráči, takže nám to fungovalo. Škoda, že jsme nedali víc gólů.
Jako jediný jste prostřelil skvěle chytajícího Olkinuoru. Velký podíl měl ale na brance Roman Červenka, že?
Hráli jsme přesilovku, Roman výborně podržel puk a viděl jsem, že mi bude chtít nahrát, tak jsem na to čekal. Nahrál mi parádně a na mě bylo už to jenom trefit. Super práce od Červuse. Pak přišel takový úsměvný moment. Měl jsem zaseklou hokejkou v brusli, ani jsem nevěděl, co mám dělat. Fin se vztekal a málem mi utrhl nohu. (směje se)
— Hokejový nároďák (@narodnitym) April 28, 2022
Zanedlouho jste mohl gólem do šatny poslat Čechy do vedení vlastním oslabení. Mrzí to hodně?
Samozřejmě to mrzí. Myslím, že pro Finy by to byla rána dostat gól takhle na konci a ještě v jejich přesilovce. Mrzí mě, že jsem nezachoval více klidu v zakončení, ale co se dá dělat. Snad si to schovávám na lepší časy.
Byla pro vás velká výzva zahrát si proti Finům?
Jednoznačně. Zatím jsem hrál jen proti Rakousku, Německu a Slovensku. Takže jsem věděl, že to bude něco jiného a jsem rád, že jsem si dokázal, že hokej je pořád stejný. Finové výborně bruslili, jsou skvělí v detailech, ale přizpůsobit se dá všemu. Oni měli hodně olympioniků, takže pro nás dobrá zpráva, že jsme s nimi zvládli hrát vyrovnaný zápas. Myslím, že jsme dělali, co jsme měli. Nebyly tam nějaké velké chyby. I když jsme prohráli, můžeme z utkání jít se vztyčenou hlavou.
Hrálo se ve skvělé kulise, utkání sledovalo 8 342 diváků. Co byste jim vzkázal?
Je to paráda, ještě po té covidové době, když přijde tolik lidí. Když hrajete za nároďák a přijde plný dům, tak je to asi nejvíc, čeho může hráč na domácí scéně dosáhnout. Myslím, že super, strašně moc děkuji divákům. Doufám, že o víkendu přijdou ve stejném počtu a bude stejná atmosféra.
