Martin Kohout: Každá výhra je radost
Martine, zpočátku se zdálo, že máte horší pohyb oproti Litvínovu, ovšem ve třetí třetině to již bylo lepší... Podle mě jsme byli v první třetině lepší, ale druhá už byla špatná. Do třetí třetiny jsme se vyhecovali a pro nás dopadl zápas dobře. Zlepšili jsme pohyb a hlavně jsme měli větší chuť než předchozí dvě části.
Už jste se letos s Vervou setkali, lišila se v něčem její hra od té dnešní nebo nepředvedla nic, co byste nečekali? Myslím si, že toto je jejich obvyklá hra. Mají o něco šikovnější hráče než my. Jsou schopní si dávat krátké nahrávky, prostrkávačky.
Ve třetí třetině se strhla lavina trestů, pomohly vám přesilové hry vrátit se do tempa? Rozhodně je lepší, když hrajeme přesilové hry. Dostaneme se do šancí a střílíme. Trošku nás to nakoplo, než hra pět na pět. Povedlo se nám alespoň v prodloužení dovést utkání do vítězného konce.
Stanislav Balán dostal trest do konce utkání, jak jste situaci viděl ze střídačky? Byl souboj, kdy jeden z hráčů Litvínova vysekl Flíčkovi hokejku. Bohužel pro nás se nepísklo. Následně zavládly emoce. Na rozhodčího se seběhli tři hráči. Takové situace patří ke hře. Bylo to trošku moc, ale už se stalo. Kluci už příště budou vědět.
Máte za sebou šest přípravných zápasů a pouze dvě výhry, to se zřejmě nedá považovat za úspěch? V podstatě jsme každé utkání prohráli o jeden gól. Chyběl jen kousek k tomu, abychom výsledek dotáhli. Hráli jsme v různých sestavách. Myslím si, že už se to začíná zvedat. Teď budeme chtít vyhrát turnaj na Slovinsku a vyhrát zápasy, které nám ještě v přípravě zbývají, abychom se připravili na ligu.
Příprava trvá už dlouho, pociťujete na sobě velkou únavu, přeci jen času na regeneraci není tolik? Únavné to určitě je. Jak se říká, co natrénujeme v létě, tak se nám bude hodit v sezoně. Trenéři ví, co dělají. Tak doufám, že nám to potom třeba v lednu pomůže k tomu, abychom vyhrávali, abychom měli sílu a aby se nám dařilo a hráli o to, o co chceme hrát a nehráli baráž.
Po delší době se dostáváte zpět do zápasového tempa, jak těžko se do něj vrací? Nejtěžší je zřejmě letní příprava. Potom už je to radost. Každý hráč se těší, až se bude hrát zase zápas. Tréninky se odjedou a potom se už jen těšíme na utkání, která jsou takovým vyvrcholením trénovacího období. Každý zápas, každá výhra je radost.
Díky za rozhovor!