HC Energie Karlovy Vary

Flek: V nároďáku reprezentuješ zem, ne své jméno na zádech

Karlovarský útočník Jakub Flek je po životní sezoně, kterou završil premiérovou účastí na světovém šampionátu, zpátky doma. K maximální spokojenosti mu chybělo jediné, medaile na krku.

Jakube, máš za sebou premiérové mistrovství světa, bohužel bez medaile. Jak ho hodnotíš s několikadenním odstupem?
Je to pořád stejné. Věřím, že jsme na medaili měli a všichni jsme doufali, že ji přivezeme. Bohužel se to nepovedlo. V tomhle směru určitě zklamání.

Bylo zklamání o to větší, že tým jste určitě neměli slabý?
Určitě ano. Kvalitu týmu jsme na to měli, abychom nějaký úspěch udělali. Před šampionátem se v médiích neslo, jak máme nejsilnější tým a jedeme si pro zlato. To bylo předčasné, to víme všichni.

Co myslíš, že k úspěchu ve čtvrtfinále chybělo?
Myslím, že to bylo o prvním gólu a bohužel jsme ho dostali my. Finové měli zkušený kádr a už si to pohlídali. My jsme se tlačili do plných a už to nešlo.

Když Filip Pešán zveřejnil nominaci, pro hodně lidí bylo překvapením, že v ní jsi. Možná ještě větší pak přišlo, když jsi nechyběl v sestavě pro první zápas s Ruskem. Byl jsi překvapený i ty?
Bylo to pro mě velké překvapení. Myslel jsem si, že ten první zápas určitě hrát nebudu, že budu spíš někde v páté lajně mezi nehrajícími a budu čekat na šanci. Když to přišlo, tak jsem byl obrovsky rád a spadla ze mě nervozita, jestli vůbec do nějakého zápasu naskočím.

Tvá premiéra na šampionátu asi nemohla vyjít lépe, že? První zápas a hned gól…
Určitě to šlo lépe, kdyby se zápas dohrál do vítězného konce.

V sestavě už jsi zůstal po celý zbytek šampionátu. Později si dokonce nastupoval i v prvním či druhém útoku, jednou i s Áčkem na dresu…
Byla to opravdu velká pocta. Už jen se tam vůbec dostat a hrát a když pak ještě přišel posun v sestavě a Áčko na dres. Byl jsem na to opravdu hrdý.

Jak sis mistrovství užil ty osobně?
Bylo to pro mě první mistrovství, užil jsem si ho ohromně. Byť to bylo v bublině, což bylo docela náročné a nemělo to takovou atmosféru, jakou by to mít mělo. Já jsem tam byl hlavně kvůli hokeji, a to jsem si naprosto užil.

Zmínil jsi život v bublině. Jak vůbec probíhal?
Nedalo se dělat de facto nic (úsměv). Mohli jsme sejít s klukama a kecat, to bylo asi jediné. Z hotelu jsme se nemohli hnout a v tomhle to bylo náročné.

Jak jsi vnímal podporu během mistrovství? Ať už ze strany rodiny, spoluhráčů…
Podpora byla obrovská, byl jsem v kontaktu jak s přítelkyní, tak s rodiči i mými nejbližšími. Ti to se mnou hodně prožívali. Byli mi velkou oporou. Stejně tak kluci z kabiny, se kterými se známe déle. Rachna, Kohy, Vondrc a další, starší kluci, se kterými to spolu táhneme už nějaký ten pátek.

Jak jste to měli v průběhu mistrovství s médii a sociálními sítěmi? Byla nějaká omezení?
První dny jsme měli doporučení, abychom se vyhýbali rozhovorům do různých bulvárů nebo podcastů a podobných věcí, o co si ostatní žádali. Já osobně jsem musel pár domluvených rozhovorů zrušit, stejně jako ostatní kluci. Po pár dnech nám to trochu rozvolnili, takže kdo chtěl, tak se do toho mohl vrhnout. Myslím si ale, že se do toho ale de facto nikdo nehrnul. Mistrovství je sledovaná věc a média to řeší a my jsme se chtěli spíš soustředit na hokej než na to, co řeknu někde do novin, aby to pak někdo otočil proti nám.

V různých anketách po mistrovství tě často označovali za nejlepšího hráče českého týmu. Jak se tohle poslouchá?
Poslouchá se to hezky, ale já už jsem to říkal v několika rozhovorech, že jedeš reprezentovat český národ a nejedeš reprezentovat své jméno na zádech. Samozřejmě si hraješ o nějakou osobní prestiž, když tam předvedeš výkony, tak se nějak zviditelníš, to je samozřejmě paráda. Sen každého ale je přivést medaili, což tam sám nikdy nedokážeš.

De facto od srpna jsi jel pořád naplno. Jaký bude Tvůj program v následujících dnech a týdnech?
Nechci, aby to vypadalo nějak blbě, ale teď určitě hned trénovat nebudu (úsměv). Dám si teď volno, protože jsem totálně vyčerpanej, úplně na maximum, nemám energii vůbec na nic. Včera mě zvali tady kamarádi na tenis, tak jsem řekl, že půjdu, ale budu se jen dívat, protože bych ten balonek asi ani nedostal přes síť (úsměv). Dělám si trochu srandu, ale to tělo si potřebuje odpočinout a já mu to dopřeji.

Každopádně to není tak, že se tu do začátku sezonu budu válet. Dám si pár týdnů volna, pojedu s přítelkyní na dovolenou a odpočinu si psychicky i fyzicky a připravím se na další sezonu.

Nemáš třeba trochu strach z absence letní přípravy?
To rozhodně nemám (rozhodně).