HC Energie Karlovy Vary

J. Černý: Věřím, že týmu pomůžu se dostat tam, kam chceme

Mostecký rodák Jakub Černý, který v nedalekém Litvínově odehrál většinu své dosavadní kariéry, přijel pomoct Karlovým Varům do útoku. „Já jsem rád, že mě vzaly Vary, mám to kousek domů a kdykoliv mohu navštívit rodinu." říká Černý o přestupu. „Jsem tady ale pro to, abychom splnili společný cíl. Doufám, že tím, že začnu dělat body, začnu dávat góly nebo nahrávky, tak tím týmu pomohu, abychom se dostali tam kam chceme," doufá nejnovější akvizice energetiků.

Jakube, jak se zrodil váš přesun a jak jste o něm dozvěděl?
V Litvínově to bylo už delší dobu v jednání, že budu na odchodu, hledala se jen schůdná varianta. Tím, že se ozvaly Karlovy Vary, že by měly zájem, abych jim šel pomoct, tak jsem byl jen rád. Můžu poděkovat Litvínovu, že s tím souhlasili, a že mi umožnili tento přestup, abych mohl dohrát sezónu v jiném klubu.

Jednalo se o trochu pikantní přestup mezi rivaly, jak to vnímáte jakožto dlouhodobý hráč Litvínova?
V Litvínově jsem byl jedenáct let, vyrostl jsem tam, až na pár let v Českých Budějovicích jsem na severu odehrál celou mládež. Momentální situace byla taková, jakou ji napsal Jiří Šlégr. Pro mě jako pro hokejistu je důležité hrát zápasy. Já jsem rád, že mě vzaly Vary, mám to kousek domů a kdykoliv mohu navštívit rodinu. Doufám, že ten cíl, který tu máme, se dokáže splnit a extraliga tu bude i příští rok. Doufám, že když to půjde trochu lépe, tak uděláme předkolo.

Hned v prvním utkání jste se postavili lídrovi tabulky z Liberce. Jak těžký to byl zápas?
Bylo to velice těžké utkání, Liberec je na koni, je vidět, že jim to klape, i v přesilovkách si posílali křižné nahrávky jakoby nic. My jsme to ale dobře odmakali, odbojovali. Tým tady ve Varech je bruslivý, bojovný a myslím si, že se na tom dá stavět. Jsou tu šikovní kluci, kteří to dokáží sehrát, sebevědomí by měli mít. Doufám, že i ten bod nám dokázal, že můžeme hrát i se silnými mužstvy a můžeme se posunout v tabulce výše než teď jsme.

V Karlových Varech jste od soboty, stihl jste se už sehrát se spoluhráči v útoku?
Měli jsme spolu jeden trénink, nějaké světoborné to nebylo, ale nebyly tam špatné momenty. Hra byla hodně rozkouskována oslabeními a přesilovkami, takže do hry jsme se úplně nedostali. Venca je zkušený hokejista, znám ho už dlouho. Goro je rychlý mladý pravák. Myslím si, že by to mohlo fungovat.



Jak jste zapadl do tak mladého mužstva?
Tak starý ještě nejsem, ne? (smích) Trend hokeje dnes takový je. Když se podíváte do Ameriky, tak tam týmy strašně omladili. Karlovy Vary s takovým mužstvem postoupili z první ligy nahoru, tak se toho asi snaží držet. Klukům dávají šanci v extralize, což si myslím, že je perfektní, ti kluci se o to perou a nehrají vůbec špatně.

Trenér Martin Pešout věří, že do týmu přinesete zkušenosti. Jak vy vnímáte svou roli?
Zatím nevím, nechám to na trenérovi, v tom má plnou kompetenci on. Dnes jsem dostal prostor, abychom se oťukali. Já jsem se trochu sžil s mužstvem, viděl jsem co hrají za systém, jakou hrají hru. Uvidíme, jak to bude pokračovat dále, v jakých situacích mne bude využívat.

Na začátku sezony se vám moc bodově nedařilo, věříte, že vám změna prospěje?
Věřím, že ano. V Litvínově jsem byl ve formaci s Petružálkem a Mikúšem. Byl jsem tam spíše na to, abych jim vybojoval puky. Formace fungovala, dávali jsme góly, bohužel jsem se poté zranil a bylo to na delší dobu. Každý hráč chce dělat body, má z toho pak větší radost. Jsem tady ale pro to, abychom splnili společný cíl. Doufám, že tím, že začnu dělat body, začnu dávat góly nebo nahrávky, tak tím týmu pomohu, abychom se dostali tam, kam chceme.

Ještě v prosinci jste tu byl jako soupeř, teď jste tu doma. Dokázal jste si to představit?
Vůbec ne. Hráč nad tím nějak nepřemýšlí, pokud to v klubu ve kterém je šlape tak, jak má. V prosinci by mě to nenapadlo.

Hrál jste jen za Litvínov, nemyslel jste si, že už tam kariéru i dohrajete?
To je otázka. Trochu jsem to v hlavě měl, ale v hokeji nikdy nevíte, jaká nastane situace. Momentálně v Litvínově nakoupili hráče, kteří jsou v jejich očích na vyšší úrovni. Domluvilo se to takhle, dali mi prostor a šanci abych si zahrál v jiném klubu.

Jak vzpomínáte na zápasy play-off, když jste hrál s Litvínovem čtvrtfinále?
To bylo moje první play-off. Hráli jsme ještě ve staré plechárně, dnes už je z toho tržnice, nebo co. Vzpomínám na to rád, bylo to takové, více vyhrocené. Ve staré hale byla úplně jiná atmosféra než tady. Je to tu více rozlehlejší, a tak to není tak slyšet. Na staré plechárně to byl rachot jako blázen, a bylo to trochu něco jiného.

Díky za rozhovor a přeji mnoho úspěchů

Související články