po 10.9.2018 | Tomáš Hála

Jardo, byla to ta pravá generálka na extraligu, nebo to byl spíš už úterní zápas s Kladnem?
Myslím, že to byl spíše ten úterní, ale tohle byl také kvalitní zápas. Sokolov šel hodně nahoru a my jsme s nimi měli problémy, jsem rád, že jsme to zvládli.

Za zády jste měli teprve šestnáctiletého brankáře Jana Bednáře. Snažili jste se mu více pomoct, nebo jste ho chtěli naopak nechat trochu vyniknout?
Pomoct ani moc ne, on totiž už na tréninku prokazoval dobré výkony, takže jsme se nebáli. Je to super gólman, to jste mohli vidět, nedostal jediný gól. Chytil hodně důležité šance, které oni měli a gratuluji mu.

Z celkových jedenácti přípravných zápasů byly jen čtyři s extraligovými soupeři. Prověřilo vás to dostatečně na ten extraligový hokej?
Myslím, že určitě jo. Týmy z EBEL ligy měly obrovskou výkonnost, kvalitu, každé utkání bylo pro nás těžké. Ať už proti extraligovým nebo jiným soupeřům.

Příprava byla hodně rozmanitá, měli jste slovenské, slovinské i chorvatské soupeře. U kterého z nich byl ve hře největší rozdíl?
Myslím, že to byl asi Villach, se kterým jsme prohráli na turnaji na Slovinsku. Hráli výborně, klobouk dolů před kvalitou, kterou měli.

Na začátek přípravy jste měli Spartu a Plzeň, mohl být ten start ještě těžší?
To ano, ale bylo to právě na začátku. Bylo to takové syrové, my jsme se hlavně soustředili na trénink. Opravdu jsme hodně trénovali, ten tým je vlastně druhý rok pohromadě, trenéři už nás všechny znají. Moc hráčů už ani nemuseli zkoušet.

Až do turnaje v Bledu jste trénovali dvoufázově. Měli jste vůbec sílu do těch přípravných zápasů?
První dva zápasy jsme sílu jakžtakž měli, ale pak už ta síla postupem času hodně odcházela. Trénovali jsme měsíc dvoufázově, to jsem takhle dlouhé ještě nikdy v životě nezažil. Musím přiznat, že jsem toho měl plné kecky.

Myslíte, že to k něčemu bylo dobré, takhle dlouho dvoufázově trénovat?
Určitě se nám to vrátí. Trenér ví, co dělá. Jak minulý rok v baráži, kde jsme chvíli před ní taky tahali nohy, ale potom jsme formu chytili. Věřím tomu, že ví, co dělá.

Síla soupeřů, alespoň tedy dle papírových propozic, měla spíše sestupnou tendenci. Nebylo by lepší to mít naopak, začít s lehčími?
Zase si myslím, že jsme si tímhle trochu zvýšili sebevědomí. Poslední dva zápasy jsme hráli hodně na puku, měli jsme hodně gólových šancí a to bychom třeba proti těm jiným soupeřům neměli.

Odehráli jste již zmíněný turnaj ve Slovinsku. Jak se hráč cítí, když je nějakou dobu bez rodiny, jen s týmem?
Byl jsem maximálně spokojený, bylo to tam nádherné. Měli jsme hotel kousek od arény, bylo to super, akorát škoda, že pršelo. Zase to ale bylo náročně, bylo to tři dny a tři zápasy. To jen odehrajete zápas a jdete si lehnout, ani není čas na myšlení, že mu něco chybí.

Na začátku přípravy se vám hodně dařilo střelecky, k tomu jste ale dost inkasovali. Co bylo hlavní náplní tréninků?
Bylo to přesně na tom, že jsme dostávali hodně branek. Soustředili jsme se především na tu obranu, abychom bránili všichni. Myslím, že to pak bylo vidět. Poslední zápasy jsme dostali málo gólů a teď nulu.

Někomu z hráčů se dařilo střelecky více, někomu naopak méně. Co to s hráčem udělá poté do sezóny?
Každý hráč je jiný, ale třeba mně osobně se Stloukym, za deset zápasů jsme skoro nedali gól a trochu to v hlavě máte, ale to je hokej. Někdy se daří, někdy nedaří. Liga začíná v pátek, musíme jít s čistou hlavou, se sebevědomím. Příprava už je za námi.

Se Sokolovem jste se utkali v prosinci v benefičním utkání. Jaký byl mezi zápasy rozdíl, když tentokrát „o něco šlo“?
Byl to obrovský rozdíl. Hlavně v tom, že jim přišel do týmu Karel Mlejnek, celou tu organizaci překopal, to můžete vidět i na sociálních sítích, co se bavím s klukama, tak i na tréninku. Už je to skoro profesionální klub, vedou to tam nyní dobře a to bylo vidět i na té hře. Kluci jsou natrénovaní, dodržují herní systém a klobouk dolů před tím, co předvedli.