Junior Vodička: Chci být ve hře drzejší
Petře, jak hodnotíte dosavadní průběh letošní sezony?
Myslím, že se nám poměrně daří. Samozřejmě ne každý zápas se povede a vždy je co zlepšovat, ale dle mého názoru je soutěž hodně vyrovnaná a nic není předem rozhodnuto. Já osobně bych průběh letošní sezony hodnotil kladně, ale důležitá část teprve přijde.
Pohybujete se ve středu tabulky. Myslíte, že to odpovídá možnostem mužstva?
Jak už jsem řekl soutěž je hodně vyrovnaná a umístění v tabulce se mění zápas od zápasu. Umím si představit náš tým na vyšších příčkách, ale zároveň vždycky může být hůř. Rozhodně si myslím, že máme kvalitní mužstvo, ale pouze to k úspěchu nestačí.
Který soupeř na vás zatím udělal největší dojem? A který zápas vám nejlépe vyšel?
Největší dojem na mě asi udělala Slavia, která podle mého předvádí hodně bruslivý, agresivní hokej a očividně jim to i přináší dobré výsledky. Podle mě byl nejlepší domácí zápas s Plzní, ve kterém jsme zvítězili se silným soupeřem 8:1.
Jak jste spokojený se svými výkony?
Já se svými výkony zatím na sto procent být spokojený nemůžu. Snažím se do každého zápasu dávat maximum, ale je to pořád málo a trenéři mi určitě dají za pravdu. Sám od sebe očekávám rozhodně víc, než jsem do teď předváděl. Budu dělat vše pro to, abych se do budoucna zlepšoval.
Letos hrajete poprvé v kategorii juniorů pravidelně. Byl to ze staršího dorostu velký skok, nebo některý z přechodů v minulosti pro vás byl těžší?
Velký skok to nebyl. Je poměrně znatelný, ale velký ne. Vloni, když tu byla soutěž MHL, bylo pro mě daleko těžší jít ze staršího dorostu i jen na trénink s juniory. Tam bylo opravdu těžké přizpůsobit se. Kvalitou byl tým juniorů o několik tříd výše než dorost. Zároveň mi každý trénink pochopitelně hodně pomohl.
Jaké osobní cíle si kladete do budoucna?
Chci do budoucna pozměnit svůj styl hry a začít hrát trochu agresivněji a víc drze. Hokej chci hrát za jakýchkoliv okolností, už se ho nemůžu vzdát. A i když to nevyjde, bude hokej určitě patřit mezi mé hlavní zájmy.
Vzpomenete si ještě na své začátky? Co vás přivedlo k hokeji? A jaký je váš dosud nejhezčí hokejový zážitek?
Na své začátky vzpomínám velice rád. S hokejem jsem začínal v Mariánských Lázních, kde jsem byl do čtvrté třídy, než jsem přestoupil sem do Karlových Varů. Na led mě poprvé postavila mamka, protože jsem prý měl jako dítě moc energie. Ze začátku ani žádný hokej v plánu nebyl, ale potom mě viděl na ledě táta, chopil se toho a už jsem u hokeje zůstal. Můj dosud nejhezčí hokejový zážitek se odehrál loni, hrál jsem za starší dorost a dostal jsem příležitost absolvovat turnaj s juniory v olympijském Soči. Byl to pro mne opravdu zážitek, na který budu dlouho vzpomínat. Jsem za tu šanci a každou minutu na ledě dodnes vděčný a navíc mám doma bronzovou medaili ze Soči. (smích)
Petře, děkuji za rozhovor a ať se vám do budoucna daří!
