HC Energie Karlovy Vary

Kluci se dokázali prosazovat a vyrovnat se soupeři, těší trenéra sedmáků Bohumíra Sapouška

Docela nabitou sezonu mají za sebou karlovarští sedmáci. Ti se kromě své soutěže zúčastnili i několika kvalitně obsazených turnajů a nevedli si na nich vůbec špatně. Ostatně i ve své dvouročníkové soutěži drželi většinou krok se staršími soupeři o čemž svědčí to, že postup do nadstavby jim utekl pouze o pár bodů.

Soutěž sedmých tříd, tedy Liga starších žáků B, byla určena pro ročníky 2009 a 2010, přičemž v utkání mohli nastoupit maximálně tři hráči ročníku 2011 a neomezený počet dívek ročníku 2008. Vzhledem k počtu týmů sedmáků se základní část hrála v osmnácti základních skupinách. Ve skupinách se týmy utkaly dvoukolově. Počet týmů, které postoupily do nadstavby, byl ve skupinách různý. Ze skupiny Karlovarská postupovaly čtyři týmy. Energetici v základní části patřili do Skupiny 9 - Karlovarská, v níž společně s nimi byly týmy HC Baník Sokolov, HC Stadion Cheb, HC Čerti Ostrov, HC Rebel Město Nejdek, HC Tachov, HC Mariánské Lázně, HC Tygři Klášterec nad Ohří a SK Kadaň.

V základní části sedmáci odehráli šestnáct zápasů ve kterých nasbírali čtrnáct bodů, což jim vyneslo šesté místo v tabulce a na čtvrté, postupové, místo ztráceli pouze čtyři body. V základní části energetici vstřelili 117 gólů. Mezi deset nejlepších hráčů v kanadském bodování základní části soutěže se dostal Matěj Žák, který byl se čtyřiceti dvěma body osmý.

Nejproduktivnější hráči základní skupiny

Matěj Žák 16 zápasů 42 bodů (26+16)
Maxim Dan 16 zápasů 35 bodů (20+15)
Hugo Koncz 14 zápasů 24 bodů (7+17)
Matyáš Vrbas 13 zápasů 23 bodů (6+17)
Matyáš Stezka 15 zápasů 21 bodů (15+6)

V nadstavbě se spojily týmy postupující z jednotlivých skupin podle územní příslušnosti. Týmy postupující z Karlovarské skupiny se tak v nadstavbě připojily k týmům z Ústecké skupiny. Energetici skončili šestí, a tak do nadstavby nepostoupili, ale společně s Chebem, Ostrovem, Sokolovem a Nejdkem bojovali o umístění ve skupině 9. Ve dvanácti zápasech si karlovarští sedmáci připsali čtrnáct bodů a skončili druzí. V soubojích o umístění vstřelili svěřenci Bohumíra Sapouška 80 gólů. V této části soutěže se v první desítce kanadského bodování umístili čtyři hráči Energie. Pátý byl Matyáš Stezka, šesté místo obsadil Daniel Psohlavec, sedmý skončil Matěj Žák a desítku uzavíral Hugo Koncz.

Nejproduktivnější hráči skupiny o umístění

Matyáš Stezka 12 zápasů 25 bodů (10+15)
Daniel Psohlavec 10 zápasů 22 bodů (14+8)
Matěj Žák 10 zápasů 22 bodů (10+12)
Hugo Koncz 10 zápasů 18 bodů (8+10)
Robin Simmer 11 zápasů 17 bodů (11+6)

Sedmáci měli sezonu poměrně nabitou, protože kromě zápasů ve své soutěži odehráli několik různých turnajů. O průběhu sezony, atmosféře v týmu a o dalších věcech se rozpovídal trenér sedmáků Bohumír Sapoušek.

Pane trenére, jak byste zhodnotil letošní sezonu?

Sezonu jsme začali vítězstvím v Karlovarském poháru. Co se týká dalšího průběhu roku, tak nám začala soutěž, která byla dvouročníková. Kluci nastupovali proti starším hráčům, což samozřejmě bylo dobré pro jejich prosazení. Nicméně v některých zápasech byl věkový rozdíl hodně cítit vzhledem k fyzickým rozdílům hráčů. Nám se na poslední chvíli nepodařilo postoupit do finálové čtyřky, respektive osmičky, kde došlo ke spojení se Severočeským krajem. Hráli jsme tak opět se soupeři z okolí. To nám vzhledem ke kvalitě soupeřů i naší vyhovovalo. Ty zápasy byly až na jeden dva vyrovnané. Což pro nás bylo, vzhledem k našemu mladšímu kádru a fyzickým předpokladům, výborné.

Absolvovali jsme také Dlouhodobou turnajovou soutěž (DTS), ve které jsou kvalitní jednoročníkové týmy z celé republiky. Naši soupisku v této soutěži posílila pětice hráčů z okolních týmů. Ve finálových bojích jsme se utkali o deváté až dvanácté místo s Jihlavou, Vítkovicemi a Českými Budějovicemi, takže jsme odehráli opravdu velmi kvalitní zápasy, ke kterým se během sezony až tak často nedostaneme. Obsadili jsme dvanácté místo. Sezonu jsme završili turnajem v Plzni, kterého se zúčastnily extraligové týmy a byla tam výborná konkurence. Obsadili jsme šesté místo a do finále jsme nepostoupili jenom díky skóre, takže to bylo opravdu hodně vyrovnané. Se závěrem sezony jsme byli spokojeni.

Část hráčů absolvovala také krajské výběry Výchovy talentované mládeže (VTM) U13. VTM tréninků jsme měli šest ročně a vyvrcholením byl turnaj v Mannheimu, což byla velmi povedená konfrontace se zahraničím. Vybojovali jsme krásné třetí místo. Reportáž z turnaje

A co liga vaší kategorie?

Vzhledem k tomu, že jsme v podstatě dávali šanci všem hráčům a brankářům, kteří nemají tolik zkušeností, tak ty zápasy se staly vyrovnanými. Chtěl jsem aby mohl hrát komplet celý kádr.

Jaký byl váš oblíbený soupeř? Platí, že čím těžší, tak je to pro kluky lepší.

Pro nás to byl Ostrov, který má dvouročníkový tým velice slušný. Byly to vyrovnané zápasy jednou nahoru a jednou dol;, jednou vítězství, jednou prohra. Tato utkání byla pro nás hodně poučná. Další konfrontace byly s týmem Chomutova, který má výborný ročník 2010 v DTS soutěžích. Nicméně tam ten rozdíl byl větší. Myslím si, že pro rozvoj hráčů nám dala tato utkání nejvíce. Kluci se dokázali prosazovat a vyrovnat se soupeři. To byly podle mého názoru jedny z těch kvalitních zápasů, které nám něco daly.

Proti silnějším týmům mají kluci asi i větší motivaci uspět...

Jde o to, že kluci mají samozřejmě v tuto dobu někde své limity. Proto je to ještě pořád ten dětský hokej. Máte několik hráčů na určité dovednostní úrovni ať díky tomu, že jsou fyzicky vyspělejší, nebo mají víc těch moto hodin za sebou nebo mají větší pohybové vlohy. Na druhé straně jsou pak ti fyzicky slabší, kteří je ale časem, pokud budou tvrdě pracovat, mohou dotáhnout. Někdy je to prostě za hranicí možnosti hráčů. Takže pokud je zápas až moc těžký, tak klukům tolik nepřinese, když je tam nějaký opravdu markantní rozdíl jak ve výsledku, tak i v samotné hře.

Přece jenom kluci jsou ve věku, kdy je to někdy jako na houpačce. Jednou jsou naprosto koncentrovaní a pak se zase naopak tolik nesoustředí. Jak je náročné toto v týmu ukočírovat?

Samozřejmě v tomto věku nastupuje puberta, takže k tomu se člověk jako trenér musí nějak postavit. Mluvit s klukama a naladit se občas na jejich notu (úsměv). Pravdou je, že v mentální a biologické vyspělosti tam jsou ještě veliké rozdíly. Tím pádem hráč, který má o deset kilo a dvacet centimetrů míň to má daleko těžší, aby se prosadil. Nicméně jeho růstový spurt ještě přijde, takže pak může být na stejné nebo i lepší úrovni. Každopádně hráčský, dovednostní a fyziologický rozdíl mezi klukama je ještě velký. To platí nejen v našem týmu, ale i v ostatních týmech této věkové kategorie.

Co vás v sezoně nejvíc potěšilo?

Nejvíc mě potěšil zlepšený přístup všech kluků, parta kterou jsme vytvořili a progres, který každý z kluků udělal na té své úrovni. Pohled trenéra je však trošku zkreslený, protože má vždy vyšší nároky. Nicméně to, jaký pokrok kluci udělali, vidí hlavně ti, kteří s nimi nejsou každý den. Jestli to byla smysluplná práce, se pozná až za pár sezón.

Děkuji za rozhovor.