so 4.2.2023 | Marie Valentová

Jak se vám na olympiádě líbilo?

Tomáš Mariška: Musím říct, že turnaj byl po organizační stránce velmi dobře připravený. Měli jsme možná trošku smůlu, že jsme ve skupině narazili na dva nejsilnější týmy z celého turnaje, což byl Moravskoslezský a Plzeňský kraj. Myslím si, že jsme absolvovali velmi náročný a pro kluky poučný a zajímavý týden. Kluci se na turnaji vlastně poprvé potkali s tou nejlepší konkurencí ve svém ročníku. Někteří dokonce i s o rok staršími hráči. Po této stránce to, podle mého názoru, bylo pro všechny pěkné a velmi poučné.

Adam Zolnaj: S klukama jsme si to užili. Byla tam skvělá atmosféra a moc se nám tam líbilo.

Měli jste čas se projít po Trutnově a okolí?

T. M.: Vzhledem k tomu, že jsme měli ubytování dvacet minut pěší chůze od stadionu, tak jsme se Trutnovem procházeli tam a zpátky každý den. (úsměv) Myslím si, že jsme díky tomu viděli víceméně všechno, co se zhruba dá v Trutnově dělat, ale my jsme tam nebyli na dovolené a za zábavou. (úsměv) I když díky počasí si kluci užili i sníh a zimní radovánky.

A. Z.: To asi moc ne. Chodili jsme tam na oběd, ale jinak nebylo moc času.

Na turnaji se hrály denně dva zápasy, sice na 3x15 minut, ale i tak to určitě nebylo snadné….

T. M.: Měli jsme trochu obavy, jakým způsobem to kluci zvládnou. Stále však bylo o co hrát a řekli jsme si na začátku, že jedeme uhrát co nejlepší výsledek. Kluci k tomu přistoupili velmi dobře. Tím, jak se nám relativně dařilo, každý den jsme dokázali jeden zápas ze dvou vyhrát, tak se síly nacházely lépe. Ke konci turnaje bylo vidět, že ti hráči mají něco za sebou, ale jsou to mladí kluci a měli by to zvládat. Myslím si, že se s tím všichni poprali velmi dobře a statečně.

A. Z.: Bylo to docela náročné. Po dvou dnech jsem já osobně docela tahal nohy, nevím, jak kluci. (úsměv) Ale zvládali jsme to a myslím si, že to bylo dobré.

Za jaké utkání si tým zaslouží pochvalu?

T. M.: Myslím si, že v žádném zápase jsme nebyli vyloženě horším týmem. Je těžké vypíchnout jeden z nich. Možná ten poslední, kdy jsme hráli o to, jestli budeme mít ještě šanci, alespoň teoretickou, protože jsme čekali na další výsledky. A ten zápas s Olomouckým krajem rozhodně nebyl jednoduchý. Museli jsme ho otáčet. Myslím si, že kluci ještě našli zbytky sil a ukázali charakter. Přistoupili k tomu velmi dobře a zvládli to.

A. Z.: Určitě ten druhý zápas. Hráli jsme s Ústeckým krajem a opravdu se nám to povedlo. Počítali jsme s tím, že půjde o těžké utkání a docela jsme to zvládli. (úsměv)

Co průběh turnaje a kvalita týmů?

T. M.: Pro kluky to byla první zkušenost s takovou konkurencí, s kvalitou na straně soupeřů a s velkým zápřahem. Ostatně ten turnaj je i tak koncipovaný, aby se hráči dostali do větší zátěže a i díky tomu se víc odhalily herní aspekty.

A. Z.: Kvalita soupeřů byla určitě výborná. Turnaj byl dobře zorganizovaný a i stadion byl dobrý.

Přenesete si z turnaje nějaké zkušenosti do soutěže 9. tříd?

T. M.: Nemyslím si, že něco využijeme týmově. Podle mého názoru to byla spíše srážka s realitou pro jednotlivé hráče, aby viděli, jak na tom jsou oni a jak hráči jejich ročníku, s nimiž se mají poměřovat a bojovat třeba i o nominace do širších reprezentačních kádrů. Pozitivní rozhodně bylo to, že ve všech zápasech jsme byli konkurenceschopní a se všemi týmy jsme dokázali hrát, což je pro kluky velmi dobrá zpráva. Vidí, že když pracují, tak mohou hrát s kýmkoliv. Na druhou stranu se přesvědčili, že zápas se žádným soupeřem není jednoduchý a konkurence je veliká. To je podle mého názoru ta největší zkušenost. Kluci by si to vše měli přebrat spíše individuálně než po té týmové stránce. Každý sám viděl, kde má rezervy, jak je na tom v jednotlivých dovednostech a kde je ta konkurence v ročníku.

A. Z.: Určitě ano. Máme co zlepšovat. Sledovali jsme třeba založení do útoku a hlavně obranu. Něco jsme okoukali i v zakončení. Soupeři byli hodně důrazní, a to nám tak nějak pořád chybí, ten důraz před brankou.

Jak těžké bylo, když vás na poslední chvíli z třetího místa, tedy posledního postupového, odsunul Jihomoravský kraj a vy už jste s tím nemohli nic dělat, protože jste měli odehráno?

T.M.: Tak samozřejmě zklamání to bylo. Bylo to vidět v kabině na všech klucích. Na druhou stranu v prvním zápase jsme měli uhrát bod a neuhráli jsme ho. Pak jsme prohráli přímý souboj s Jihomoravským krajem, kdy si ve druhé polovině vzal zápas jasně na svou stranu a přehrál nás, takže zklamání tam určitě bylo. Jenomže Jihomoravský kraj nás jasně porazil a tím si tu šanci vzal na svou stranu.

A.Z.: Určitě to zabolelo, ale život jde dál. Nějak jsme se s tím porvali a jdeme dál....

Váš tým nakonec v celkovém pořadí skončil osmý, ale vzhledem k náročnosti turnaje je to dobrý výsledek a navíc za vámi skončil také tým Hlavního města Prahy, který mívá silný tým…

T.M.: Máme za sebou vlastně první vrchol sezóny. Myslím si, že jsme ho zvládli velmi solidně. Udělali jsme nejlepší výsledek za posledních patnáct let.

A.Z.: (úsměv) To je pravda. Jsme rádi, že jsme nad nimi vyhráli, všichni jsme makali a byl to dobrý zápas.

Na jaký zážitek budete dlouho vzpomínat?

T.M.: Velmi hezké bylo zahájení v Hradci Králové. Byla to velká akce, kde se sešli všichni sportovci. Myslím si, že toto byla pro kluky velká zkušenost, neboť se s něčím takovým potkali poprvé. Také nový byl pro ně mediální zájem, kdy zápasy přenášela televize a o olympiádě se hodně psalo. Takže i s tímto se kluci musí naučit pracovat. Takže pokud bych měl říct jednu věc, tak to určitě bylo slavnostní zahájení.

A.Z.: Určitě začátek olympiády, to slavnostní zahájení. Měl jsem štěstí a byl jsem přímo na ploše. Bylo to prostě nádherné.

Po návratu jste už v neděli hráli s chomutovskými Piráty, stihli jste si alespoň vybalit?

T.M.: Myslím si, že to rozlosování nebylo úplně šťastné. Vím, že doháníme skluz po kvalifikaci, ale po takové akci by si kluci zasloužili mít volný víkend. To ostatně bylo vidět nejen na našem výkonu, ale i na výkonu soupeře, kdy se ta únava jak fyzická, tak psychická projevovala. Nebylo to ani z jedné strany úplně ideálně povedené utkání, ale jsme rádi, že jsme to zvládli alespoň bodově. Ten výkon měl sice velké rezervy, ale poprali jsme se s tím a držíme se dál ve hře o nějaké pozice.

A.Z.: Stihli. (úsměv) Ale ten zápas byl hodně namáhavý, tahali jsme nohy. Nakonec to ale dobře dopadlo a vyhráli jsme.

V nadstavbě už vám zbývá jedenáct zápasů. Bude to boj o každý bod. Vzrůstá v týmu nervozita nebo na to nemyslíte, a jdete zápas od zápasu?

T.Z.: Jdeme určitě zápas od zápasu. Dotáhli jsme se na boj o třetí místo. Určitě chceme zabojovat o postup do vyřazovacích bojů na konci nebo minimálně uděláme všechno pro to, abychom uhráli co nejlepší výsledek a uvidíme na co to bude stačit.

A.Z.: Jdeme spíš zápas od zápasu a každý chceme vyhrát.

Jak se vám daří plnit týmový cíl?

T.M.: Chceme rozvíjet hráče, aby pracovali na svých dovednostech. A teď se chceme porvat o postup do vyřazovacích bojů.

A.Z.: V neděli jsme si dali, že musíme urvat všechny body. To se nám povedlo. (úsměv) Chceme skončit co nejlépe v tabulce.

Co koníčky, stíháte nějaké?

T.M.: Já mám velký koníček hokej. Tomu se věnuji a to mě baví. (úsměv) V létě chodím na golf, a když si potřebuji vyčistit hlavu, tak se jdu trochu proběhnout.

A.Z.: Ne, mám jenom hokej. (úsměv)

Kdybyste měli možnost sestavit playlist na rozbruslení, co byste vybrali?

T.M.: Já poslouchám asi všechno. Nemám oblíbený jenom jeden žánr. Poslouchám vše napříč a buď se mi to líbí nebo ne a je jedno o jaký žánr jde.

A.Z.: Ty jo, tak teď mě nic nenapadá. (úsměv) Asi Hanku Zagorovou a Kabát….

Čím byste chtěli být, kdybyste nebyli trenér / hokejista?

T.M.: NHL hráčem. (smích)

A.Z.: Chtěl bych být,… Nevím, asi hasičem nebo policajtem.

Oblíbený hokejový tým?

T.M.: HC Energie

A.Z.: V NHL je to Chicago Blackhawk a u nás Energie.

Co jiné sporty?

T.M.: Golf.

A.Z.: Hodně mě baví tenis. V létě si někdy chodíme s klukama zahrát. A baví mě i fotbal.

Váš vzor?

T.M.: Vzorů mám hodně…

A.Z.: Patrick Kane.

Poslední otázka, vaše oblíbené jídlo?

T.M.: Tak to já asi nemám. Když je něčeho dost a je to dobré, tak mi to stačí. (úsměv)

A.Z.: Nejraději mám svíčkovou od maminky, ta je vážně výborná. (úsměv) A hodně mám rád medovník, když ho mamka doma udělá.

Děkuji za rozhovor.