HC Energie Karlovy Vary

Lukáš Sáblík si užil Vánoce a pak vymazal zlínské střelce

Čtyřicet čtyři úspěšných zákroků, žádný puk v kleci, druhé místo mezi extraligovými brankáři v procentuální úspěšnosti a dokonce primát ve vychytaných čistých kontech. Tak taková je vizitka Lukáše Sáblíka po středečním utkání proti zlínskému Hamé. Hlavní současná opora HC Energie se při vítězném utkání mohla těšit nejen ze svého individuálního výkonu, ale především z produktivity a zodpovědné obrany spoluhráčů, kteří zajistili další import na karlovarský bodový účet. Bezprostředně po povedeném souboji jsme si povídali právě s Lukášem Sáblíkem.
Úvod utkání byl v podání Energie přímo impozantní. Své individuální akce ozdobili efektním zakončením Lukáš Pech i Petr Kumstát. Z povedených minut na začátku středečního sportovního večera měl pochopitelně radost i brankář Lukáš Sáblík. „Do zápasu jsme vstoupili výborně. Z minima šancí jsme vydolovali vedení 2:0 a přesně to jsme potřebovali. Myslím, že náš povedený začátek byl pro celé utkání rozhodující. Zlín hrál i přesto v první třetině výborně, ve druhé části jsme byli zase lepší my. Kdybychom tam využili naše šance, mohlo být rozhodnuto už dříve. Ve třetí třetině jsme si byli vědomi náskoku, nepotřebovali jsem se hnát do útoku a spíše jsme kontrolovali výsledek. Zlín se sice snažil tlačit dopředu, ale my jsme hráli velmi zodpovědně a střely, které na mě šly, byly z hodně velké dálky. Pak jsme přidali ještě další dva góly a došli si pro naprosto zasloužené vítězství,“ hodnotí dění během šedesáti minut a nezapomíná pochválit své spoluhráče v poli.

Na začátku zápasu se do zlínské branky postavil mladý Jakub Čech, ale po Kumstátově zásahu ze 12. minuty své místo přepustil zkušenějšímu Murínovi. Slova z protějšího brankoviště dokazují, že rychlé střídání není pro brankáře nic příjemného: „Určitě to není snadné. Za ty branky ale vůbec nemohl a navíc během těch pár minut vychytal několik dalších velkých šancí. Od trenérů to byl asi takový tah, aby se mužstvo zvedlo a asi to také trochu zabralo.“

S Murínem v zádech se Moravané poněkud zvedli a začali nepříjemně kousat. Karlovarská obrana ale fungovala takřka bezchybně. Poctivá defenzíva nezapomínala na své úkoly ani době, kdy bylo o jednoznačné dělbě bodů rozhodnuto. Lukáš Sáblík tak ani nemusel svým spoluhráčům připomínat, že má nakročeno k další vychytané nule. „Ne, to vůbec ne. My s jinou hrou ani nemůžeme uspět. Musíme takhle zodpovědně hrát pořád a výsledky se pak dostaví. Kdybychom chtěli hrát s nějakým produktivním týmem zápas nahoru – dolu, tak nikdy nevyhrajeme. Klukům nemusím vůbec nic říkat, už jsou takhle parádně sehraní od začátku sezóny,“ chválí si souhru obranných řad jihlavský odchovanec.

Jedno pořádné zaváhání si varská obrana ale přeci jen neodpustila. V končící druhé třetině se při přesilovce otevřela před Rachůnkem jedinečná šance snížit na jednobrankový rozdíl. “To byla asi jediná chyba, kterou jsme ve druhé třetině udělali. Bylo tam nějaké nedorozumění a hráč se tam objevil úplně sám. Nevím jestli se unáhlil, ale zkoušel rychle střílet. Měl jsem tam naštěstí beton. Zaplať pánbůh, že to tam nespadlo,“ přibližuje stěžejní zákrok večera.

Zajímavostí utkání byla výborná produktivita Energie při ponechaných výhodách. Dvě využité výhody jsou docela unikátní... „Já myslím, že jsme je využili snad dokonce tři. To se jen tak nestává a určitě zase dlouho nestane. Tohle také hodně rozhodlo. Hráli jsme do poslední chvilky, až do přerušení. A také jsme byli důrazní před bránou.“

Karlovarští hokejisté se na ledě představili poprvé po vánočních svátcích. Jak je prožíval Lukáš Sáblík? „Bylo to narychlo, domů jsem jel jenom na otočku. Ale bylo to pěkné. Soutěž jde dál a teď se zase musíme více soustředit na naše výkony, abychom se udrželi na těchto příčkách,“ připomíná náročný program na přelomu roku.

Malou vánoční oslavu si udělali i hráči v kabině. Důkazem toho je i pestrobarevná paruka, kterou na pozápasové děkovačce představil Michal Dvořák. „Před posledním zápasem před Vánoci jsme si dávali dárky, udělali jsme si takovou malou besídku. Každý si vylosoval jednoho hráče nebo člena realizačního týmu a pak jsme mu dávali dárek. Nikdo tedy nevěděl, komu bude dárek dávat. Michal dostal tuhle paruku a vyjel s ní i na děkovačku,“ objasňuje malou záhadu.


Lukáš Sáblík po zápase s Hamé

Související články

Ohlasy k zápasu | čt 28.12.2006

Igor Murín: Rozhodl hrozný začátek