HC Energie Karlovy Vary

Několikrát mi to tam spadlo a teď si věřím, pochvaluje si Ondřej Němec

Přes značnou převahu domácího mužstva v prodloužení se již značná část publika připravovala na fakt, že vítěze utkání s Kladnem určí až samostatné nájezdy. Svým způsobem měli pravdu, přestože k rozhodnutí stačil nájezd jediný. Aktuální formu v této disciplíně potvrdil Ondřej Němec. „Trenér řekl jeď. Tak jsem prostě šel a dal jsem ho,“ popisuje reprezentační obránce dění na střídačce v rozhodujících momentech.
Utkání s dvanáctým Kladnem sice nabídlo přece jen o něco víc útočných akcí než tomu bývá s jinými celky ze spodních pater tabulky, energetici se přesto na vstřelení branky hodně nadřeli. Po inkasovaném gólu v oslabení navíc vstupovali do třetí dvacetiminutovky v roli prohrávajícího celku, a dvoubodový zisk si tak nakonec v kabině pochvalovali. „S dvěma body jsme určitě spokojení. Jak jsme dostali gól v přesilovce, tak jsme se dostali do určitého útlumu. Před třetí třetinou jsme si ale v kabině řekli, že na ně vletíme, že doma prostě body ztrácet nebudeme. A vyplatilo se. Řekl bych, že jsme měli ještě dost šancí a mohli jsme mít tři body. Jsme ale rádi i za dva,“ obecně utkání zhodnotil autor vítězné branky Ondřej Němec.

Čtyřiadvacetiletý obránce se v prodloužení postavil k trestnému střílení nařízenému po faulu na unikajícího Petra Kumstáta. Jak prozrazuje, měl to původně být právě postižený karlovarský útočník, kdo se ujme exekuce. „Trenér nejprve chtěl, aby jel Kumi. Ten řekl, že nepojede, tak řekli mě. Ještě jsem slyšel Sailiho (Petr Sailer), jak trenérům radí, abych jel já. Nechtěl jsem říci ne, protože když mi to tam padalo předtím, tak jsem si věřil, že ho dám i dneska.“

Ondřej Němec se v posledních utkáních pro karlovarské trenéry stává sázkou na jistotu při penaltách. I s trochou štěstí prodloužil svou sérii úspěšných nájezdů již na pět. „Možná to bude tím zdravým sebevědomím, několikrát mi to tam teď spadlo, tak si více věřím. Trenér řekl jeď, tak jsem prostě šel a dal jsem ho. Myslím si, že to dnes byl zlatý gól a zlaté dva body. Za to, co jsme předvedli.“

Sebevědomí odchovanci valašského hokeje musela dodat i účast v národní reprezentaci. Trenér Růžička jej nominoval na dva z posledních podniků Euro Hockey Tour. Na právě skončených hrách ve Švédsku si Němec navíc připsal premiérovou trefu v seniorském výběru. „Určitě jsem byl rád, že mi to spadlo i tam. Ale po psychické stránce mi asi více pomohla první účast v reprezentaci. To jsem si pak začal víc věřit a začalo se mi to vyplácet i v lize, kde jsem dal góly z těch nájezdů,“ zamýšlí se.

Z reprezentace si kromě sebevědomí spolehlivý obránce přivezl i znalost brankářského stylu Miroslava Kopřivy. Jak však sám přiznává, tuto výhodu mu znehodnotil špatný stav ledové plochy. „Už trochu vím, jak chytá. Prožili jsme spolu dva reprezentační srazy a znám ho i z juniorských nároďáků, kde jsme spolu párkrát byli. Kdyby ale byl upravený led jako před normálními nájezdy, udělal bych něco jiného, asi bych šel do blafáku. Po třetí třetině v prodloužení už ale ten led byl rozježděný, tak jsem si řekl, že vystřelím, a hodně se štěstím to tam propadlo.“

Reprezentační gólman Kopřiva na ledě na první pohled zaujme vysokým vzrůstem, podobným gólmanským dlouhánem je v Karlových Varech Lukáš Sáblík. „Je to rozdíl, jestli jedete na velkého nebo malého gólmana. Je jiné jet na Mensiho (Lukáš Mensator), který je menší ale hrozně mrštný, než nájezd na Sábla (Lukáš Sáblík), který hodně puků vystojí. A Kopr (Miroslav Kopřiva) je právě podobný typ. Moc pohybů nedělá, ale není třeba tak rychlý jako Mensi. Na každého gólmana platí prostě trošku něco jiného,“ uzavírá rozhovor hrdina středečního utkání.

Související články