HC Energie Karlovy Vary

Nic nevzdáváme! Nejde jen o play-off, ale také o co nejlepší umístění.

K a r l o v y  V a r y - Úvod jako z říše snů se povedl v existenčním utkání hráčům Energie. Dva rychlé góly v úvodu první třetiny mohly vést k důležité výhře. Jenže Vítkovice se nevzdaly, vzápětí se jim podařilo snížit a začaly domácí borce přehrávat. Nakonec se jim povedlo celý zápas otočit a domů na Moravu si tak odváží cenné tři body. Karlovarské tato prohra asi bude hodně mrzet.
Velká naděje karlovarského a vlastně i celého českého hokeje Vojtěch Polák se nemohl v dresu mateřského klubu hodně dlouho trefit. Proti Vítkovicím si tak mohl připsat první branku v sezoně. Příliš velikou radost z ní však neměl. „To určitě nemám. Přeci jen ve mně převažuje smutek, protože jsme prohráli, dá se říct nešťastně. Vedli jsme 2:0, měli jsme to udržet, ale neudrželi. Bohužel, větší radost by byla, kdybychom vyhráli.“

V této situaci se hodí použít frázi o výměně branky za vítězství týmu. „V tomto okamžiku bych ho stoprocentně vyměnil, protože každý bod je pro nás moc důležitý. Ztratit doma tři body je špatné, takže kdyby to bylo možné, hned bych měnil.“

Svou trefu popisuje mladičký útočník velice skromně. „Tuším, že Pechy (Lukáš Pech) vyhrál buly na Zdeňka Kutláka a ten vystřelil. Málem Lukášovi zlomil kotník a od něj se puk odrazil před bránu. Já jsem se tam zrovna nějak ocitnul, plácnul jsem do toho a naštěstí to tam padlo,“ smutně se usmívá.

Zdálo se, že vedení o dvě branky Energii ublížilo. Skoro, jako by na tým padlo menší uspokojení. „Je pravda, že když se nám podařilo vstřelit druhý gól, tak jsme přestali hrát hokej, jaký jsme do té doby hráli. Dá se říct, že nás to možná uspokojilo. To musí posoudit někdo jiný, ale je to strašná škoda.“

Na střídačce poté hráči vypadali dost sklesle, málo se hecovali. „Asi nám trošku podlomil nohy ten gól na 2:1. My jsme sice byli na koni, ale když se vzápětí inkasuje, tak jde sebevědomí okamžitě dolů. Z toho jsme se pak už nevzpamatovali a dostali další dvě branky.“

Za Karlovy Vary se Vojtovi nepodařilo dát gól už hodně dlouho, takže si asi velmi často vyslechl nějakou štiplavou poznámku od spoluhráčů i přátel. „Ano, slyšel jsem to každou chvíli. Pořád mi říkali, tak už se prosím Tě konečně tref! Období bez gólu trvalo strašně dlouho a já na to čím dál víc myslel a hrozně moc jsem chtěl. Pak jsem trošku změnil přístup. Místo chtít, jsem začal věřit, že to může přijít a povedlo se. Škoda, že to nebyl vítězný gól.“

Většina hráčů zkouší v této situaci různé zaručené recepty na prolomení smůly a sympatický blonďák nebyl výjimkou. „Znáte to, když se Vám nedaří, tak zkusíte všechno. Určitě jsem zkoušel různé věci, něco pomohlo, něco ne. Podrobnosti si ale nechám pro sebe,“ zakončuje tajemně.

Dlouhá střelecká pauza asi musí být psychicky dost náročná. „Hlavně mě to trápilo, protože jsem místní a spousta lidí mi tu fandí. Když jsem neproměnil šanci, tak mi to vadilo spíš kvůli ostatním, než kvůli mně samotnému.“ Což by se touto trefou mohlo konečně zlomit. „To tedy doufám, že ano!“

Vysoký centr Václav Skuhravý byl vyhlášený nejlepším hráčem utkání, po nešťastné prohře ho toto ocenění nijak netěšilo. „Netěší mě to vůbec, radši bych vyhrál,“ konstatuje zklamaně.

Po úvodních pěti minutách, které byly jako z říše snů, přišel smutný konec. „Lehce jsme vedli 2:0 a pak jsme udělali chyby v obraně, špatně jsme bránili. Přestali jsme bruslit a nechali Vítkovice otočit zápas. Nám už se to potom bohužel nepovedlo.“ Po snížení soupeře začali domácí vypadat nervózně a zakřiknutě. „Nevím proč to tak bylo, začali jsme hrát špatně ve vlastní třetině a to asi dnes rozhodlo.“

Hned na začátku utkání dostal Pinc dvě branky, ale potom se už Karlovarští prosadit nedokázali a to přes to, že vítkovický gólman střely spíš vyrážel. „On vyrážel puky hodně před sebe, my jsme tam moc nechodili. Dnes jsme hráli opravdu zle.“

Atmosféra v kabině před třetí třetinou byla hodně bojovná. „Určitě jsme se hecovali, dnes jsme chtěli vyhrát. A když jsme po druhé třetině prohrávali o jednu branku, tak jsme věřili, že to otočíme a vyhrajeme!“

Tato prohra ale může znamenat stop postupu do play-off. „Nic nás nepoložilo. Hrajeme dál! Body se sčítají až po 52. kole a my nehrajeme jenom o osmičku, ale také o co nejlepší umístění. Musíme hrát zápas od zápasu. A vyhrát jich co nejvíce.“ Do Pardubic tedy musí Energie jet pro tři body. „To určitě! V každém utkání chceme vyhrát a budeme se moc snažit, aby nám to vyšlo.“

Související články

Reportáž | út 15.2.2005

Raketový nástup přišel vniveč