HC Energie Karlovy Vary

Ondřej Procházka: Chtěl bych, aby letošní sezona byla ještě lepší

Do naší nejvyšší soutěže útočník Ondřej Procházka nakoukl už v juniorském věku, když si premiéru odbyl v dresu Sparty v utkání s Třincem, v němž nastoupil ve čtvrté lajně po boku Jiřího Černocha. Na sparťanské střídačce byli také Petr Kumstát a Lukáš Pech. Za pražský tým si mladičký útočník připsal svůj první bod, když asistoval Jiřímu Černochovi u prvního gólu v utkání Sparty proti Energii. Celou sezonu v extralize však mladý útočník odehrál až v dresu Energie. Připsal si v ní dvacet šest bodů a svými výkony si řekl o prodloužení smlouvy.

Ondro, máš za sebou letní přípravu, jaká pro Tebe byla?

Užil jsem si ji (úsměv). Je to nepříjemná část sezony, ale musí to být. Příprava byla těžká jako každý rok. Letos byla sice trošku jiná, protože v ní bylo víc kondice, ale to je potřeba, abychom sezonu odehráli tak, jak máme nastavený systém.

Jaká je spolupráce s novým kondičním trenérem Martinem Pospíchalem?

Pospi měl hlavně na starosti posilovnu, která byla podobná jako před rokem. Za mě spokojenost, nemám žádné výtky (smích).

OndřejProcházka
útočník
Z 54
G 13
A 13
B 26

Po volnu se už vracíte na led, jak se na něj těšíš?

Během léta jsem se byl v rámci individuálních tréninků jen tak sklouznout, ale na ledy a na plnohodnotný trénink se těším. Sice je to v tom srpnu taková nepříjemná část přípravy na ledě, ale těším se moc. Na ledě jsem vyrůstal, takže to je takové moje prostředí (úsměv).

Čeká vás devět přípravných zápasů. Mimo jiné i s týmem americké univerzity Cornell Big Red. Jak se těšíš konkrétně na tento zápas?

Jsem zvědavý na jejich styl hokeje, na to, jaké budou mezi námi rozdíly a jaké to bude silově, rychlostně i technicky. Doufám, že budu hrát, abych si s nimi změřil síly (úsměv).

Jak hodnotíš uplynulou sezonu, kdy jsi poprvé odehrál plnohodnotný ročník v extralize?

Zatím asi nejlepší v kariéře. Byl jsem strašně spokojený, že jsem to takto odehrál (úsměv). Vůbec jsem nepočítal s tím, že budu v základní sestavě. Spíš jsem si myslel, že budu tak na rozmezí Sokolova a Varů. Nakonec se ta sezona vyvinula takhle a já jsem za to rád.

S tím souvisí to, že v nadcházející sezoně na Tebe bude větší tlak než když jsi do týmu přišel …

Určitě to bude jiné, nebude lehké navázat na tu loňskou sezonu. Pokusím se do toho ale jít pořád stejně. Nasbíral jsem nějaké zkušenosti, takže je budu chtít využít, abych navázal na tu sezonu, a aby byla pokud možno ještě lepší než ta poslední (úsměv).

Odměnou za povedený ročník bylo prodloužení smlouvy, kdy klub uplatnil opci. Jak tuto důvěru vnímáš?

Smlouvu jsme podepsali někdy kolem Nového roku, takže jsem byl strašně rád, že jsem měl důvěru klubu už takhle brzy a že se to neřešilo na konci sezony. Měl jsem díky tomu jistotu. Jsem za tu šanci hodně vděčný.

Kádr před novou sezonou prošel obměnou a hodně se omladil. Jak vnímáš atmosféru v kabině?

Konečně se kolem mě pohybují pomalu stejné ročníky a máme se o čem bavit (smích). Dřív to bylo tak, že jsem byl mladý a s těmi staršími jsem se neměl tak nějak o čem bavit, ale teď je to lepší. Jsou tam mladíci, kteří do toho budou šlapat, a uvidíme, jak to bude v sezoně.

Tým převzali Pavel Patera a David Moravec, kteří oba mají zlato z olympiády. Bude to pro Tebe motivace se ukázat před takovými hráčskými legendami?

To určitě ano. Je super, že jsou tady a máme se od nich co učit. Mají spoustu zkušeností a signály, které nám mohou předat a pro nás je to jenom plus.

Znáš se s Pavlem Paterou z Kladna?

Ne, ani jeden mě netrénoval a ani jsem se s nimi nikdy nepotkal.

Hodně se bavíš s Danielem Kružíkem. Dá se říct, že jsi s ním z týmu nejblíže?

Určitě ano. Trávíme spolu dost času i mimo hokej v osobním životě. Rozumíme si, máme stejný humor (smích). Jsem rád, že tu jsme spolu, a že se mám s kým bavit a trávit čas.

Může za vaším přátelstvím být to, že jste se oba do extraligy dostali až v pozdějším věku a museli jste si to vydřít?

Je to možné. Dan je o rok starší, takže jsme na tom zase věkově stejně. Máme víceméně stejné názory na různé věci a ten hokejový život jsme měli tak nějak stejný. Dan začínal v Lounech, já v Roudnici, a tak jsme prostě postupovali. Myslím si, že jsme oba šťastní, že jsme v extralize, a že můžeme hrát tady za Vary a posouvat se dál a dál.

Tým čekají tři týdny volna, co plánuješ?

Ten první týden máme úplně volno, takže se s přítelkyní jedeme podívat do Jižních Čech, protože tam ani jeden z nás ještě nebyl (úsměv). Máme v plánu se podívat do Krumlova, Českých Budějovic a okolí. Druhý týden strávíme v Ostravě, kde už budu trochu trénovat. Poslední týden pak budeme ve Varech. Tady budou dobrovolné tréninky a tak si zbytek individuálního plánu odjedu tady.

Všiml jsem si, že se z Tebe poslední dobou stal vášnivý cyklista. Pojedete do Krumlova na kole?

Ne, to ne (smích), chceme si to fakt užít. Myslím volno a procházky, a tak to žádný větší sportovní zážitek určitě nebude.

Máš oblíbené trasy po okolí, nebo je to spíš dopravní prostředek do práce?

Spíš takhle jezdím do práce (smích). Víc jsem jezdil doma v Roudnici, tam byl rovnější terén (úsměv). Tady je to více méně všechno do kopce a fakt mě to baví jenom na zimák, kam je to po rovince kolem náplavky (smích).

Zajímalo mě, jestli s Frodem, který nás tady fotí nebo natáčí, neprobíráte nějaké cyklistické trasy …

„Ne to ne, ale druhého srpna jedeme na Klínovec,“ vstupuje do rozhovoru se smíchem Dominik Frodl. „Jo jo, to mi říkal, že se jede druhého srpna na Klínovec, ale to asi nepojedu, to je moc dlouhé,“ reaguje na Frodovo pošťuchování se smíchem Ondřej Procházka. „Já pojedu,“ kontroluje rovněž se smíchem Frodo. „Máš to nějakých šedesát kilometrů, to se dá,“ ukončuje přátelské špičkování usměvavý gólman.

Děkuji za rozhovor.