ne 1.11.2020 | Daniel Kubelka, s využitím textů Karla Proška

Václav Freiberg se hokejově proslavil v Karlových Varech, narodil se však v Mochově u Prahy (* 5.1.1927), kde hrál krajské dorostenecké soutěže a kde si jej všimli funkcionáři z Českého Brodu, který hrál druhou nejvyšší soutěž. Václav byl i fotbalistou, ale hokej ho bavil víc. Během přátelského utkání proti LTC Praha, v té době nejlepšímu mužstvu v republice, které Český Brod porazil 6:3, si jej všimli zástupci ATK Praha a zařídili, že Václav Freiberg nastoupil vojenskou službu k tomuto armádnímu klubu, ovšem v létě byl nejprve zařazen do fotbalového oddílu.

Až s příchodem zimy se přesunul k hokejistům a stal se spoluhráčem Josefa Kollera, o rok později i Václava Šinágla. Původně měl tým jen sedm hokejistů, ale nakonec se podařilo dát dohromady celé mužstvo. Bez známých jmen, nicméně hned prvním rokem v lize málem vyhrálo titul.

Když na konci vojny přemýšlel, kam dál, „k nám do Varů“ slyšel od svého spoluhráče Václava Šinágla, který mu vysvětloval, že v lázeňském městě se rodí dobrý tým, jenž právě postoupil do nejvyšší soutěže. Na slova Václava Šinágla slyšel, a když směr Karlovy Vary nabral i kamarád Josef Koller, ke kterým se přidali z vězení propuštění Josef Stock a Jiří Macelis, nebylo co řešit.

Příchodem této čtveřice získal nováček nejvyšší soutěže velmi dobré hráče. Okamžitě se stal oporou týmu, kdy jeho předností byla rychlost, kterou na postu křídelního útočníka dělal soupeřům velké starosti. Zažil nejlepší roky karlovarského hokeje v padesátých letech, kdy se na stadion na Tržnici pravidelně vměstnaly návštěvy přes 10 000 fanoušků.

„Z minulosti vzpomínám asi nejvíce na to, že na nás v dobách, kdy nebyla televize ani rozhlas, chodilo tolik lidí. Po těch šest let, co jsme hráli nejvyšší soutěž, jsme měli nejvyšší návštěvy v republice. Někdy přišlo i 12 tisíc lidí. Jak se to tam tenkrát vešlo, je otázkou. Když jsme třeba hráli proti Švédům, museli jsme si připravit žebřík a pak jsme lezli po střeše, abychom se vůbec dostali do šaten. To byly ty nejkrásnější zážitky,“ vzpomínal po letech pro Deník.

V klubu nakonec strávil dlouhých třináct sezon a s aktivní hráčskou kariérou skončil v roce 1963. Tehdy naposledy přetáhl přes hlavu karlovarský dres, jehož první podobu sám navrhl…

Freiberg na snímku z roku 1954, slovo Slavia už povinně nahradilo Dynamo

Nádherné dresy, které předběhly dobu

Václav Freiberg byl totiž nejen výborným hokejistou, ale i kreslířem. V Československu totiž nebylo možné sehnat alespoň trochu slušně vypadající dres, a tak Václav navrhl dresy, ve kterých začala karlovarská Slavia v padesátých letech nastupovat v lize. Součástí byl i návrh klubového loga, které bylo na dresech umístěno.

„My jsme sem přišli z pražského ATK, kde jsme měli také výrazné dresy. Tady ale nebyly pěkné dresy. Navíc když jsme hráli zápas, na některého hráče dres ani nevyšel,“ smála se klubová legenda při vzpomínkách v rozhovoru pro iDnes.cz před sedmi lety.

Dresy byly krásně vybarvené, dle Václava Freiberga a jeho vrstevníků v kanadském stylu, která byla v té době vzorem ve všem hokejovém. Na zádech měly umístěn název Slavia. „Jako první jsem na dres použil nápis. Slavia, to slovo jsme měli na zádech nad číslem,“ vzpomínal. Záměrně tehdy zvolil barvu, která bude na ledě zářit a pěkně vidět. Červená dokonale plnila jeho požadavky. Dresy pro mužstvo nechal vyrobit v Nejdku. „Sám jsem byl vybrat materiál. Naše tehdejší dresy byly pletené z čisté vlny. Nijak na nás neplandaly, ale byly uplé a elastické. Chtěli jsme také, aby barvy co nejvíc kontrastní,“ dodal.

Původní nákres dresů z 50. let

První logo karlovarského klubu

Blb místo Slavia? Zlatko mu chtěl rozbít hubu

Jistě s nimi předběhli dobu o dvacet, třicet let. Jenže psala se léta padesátá a dresy se staly se trnem v očích tehdejším komunisticky laděným novinářům. Začalo to na hokejovém turnaji v Praze, který se konal ještě před zahájením ligy v roce 1951. Druhý den po turnaji se objevil v deníku Práce obrázek, na kterém byl nakreslen hokejista v různě pomalovaném dresu, a na zádech, kde měli karlovarští hráči nápis Slavia, bylo napsáno BLB.

To se Karlovarských dotklo. Rozzlobilo to i Zlatka Červeného, tehdejšího brankáře karlovarské Slavie, který po svém propuštění z jáchymovského vězení za Slavii hrál. Rozčílil se a zavelel. „Kluci, jdeme do redakce.“ Byla tehdy na Václavském náměstí. Zlatko začal: „Jsme z Karlových Varů a chceme mluvit s redaktorem, který nakreslil tenhle obrázek dresu s nápisem BLB.“ Redaktor zřejmě pochopil, co mohlo následovat, vzal do ruky telefon, fingoval hovor a řekl jim, že dotyčný v redakci právě není. Všem se nakonec ulevilo. Dobře si uvědomovali, co by asi následovalo a navíc znali povahu Zlatka Červeného a jeho temperamentní jižanský původ. „Chtěl mu rozbít hubu,“ smál se Freiberg po letech při vzpomínce na celý incident.

Dalším velkým odpůrcem karlovarských dresů a klubového loga byl redaktor Československého sportu Gustav Vlk. Při svých výpadech proti dresům psal o tom, že karlovarští kopírují „Zápaďáky“ a že by si měli vzít vzor v Sovětském svazu. Jeho výpady byly brzy vyslyšeny sportovními orgány. Dresy se musely přepracovat, nápis ze zad zmizel a logo bylo časem také změněno.

Branislav Kubka v replice dresu z 50. let při 1000. utkání K. Varů v nejvyšší soutěži

Obnovená premiéra při 1000. utkání v lize

Tehdejší „zakázané“ dresy ale ještě jednou ožily. Svou obnovenou premiéru prožily 1. listopadu 2013, kdy v nich karlovarští hokejisté odehráli jubilejní 1000. utkání v nejvyšší soutěži. O jejich podobě hlasovali před sedmi lety sami fanoušci Energie, kteří jim dali přednost před dresy Becherovky ze závěru 90. let.

Energie sice tehdy utkání prohrála, nádherné dresy z 50. let ale alespoň ještě jednou ožily. „Tehdy se hrálo v dresech... To snad ani nebyly dresy. My jsme vyrukovali s červenými a nápisy. Měli jsme s tím různé potíže, ale dresy se líbily a byly pěkné,“ uzavřel jejich příběh Václav Freiberg.

Václav Freiberg po skončení hráčské kariéry na klub nezanevřel a další roky se v klubu věnoval trénování mládeže. S přibývajícím věkem zůstával Václav Freiberg svěží a pravidelně navštěvoval zápasy Energie až do konce svého dlouhého života.

Václav Freiberg při oslavě 75 let karlovarského hokeje v roce 2007

Jedno z ručně malovaných přání, které Freiberg každoročně posílal na klub