Rostislav Dočekal: Čeká mě obtížný úkol ale i výzva
Pane Dočekale, můžete na začátek pohovořit o své hráčské kariéře?
S hokejem jsem začínal v osmi letech v Brně v tehdejším Zetoru. Po vojně jsem šel hrát do Hodonína, kde jsem hrál 9 let. V roce 1992 jsem odešel do Rakouska, kde jsem ve druhé a třetí lize hrál až do roku 1997, kdy mi bylo 35 let. Pak jsem ukončil kariéru, protože jsem dostal nabídku na post manažera ve Znojmě, kterou jsem přijal.
Na co ze své hokejové kariéry vzpomínáte nejraději?
Asi na své působení v Hodoníně, především na výbornou partu, která tam byla. Hrál tam třeba Petr Leška, Mirek Michalovský, Karel Buřič, Milan Dobiášek, Gilda Karolák či Pavel Nešťák. Oni i další byli opravdu perfektní kluci. Parádní to bylo i v Rakousku, kde se nám dařilo i výsledkově.
Chodíte si stále zahrát se svými vrstevníky?
Už vůbec, ani mi to nechybí.
Na konci kariéry se řada hokejistů dává na trénování. Vy jste o této dráze neuvažoval?
Já jsem to i zkoušel, ale to „manažerování“ mě lákalo víc.
Co byste řekl o svém angažmá ve Znojmě?
Z vojny jsme se znali s panem Vlasákem (Jaroslav Vlasák, prezident klubu, pozn. red.), který mě tenkrát oslovil. Když jsem přišel, hrála se tam druhá národní liga, tedy třetí nejvyšší soutěž. Dostali jsme za úkol dostat se co nejdříve do extraligy. Považuji to za velice podařené angažmá, sešla se tam velice dobrá parta lidí a podařilo se nám mužstvo velice dobře poskládat, především po povahové stránce. Hned po postupu do první ligy se nám ji podařilo vyhrát, i když do extraligy jsme ještě nepostoupili. To se povedlo až o rok později. V extralize jsme se usadili a většinou jsme hráli play-off.
Kumstát se spoluhráči byli ozdobou extraligy
Vy jste si tenkrát do kádru vytáhli i tehdy neznámého Petra Kumstáta, že?
Ano, vytáhli jsme ho z Prostějova jako mladého kluka z ligy juniorů. Bylo mu tenkrát osmnáct. Dali jsme mu prostor, vyhrál se a pak přestoupil do Varů, kde to výborně zúročil. Už tenkrát se mi líbil. Měl postavu, postupně zlepšil i bruslení a techniku hole.
Nebylo vám později líto, že jste Petra nechali odejít?
Trochu líto nám to určitě bylo. Na druhou stranu si myslím, že ve Varech k sobě měl typologicky vhodnější spoluhráče, než jaké jsme mu byli schopni ve Znojmě nabídnout. Jejich formace ať už se Skuhravým a Košťálem, nebo Pechem a Zaťovičem vždy byla ozdobou extraligy.
Proč jste v roce 2005 ze Znojma odešel?
Byl jsem tam nepřetržitě osm let a podle mého už to bylo příliš. Když je manažer někde déle jak 3-4 roky, už to není ono.
Kam se vaše kroky ubíraly dál?
Postupně jsem pracoval pro Vienna Capitals, Kladno, Kometu Brno, Lev Poprad a německý Ingolstadt. Většinou to bylo na pozici skauta nebo externího konzultanta.
Při práci skauta jsou velmi cenné kontakty, že? Jakým způsobem jste si je opatřoval?
Ta práce je hlavně o kontaktech. Člověk musí hodně cestovat a mít přehled. Nějaké kontakty jsem měl už z doby, kdy jsem hokej hrál. Další jsem pak získával přirozeně tím, že jsem dělal svou práci. Většinou to nebyl problém, člověk se na stadionech seznámí s mnoha lidmi.
Jak jste se dostal k zahraničním angažmá? Co vede rakouský klub k tomu najmout si českého skauta?
Opět to bylo o kontaktech. V době, kdy jsem tam hrál, jsem se seznámil s mnoha lidmi z tamních klubů a oni mi pak nabídli práci. Pak už to šlo samo.
Do kabiny o přestávce vtrhnu jen zřídka
Chodíte jako sportovní manažer často do kabiny? Nemáte tendenci zasahovat trenérům do práce?
Jsem toho názoru, že věci se mají řešit s chladnou hlavou a s odstupem. Myslím si, že každý hráč i trenér ví, kde v zápase chybu udělal a není nutné mu to v době, kdy ani není pořádně soustředěný, připomínat. Počkám si, dokud nemám pohromadě všechny argumenty, a až s odstupem to řeším. Že bych o přestávce vtrhl do kabiny, to se mi stává velmi zřídka.
Působil jste také jako hráčský agent, že? Jak jste se k této práci dostal a co obnáší?
Dostal jsem tenkrát nabídku působit ve společnosti FM Trading, která vznikala na zelené louce. Úkolem hráčského agenta je najít takové mužstvo, kde váš hráč svými schopnostmi vyplní nějakou díru. Mužstvo, kde ho bude chtít manažer i trenér. Mužstvo, kde se hráč bude dál zlepšovat a stane se třeba i oporou mužstva. Je to těžké a vyžaduje to velký přehled.
Cítíte, že je pro vás znalost obou stran barikády výhodou?
Myslím, že výhoda je to veliká. Když s někým jednáte, dokážete díky těmto zkušenostem myslet jako on. Dokážete předvídat jeho kroky. Třeba v Německu je běžné, že si člověk vyzkouší všechny tyto funkce.
Oslovilo mě, že se tu bude skládat mužstvo od píky
Jak probíhaly vaše námluvy s Energií?
Původně jsem měl jít dělat manažera právě do Rakouska, dostal jsem i jednu velice zajímavou nabídku z Česka. I když to Rakousko bych nakonec asi upřednostnil. Koncem dubna se ale ozval pan Vaněk s nabídkou, pro kterou jsem se nakonec rozhodl. Oslovilo mě, že se zde mužstvo bude skládat téměř od píky. Je to samozřejmě obtížný úkol, ale zároveň i výzva.
Už jste podobně razantní rekonstrukci mužstva někde zažil?
Za hranicemi je to běžné. V Česku jsem to zažil ve Znojmě, kde jsme pro vyšší ligu museli poskládat komplet nový manšaft.
Myslíte, že tak výrazný zásah do mužstva byl opravdu nutný?
Nutné to bylo především z ekonomického hlediska. Doba je složitá, mužstvo muselo zeštíhlet a zlevnit. Jistě, odešli hráči, kteří pro Karlovy Vary vybojovali to, co se třeba už nikdy nemusí podařit. Jak moc budou chybět, to ukáže až čas. Naším cílem je vybudovat nové kvalitní mužstvo.
Jaký úkol v oblasti sportovních cílů jste od vedení klubu dostal?
Cíle si musíme dávat postupné. V první řadě je nutné klub ekonomicky stabilizovat, hrát se pokusíme alespoň o předkolo. Také chceme pro zdejší výborné diváky hrát líbivý, dynamický hokej, kde bude hodně bruslení. Věřím, že důvěru našich partnerů a fanoušků nezklameme.
Jaký je váš názor na aktuální obsazení trenérských postů v Energii?
Ríša Žemlička už loni potvrdil, že by z něho mohl vyrůst velmi kvalitní trenér. Obrovský potenciál má i velká naděje karlovarského hokeje Karel Mlejnek. Věřím, že s nimi, vedením i hráči vytvoříme takovou partu, které se podaří skončit lépe jak letos.
Potřebujeme obránce do přesilovky
Kolik posil ještě můžeme očekávat?
Uvažujeme, že ještě přijdou dva obránci a jeden útočník. Důležité pro nás je, aby nám charakterově a typově zapadli do mužstva. S trenéry jsme se také domlouvali, že mužstvo nechceme předimenzovat hráči z venku. V klubu je dostatek šikovných hráčů, kteří hráli v juniorce a zaslouží si dostat prostor. V nich spočívá naděje a budoucnost karlovarského hokeje.
Obrana je zatím hodně mladá, tam zřejmě hledáte zkušenost?
Potřebujeme především obránce do přesilovky. Nějaké zkušenější, kteří budou hru na modré režírovat. Dva máme vytipované, z nichž jeden patří mezi top obránce. Doufám, že se podaří přivést alespoň jednoho z nich.
Díváte se při hledání posil i do zahraničí? Konkrétně do Rakouska či Slovenska, kde jste působil?
Slovensko je pro nás zajímavé tím, že na tamní hráče bez problémů dosáhneme. Hokejisté z jiných států jsou pro nás už finančně méně dostupní. Jednak jsou ve svých klubech zaměstnanci a podobné podmínky vyžadují i u nás, a také se v Česku hůře adaptují než Slováci.
Klub oznámil odchod Lukáše Mensatora. Brankářská trojice Habal, Hruška, Závorka je definitivní?
Situace se vyvíjí. Věřím, že Lukáši Mensatorovi se podaří sehnat dobré angažmá, sami mu v tom pomáháme. Myslím, že on sám cítí, že změna by měla nastat. Zároveň ale nemůžu vyloučit variantu, že v Energii zůstane. Osobně si Habala, Hrušku a Závorku jako trojici pro extraligu představit dokážu. Tomášovi je 25 let a loni chytal výborně. Vláďa Habal byl zase nejlepším brankářem MHL. Petra Hrušku si zase pamatuji z Popradu (chytal za mládežnický tým Tatranští Vlci, pozn. red.), kde chytal také výborně. Myslím, že všichni tři si zaslouží příležitost dostat.
Závorka si post jedničky zaslouží
Měla by podle vás být deklarována jasná brankářská jednička?
Jsem spíše pro to, aby se jednička určila. Pokud Lukáš Mensator skutečně odejde, nebude co řešit a jedničkou bude Tomáš Závorka. Ten post si zaslouží.
Pro brankářskou trojku už máte domluveno nějaké angažmá?
Jednáme o nové spolupráci na bázi farmy se Sokolovem, která by měla být velice úzká a pro obě dvě strany výhodná. Tam bychom chtěli umisťovat hráče širšího kádru.
Co si klub od nové spolupráce s Baníkem slibuje?
Náš kádr bude hodně mladý a potřebujeme, aby i hráči mimo sestavu kvalitně trénovali. Sokolov je blízko, budeme je mít pod drobnohledem, takže se to samo nabízí. Určitě lepší, než aby dojížděli někam osmdesát kilometrů. Naším cílem bude, aby Sokolov hrál co nejvýše.
Pechovi v odchodu bránit nebudu
Probrali jsme obranu a brankáře. V útoku fanoušky nejvíce zajímá jméno Lukáše Pecha, jehož setrvání zatím vedení klubu nedokázalo potvrdit.
Lukáš si rovněž vybojoval pozici ikony karlovarského hokeje, dělá spousty bodů. Na druhou stranu pokud hráč má nabídky a chce jít pryč, tak proč bychom mu to neumožnili? Chci, abychom tu měli dobrý kolektiv složený z hráčů, kteří za Energii opravdu chtějí hrát. Pokud Lukáš na svém odchodu bude trvat, já mu bránit nebudu, aby zkusil štěstí jinde.
Jak jste připraveni na variantu, že Lukáš skutečně odejde? Máte vyhlédnutého hráče na post prvního centra?
Lukáše by bylo strašně obtížné nahradit, jeho útok v posledních sezonách rozhodoval zápasy. Ani nevím, zda tu formaci co do počtu bodů nahradit lze. My v týmu nebudeme mít takové lídry a pokusíme se bodový příděl rozprostřít mezi více pětek.
Můžete čtenářům přiblížit, jak vlastně skauting hráčů probíhá?
Dělám to tak, že si nejdříve vytipuji hráče, kteří by herně zapadli do mužstva, kde zrovna působím. Dívám se na jejich styl hokeje, povahové vlastnosti, zda nemají nějaká skrytá zranění… Na základě toho si udělám nějaké pořadí a teprve poté zjišťuji, zda jsou tito hráči vůbec k mání a za kolik.
Vaše práce zahrnuje i skauting pro mužstvo juniorů, staršího a mladšího dorostu. Co to pro vás obnáší?
Ano, to náleží k mé funkci. Budu se jezdit dívat na zápasy různých kategorií jak u nás, tak na Slovensku, v Německu, Rakousku…
Dá se takový zápřah stíhat osobně, nebo vám s analýzou hráčů někdo pomáhá?
Takovou práci člověk dělá sám, ale samozřejmě mám u nás i v okolních státech lidi, kterým věřím. Ti mi dokážou dodat informace o povahových vlastnostech, rodinných vazbách či zdravotním stavu hráčů. To vše je pro skauta důležité vědět.
Můžete na závěr prozradit něco o sobě, svých zájmech?
Narodil jsem se v Brně, kde jsem vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou. Jsem ženatý, mám dceru a syna, které jsem však ke sportu nezlákal. Mezi mé koníčky patří sport a cestování.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí!
