st 19.4.2023 | Marie Valentová

Sezona byla dobrá, škoda že nám nevyšlo play-off, shodují se deváťáci

I po pár dnech od konce nadstavby soutěže 9. tříd bylo na klucích stále patrné zklamání a smutek, že jim o fous utekl postup do play-off. Přitom karlovarští deváťáci za sebou nemají zrovna lehkou sezonu. V jejím úvodu si během šesti kvalifikačních zápasů museli vybojovat účast v Extralize 9. tříd, což se jim podařilo a postoupili ze druhého místa. Ve velmi silné nadstavbové skupině skončili třetí. O tom, jaká sezona pro tým byla, jak ji prožívali oni osobně a o dalších věcech se rozpovídali zástupci jednotlivých postů. Jak tedy sezonu viděl brankář, obránce a útočník?

Deváťákům kryl záda ve dvaceti šesti zápasech brankář Martin Psohlavec. V obou částech soutěže si vychytal dvě čistá konta. Za Energii hraje už od přípravky. Martin trénuje s dorostem, za který naskočil i do několika zápasů. Aktuálně je ale Martinovým hlavním cílem co nejlépe chytat za Energii, aby pomohl týmu k co nejlepšímu umístění. V budoucnu by si chtěl zahrát v reprezentaci a NHL.

Martine, jak bys z pohledu týmu zhodnotil sezonu?

Sezona byla dobrá (úsměv). Měli jsme kvalitní zápasy, tým makal a jsme skvělá parta. Nemělo to chybu. Jenom škoda, že jsme se nedostali do play-off. Nám to v Hradci uteklo fakt o kousek, vlastně o prodloužení. Byli jsme smutní, ale překousli jsme to a považujeme sezonu za úspěšnou (úsměv).

A ty osobně, jak vidíš svou sezonu?

Já jsem byl se třemi kategoriemi a bylo to super. Fungovalo to (úsměv). Byl jsem v devítce a v obou týmech dorostu, i když tam jsem si v zápasech moc nezachytal (úsměv). Když jsem mohl nastoupit v zápasech, tak jsem byl moc rád a byl jsem šťastný za tu šanci.

Jak velký byl pro tebe rozdíl, když jsi chytal proti těm starším hráčům?

Tím, že trénují se sedmnáctkou, tak to mám lehčí, protože na mě jdou tvrdé střely a všechno je rychlejší a pak se mi v devítkách chytá trošku líp. Protože když chytám za sedmnáctku na trénincích, tak jsem na to zvyklý a je to pro mě lepší, než kdybych to měl naopak.

Martine, ty jsi byl také na Olympiádě dětí a mládeže. To byl asi skvělý zážitek?

Bylo to krásné. Měli to dobře zorganizované. Myslím si, že tam jsme měli také úspěch. Porazili jsme Ústecký kraj. To byl hodně těžký zápas. Hráli pořád u nás, ale zvládli jsme to. Kluci pomohli, zblokovali hodně střel. Celkově to byla hodně povedená akce (úsměv).

Jaký zážitek z olympiády ti utkvěl v paměti?

Samozřejmě ten první vyhraný zápas. To jsme na sebe naskákali, protože to jsme nečekali (směje se). Ústecký kraj tam měl skvělý výběr, výborné hráče, tak to bylo parádní. No a druhý den jsme porazili Prahu a to bylo ještě lepší (úsměv). To jsme hráli ráno a hned jsme vyhráli nad Prahou, kde byli hráči ze Slavie a Sparty (úsměv).

Co parta v týmu?

Myslím, že výborná. Tam je to prostě bezchybné.

Ty jsi hrál vždycky za Energii?

Ano, měl jsem to štěstí, že jsem tady od začátku, od nějakých tří čtyř let. Nemusel jsem přestupovat a bydlím doma.

Máš nějaký oblíbený tým?

Přiznám se, že nesleduji žádný konkrétní tým. Většinou se zaměřím na tým, který má kvalitního gólmana. Dívám se hlavně na ty gólmany a možná i na některé dobré útočníky, co dělají, abych věděl (úsměv).

Napadá tě něco, co bys chtěl říct?

Chtěl bych poděkovat klukům, trenérům a všem za sezonu (úsměv).

Obránce Ondřej Bednář je další z odchovanců Energie, ve které hraje už od přípravky. Ondra by si v budoucnu chtěl zahrát za áčko Energie a stejně jako další mladí hokejisté by si přál reprezentovat svou zem a hrát v NHL. Jeho oblíbeným týmem je Detroit Red Wings. Ačkoliv je obránce, tak si za letošní sezonu připsal patnáct bodů (4+11).

Ondro, jak bys zhodnotil sezonu?

Myslím si, že jsme to všichni odmakali. Sice jsme nepostoupili, ale nemusíme se vůbec stydět za to, co jsme předvedli. Bylo tam pár chyb, ale z těch jsme se ponaučili a vezmeme si to do příští sezony. (úsměv).

Jak se vydařila sezona tobě?

Právě, že to bylo stejné (úsměv). Chyby tam byly, ale poučil jsem se z nich a příští sezónu to bude lepší.

Dařilo se ti i bodově, jak to zapadá do tvého stylu hry?

Snažím se spíš tvořit hru a připravovat šance spoluhráčům než střílet na bránu. Je skvělý pocit dát gól, ale já mám lepší pocit, když dám dobrou přihrávku a padne z toho gól, než když ten gól dám já (úsměv).

Blokování střel není žádná legrace, často jste asi jako omalovánky.

Občas to samozřejmě bolí, ale jsme hokejisti. Je to jenom v hlavě a vždycky to přestane (úsměv).

Ondro, ty jsi byl v týmu na Olympiádě dětí a mládeže. Jak se ti tam líbilo?

Byl to skvělý zážitek tam být s týmem. Škoda, že jsme nepostoupili, ale to se prostě stává. Ale jak jsem říkal, byl to skvělý zážitek a určitě na něj nikdy nezapomenu (úsměv).

Co byl pro tebe největší zážitek?

Určitě to, když jsme porazili tým Prahy 3:2. Ubojovali jsme to do konce a nenechali je vyrovnat. To byl nejlepší pocit, když zazněla siréna a my jsme mohli jít slavit vítězství (úsměv).

Ty jsi hrál také v obou týmech dorostu, jak ti seděl jejich styl hry?

Myslím si, že Liga dorostu je silovější. A extraliga ta je o level výš v bruslení v soubojích, rychleji se musí dávat puk. Je to všechno rychlejší. Tento styl mám rád a moc se mi líbí (úsměv). Byl to pro mě obrovský skok, když jsem poprvé naskočil do extraligy, ale jak jsem říkal styl hokeje se mi líbí a doufám, že si v příští sezoně v extralize zahraju.

Ty hraješ v Energii už od přípravky, chtěl bys postupovat dál až třeba do áčka?

Určitě. Chtěl bych si zahrát před plnou halou za áčko. To musí být strašně velký zážitek (úsměv).

Byl ses podívat na některý zápas play-off dorostu nebo juniorky? Tam bylo také hodně fanoušků.

Byl jsem na dorostu a na jednom zápase juniorky a bylo tam opravdu hodně fanoušků. Přál bych si, abychom se příští rok dostali do play-off a měli také tolik fanoušků (úsměv).

Vy hrajete většinou na malé hale, tam se moc fanoušků nevejde, ale zase jsou vám blíž. Vnímáte jejich podporu?

Určitě podporu vnímáme. Hlavně od rodičů a jsme jim za to hrozně vděční. Vlastně i díky nim jsme na tom třetím místě.

Mladičký útočník Jonáš Vaníček během sezony hrál za osmáky a za deváťáky. Častěji byl ale vidět v soutěži 9. tříd. I on by si chtěl zahrát v nejlepší lize světa. Mezi jeho oblíbené týmy patří Colorado Avalanche a Boston Bruins. Na konto si v letošním ročníku soutěže 9. tříd připsal padesát bodů (20+30).

Jonáši, mohl bys zhodnotil týmovou sezonu?

Sezona byla dobrá, ale ten poslední víkend jsme bohužel neurvali. Mohli jsme teď hrát play-off. Je to škoda.

Co se v těch zápasech nepovedlo?

V zápase s Hradcem jsme dostali smolný gól na 2:2 a nedokázali jsme to otočit. A v tom dalším jsme podle mého názoru Pardubice podcenili.

Jaká byla sezona pro tebe osobně?

Šlo to (úsměv), někdy víc a někdy míň. Po té zlomené ruce to chvilku nebylo nic moc, ale pak už se mi dařilo dobře. Nemám z toho špatný pocit (úsměv).

I přesto, že jsi vynechal několik zápasů, se ti bodově dařilo…

Myslím si, že to bylo chemií, kterou jsme měli mezi klukama v útoku. Ty góly jsme dávali po hezkých akcích. Do prázdné brány jich bylo hodně.

S kým jsi byl v lajně, Jonáši?

Většinou s Filipem Žaludem a Jakubem Kynclem. Když byl Kuba zraněný, tak s Matyášem Šedivcem.

Jaké to pro tebe bylo nastupovat proti starším hráčům?

Já už odmalička hraju proti o rok starším klukům, takže to nebyl žádný velký nezvyk. Bylo dobré, že jsme hráli proti kvalitním soupeřům a každý zápas byl vyrovnaný. Už to nebyly výsledky, že by to bylo 10:0.

Tobě tam párkrát padl i hattrick. Jaké to bylo?

Normální, prostě tři góly. Já to nějak extra neberu, že to je hattrick (úsměv). Důležitý byl výsledek.

Který soupeř byl pro tebe nejtěžší?

Možná to bude divné, ale pro mě byl nejtěžším soupeřem Litvínov a asi i pro kluky, protože my proti nim neumíme hrát, nebo nevím, co se tam dělo. Ztratili jsme s nimi hodně bodů a bylo jich pak škoda.

Co by sis do budoucna přál?

Chtěl bych být draftovaný do NHL. V nejbližší budoucnosti bych chtěl hrát za dorost, ale musím zesílit a vyrůst, abych tam mohl hrát.

Děkuji za rozhovor.