Skuhravý věřil ve výhru už od včerejška
Průběh defenzivně vedeného střetnutí jistě ovlivnila i brzy vstřelená vedoucí branka. Energie pak mohla hrát v klidu ze zajištěné obrany, tvořit museli Valaši. Nedovolit soupeři vyrovnat, to byla podle odchovance slánského hokeje vítězná taktika. „Určitě jsme spoléhali na to, že nedostaneme gól. Věřili jsme, že přijde brejk ze kterého rozhodneme.“
Poodskočit na dvoubrankový rozdíl se podařilo až v průběhu třetí třetiny. Do té doby nepřipustili hostující obránci ve svém pásmu žádné útočné manévry. „Vsetín bránil velmi dobře osobně, pořád nás někdo držel. Vůbec nám nedovolovali vypracovat si šance.“
Povedená série čtyř utkání v řadě, ve kterých Karlovy Vary bodovaly jistě svádí mnohého fanouška k úvahám, že po úterním zápase v Českých Budějovicích přibudou na konto Energie další tři body. „My to bereme trošku jinak. Budějovice se v poslední době hodně zvedly, hrají dobře, doma obzvlášť. Bude to rozhodně těžké utkání.“
Na otázku, kdy začal věřit ve tři body, odpovídá střelec víkendu s úsměvem i potřebným sebevědomím: „Já jsem ve vítězství věřil už od včerejška.“ Vzápětí vše uvádí na pravou míru: „Po včerejším utkání se mi zdál soupeř unavenější. My jsme navíc hráli na čtyři pětky, měli jsme víc sil. Věřil jsem už po první brance.“
V dobrém rozmaru si sympatický útočník s úsměvem vzpomene i na nepříjemnou srážku s čárovým rozhodčím. „Musel jsem trefit soupeře, rozhodčí se k tomu připletl, a tak jsem zasáhl i jeho.“
Důležitou postavou vyvedeného duelu byl i navrátilec do dresu Energie Jan Alinč.Třetí branka v síti Radovana Biegla ukončila snahy hostů o zkorigování výsledku.
Obtížný návrat po zranění tedy zvládl asistent karlovarského kapitána výborně. Výkon ostříleného borce získává ještě více na lesku poté, co líčí nepříjemnost prodělaného zranění: „Měl jsem slabý otřes mozku a zablokovanou krční páteř, tři dny mě bolela hlava. Ta bolest byla tak krutá, že se s ní nedalo ani trénovat. Musel jsem odjet do Prahy za doktorem, který mi páteř odblokoval. Teď už se cítím docela dobře.“
Opětovný vstup do hokejových kolbišť neusnadnil jednatřicetiletému centrovi ani důrazný soupeř. „Než dostali druhou branku, hráli opravdu výborně. Poté trochu polevili a už to bylo lehčí.“
Popisem třetí trefy rozkrývá její autor malé tajemství, jak se vlastně kotouč do sítě dostal. „Domluvil jsem se s Dimou (Rodinem), že se pokusím vyhrát buly. On vystřelil, já jsem jeho ránu tečoval. Mám dojem, že puk šel mimo bránu, ale Biegl si jej zákrokem hokejkou srazil do sítě sám.“
Týmu se konečně začaly vést přesilové hry. Přestože Energie využila početní výhodu již ve třetím utkání v řadě, Alinčova tvář se při dotazu na hru v přesilovkách trochu zachmuří: „Gól to byl nádherný. Honza (Lipianský) prošel celým hřištěm..., ale stále to není ono. Na tréninku nám přesilové hry sice jdou, ale v zápase máme někdy problém dostat se i do třetiny. Doufám, že se to zlepší, protože přesilovky rozhodují zápasy."
Výborné výsledky z posledního období mohou vést k přílišnému optimismu a možná i k podcenění soupeře. Jan Alinč však něco podobného nepřipouští: „V mužstvu panuje spíše dobrá nálada než sebevědomí. Petr Franěk nás drží vzadu, navíc máme výbornou partu, což také dělá hodně.“
Související články
