Trenér brankářů Kněžický: Závorkovi nejde nevěřit
Pane Kněžický, jako trenér brankářů už působíte dlouho. Vzpomenete si na úplné začátky? Co vás k této specializaci přivedlo?
Začal jsem ještě jako aktivní hráč v Sokolově chodit na tréninky žáčků. V té době se tam asi v šesté třídě ukazoval jako výjimečný talent Tomáš Vokoun. Postupně jsem si dodělal potřebné trenérské licence a při všech dalších angažmá se věnoval malým brankářům.
Několik sezon vás můžeme vídat na lavičce A-týmu. Na kterou sezonu nejradši vzpomínáte a proč?
Nejraději vzpomínám na sezony, v nichž se Energie dostala do play-off. Je to úplně jiná soutěž. Všichni hrají nadoraz, podávají výkony, které by sami od sebe ani neočekávali, a atmosféra v týmu je výjimečná. A pokud takhle dojdete až do finále a případně ho vyhrajete, jak se to Karlovým Varům podařilo, je to paráda.
Od letošní sezony vám v péči o gólmany nově pomáhal i Roman Višňák. Jak máte rozděleny kompetence?
Roman měl na starosti trénink mladšího, staršího dorostu a juniory, se kterými absolvoval MHL.
Jak vlastně vypadá takový brankářský trénink? Je součástí tréninku klasického, nebo se jedná o individuální jednotku?
Pokud se jedná o trénink brankářů A-mužstva, tam jsme zařazovali ve dnech, kdy se nehrálo, vždy 15 minut před tréninkem celého mužstva speciální přípravu. Zkoušeli jsme v ní herní situace, které mohou v následujících zápase nastat, nebo reagovali na chyby v zápasech již odehraných. Během společného tréninku s mužstvem je pak mým úkolem sledovat brankáře a korigovat jejich postavení při nacvičovaných akcích. Případně dbát na správnou komunikaci brankářů hlavně s obránci například při situacích dna na jednoho, hry kolem brány a třeba při nastřelovaných kotoučích na zadní mantinel. Vše by mělo být pokud možno zautomatizované, a pokud podobná situace nastane v utkání, musí jeden vědět, co udělá druhý. Závěry tréninků pak byly věnovány vylepšení brankářských dovedností, případně kondice. Hlavně u brankáře, který pravidelně nechytal.
Co s brankáři nejvíce pilujete a jak se tréninky liší se stářím gólmanů?
V žákovských kategoriích je to hlavně o naučení se základním brankářským dovednostem – bruslení, základní zákroky, pohyb v a mimo brankoviště. V dorosteneckém a juniorském věku se trénink už více blíží tréninku dospělých. Tam by pohyby již měly být osvojeny, snaha je o jejich zautomatizováni a maximální rychlost provedení. Přidává se k tomu čtení hry soupeře a již zmíněná spolupráce s vlastními hráči.
V současné době pracujete mimojiné s Tomášem Závorkou, Vláďou Habalem a Davidem Honzíkem. Jaká je s nimi spolupráce?
Pokud mám hodnotit spolupráci především s Tomášem a Vláďou, tak v sezóně nebyly sebemenší problémy. Na Tomášovi je vidět, jak ho jeho pracovitost, nesmírné nasazení v trénincích a koncentrace v utkáních během posledních dvou sezon vynesla mezi nejlepší brankáře extraligy. Odměnou je mu také pozvánka na soustředění národního mužstva. Vláďa Habal sice ještě tolik příležitostí ukázat se v extralize nedostal, ale určitě je to velmi dobře technicky vybavený brankář. Záleží pouze na něm, jak tvrdě bude na sobě pracovat a jak bude rozvíjet svůj nesporný talent. V přípravných zápasech ukázal, že mu přechod mezi dospělé nebude dělat problémy. Co se týká Davida, ten odchytal úspěšnou sezonu v MHL. Má za sebou také úspěšné angažmá v kanadských juniorských týmech a určitě má potenciál, aby jednou kvalitně chytal českou extraligu.
Myslíte tedy, že mají před sebou velkou budoucnost?
Záleží pouze na nich, talent rozhodně mají. Pokud nepoleví v trénincích a budou se jim vyhýbat zranění, bát se o svoji kariéru určitě nemusí.
Jaká je situace na gólmanských postech v žákovských kategoriích? Hlásí se mezi tyče hodně dětí, nebo raději chtějí dávat góly?
Problém bohužel není v dětech, ty do branky chtějí, ale rodiče je od toho odrazují. Obávají se nákladné výstroje a asi také trochu stresu, kterému bude jejich dítě vystaveno, pokud dostane branku. Brankář musí být prostě osobnost a vůdce mužstva. S výstrojí klub pomáhá, mladí brankáři dostávají zdarma chrániče, lapačku a vyrážečku. Vhodné kluky pro hru v brankovišti se snažíme vytipovávat již u začínajících adeptů.
Vidíte aktuálně v žákovských kategoriích nějaký velký talent, nebo v tomto věku ještě nelze odhadnout, kdo se vypracuje?
Vidím tam tak tři až čtyři kluky, kteří určitě jednou mohou chytat extraligu. Čeká je však ještě dlouhá cesta. Důležité je, aby u hokeje vydrželi a věnovali se mu naplno.
Trénoval jste i velká jména, jako například Romana Čechmánka, Dušana Salfického nebo Lukáše Mensatora. Jak na ně vzpomínáte. Bylo u nich vůbec co zlepšovat?
Samozřejmě je vždy co zlepšovat. Zkušení brankáři však už mají jisté návyky zautomatizované a je složité je předělávat. Chce to mít cit a nenadělat více škody než užitku. Jsem rád, že jsem mohl pracovat s takovými vynikajícími brankáři. Práce s nimi mě ohromně obohatila a určitě posunula v mém vývoji. Je to vzájemné, něco naučíte vy je a sám se posunete, abyste byl lepší trenér.
Jaká je náplň vaší práce během extraligových utkání, kdy stojíte na střídačce?
Sleduji a zaznamenávám každou situaci, z které má náš brankář jakýkoliv zásah, abychom mohli následně na videu vyhodnotit správnost nebo nevhodnost provedeného zákroku. Mám zavedený systém, který nám ukáže, z kterých herních situací dostáváme nejvíce branek a na ty se poté zaměřujeme v tréninku. Dále pro ostatní trenéry zaznamenávám četnost střelby jednotlivých hráčů našeho týmu a úspěšnost při vhazování.
Máte v nasazování brankářů hlavní slovo, nebo rozhoduje hlavní trenér?
Do utkání vždy nasazujeme brankáře po vzájemné konzultaci a dohodě všech tří trenérů.
Sezona 2013/2014 je u konce, jak byste ji zhodnotil z hlediska brankářů? Prakticky všechna utkání odchytal Tomáš Závorka, obstál? Jaké chyby jste mu případně nejvíce vyčítal?
Tomáš Závorka určitě obstál, má za sebou povedenou sezonu. Potvrdil vzestup své sportovní formy z minulé sezony. Hlavně třetí čtvrtina soutěže byla z jeho strany vynikající. Nechybělo mnoho a mohli jsme se podívat i do předkola play-off. O nedostatcích určitě víme. Pracujeme na nich, ale soupeřům je prozrazovat nebudeme (smích).
Věřil jste před sezonou, že Tomáš může celou sezonu odchytat jako jednička, prakticky bez výpadku formy?
Pokud ho vidíte, jak v tréninku dře, tak mu nejde nevěřit. Je to skutečně pracovitý a zároveň šikovný brankář.
Vystřídalo se vedle vás na lavičce A-týmu několik trenérů. Jaký s nimi máte vztah a na kterého nejraději vzpomínáte?
Výborná spolupráce byla se Zdeňkem Venerou, Pepou Palečkem a Vencou Baďoučkem. Byli to nesmírně kvalitní trenéři a také skvělí lidé.
Jste v kontaktu s některým bývalým trenérem, případně hráčem, či brankářem?
Většinou se potkáváme během sezóny. Vždy prohodíme pár slov a něco zkonzultujeme. Hokejový život ale běží dál, proto není na nějaké nostalgické rozhovory čas.
Můžete na závěr prozradit něco ze svého osobního života? Třeba, co rád děláte ve volném čase a jak budete trávit dovolenou?
Kdo mě zná, tak ví, že rád jezdím na kole. Baví mě novinky ze světa počítačů a poslední rok a půl máme doma stafbulího uličníka Bertíka, který nám dělá radost. No a dovolená je jasná, bude ve výšce 2758 metrů na Passo dello Stelvio a samozřejmě na kole (smích).
Děkuji za rozhovor.
