HC Energie Karlovy Vary

Ukázali jsme svoji vůli, pochvaluje si Pavel Kuběna

Junioři se rozhodli jít hlavnímu mužstvu příkladem. Po nevydařeném prvním utkání vyhráli na Slavii a tím pádem vrátili sérii zpět do Karlových Varů. V tomto utkání zvítězili a postoupili do semifinále. Jednou z ústředních postav tohoto zápasu i celé série byl útočník se zkušenostmi z "velkého hokeje" Pavel Kuběna.
První zápas doma jste prohráli. Po prohře na vás byla vidět hodně velká rozmrzelost...
Byli jsme naštvaní hlavně sami na sebe, protože jsme určitě nebyli horším týmem, ale to vítězství jsme jim prakticky darovali.

Jak se lišil zápas na Slavii od toho úvodního?
Tam jsme začali úplně stejně. Vedli jsme 2:0 po první třetině. Ale narozdíl od prvního zápasu jsme hráli pořád stejný hokej a hlavně jsme nedostali tak hloupé góly jako tady.

Série se tedy vrátila do Karlových Varů na rozhodující zápas. Jaký byl ten zápas z tvého pohledu?
Oba týmy věděly do čeho jdou. Určitě to ze začátku bylo nervózní z obou stran. Určitě se ten hokej divákům nelíbil. Jsme ale rádi, že jsme vyhráli.

Ve 47. minutě za stavu 1:0 jsi jel nájezd….
Trenér se mě zeptal, jestli chci jet. Odpověděl jsem mu, že ho určitě dám. Když jsem jel, tak jsem mu to chtěl dát nad lapačku, ale ruce selhaly.

Připadalo mi, že už ses rozjížděl trochu rozpačitě. Že by na tebe sedla nervozita?
Nervózní jsem určitě nebyl. Všechny nájezdy i na tréninku jezdím hrozně pomalu, takže to je ozkoušená věc. Teď ale nevyšla.

Asi dvě minuty na to Slavie vyrovnala. Co se ti prohnalo hlavou?
Byl jsem na sebe hrozně naštvaný. Kdybych proměnil ten nájezd, byl by klid. Takhle jsme se trápili a dostali se do takové křeče. Přetlačovali nás, ale my jsme se z toho dostali, přehráli je a dokázali jsme svoji vůli a že tenhle mančaft je úplně skvělý. Dali jsme góly a vyhráli jsme.

Nakonec jste dali opět gól. Minutu před koncem odvolali Pražané brankáře. V pěti proti šesti jste dlouho okupovali prázdnou bránu ale ne a ne ji trefit. Co se to tam dělo?
Tam jsme asi šestkrát netrefili prázdnou bránu. Už jsem myslel, že si z toho všichni děláme srandu. Bylo to asi špatným ledem (smích)

Je možné, že jste to netrefovali díky přílišným obavám ze zvratu?
To asi ani ne. Po gólu na dva jedna jsme udělali hodně zakázaných uvolnění. Podařilo se nám rozkouskovat hru a myslím, že jsme ten konec zvládli.

Prokletí prázdné branky jsi nakonec ukončil ty. Bral si tento gól jako satisfakci za neproměněný nájezd?
To ne. Je úplně jedno, kdo ty góly dá. Hlavně, že jsme vyhráli a postoupili do semifinále.

Děkuji za rozhovor a gratuluji k postupu.

Související články

Mládežnický hokej | pá 7.3.2008

Junioři: jízda nekončí, jedeme do semifinále!