Věřím, že se hokej stane vlajkovou lodí Karlových Varů, říká předseda dozorčí rady Petr Myšák
Pane doktore, dlouho jste působil v Litvínově. Jaká byla Vaše cesta do dozorčí rady HC Energie?
V Karlových Varech působím již dlouhodobě na poli zdravotnickém i sociálním. Pracoval jsem jak pro město, tak i v soukromém sektoru. Protože mám blízko k hokeji i městu, tak slovo dalo slovo a chtěl bych své zkušenosti, které s hokejem mám, dát ve prospěch karlovarského hokeje.
V minulosti jste dlouhodobě působil v Litvínově i jako lékař. Neláká Vás si to zopakovat i tady?
Když bude nedostatek lékařů, nebo jejich velká marodka, tak jsem určitě připraven zaskočit (úsměv).
Spolupracujte s karlovarským magistrátem. Jaká je tam Vaše úloha?
Město, které vlastní 40 procent společnosti, má velký zájem na tom, aby se hokej stal vlajkovou lodí města. Myslím si, jak se tu hokej od mládeže po áčko vždy dělal a jak je to tady nastartované, tak je to velká příležitost, aby se tou vlajkovou lodí Karlových Varů opravdu stát. Budu pro město takovým garantem, aby prostředky a snaha města směřovaly tam, kam má.
Před rokem došlo ke změně vlastnické struktury klubu. Jak tuto změnu celkově vnímáte?
Právě na této změně je vidět, že hokej v Karlových Varech je žádaný a noví společníci mají eminentní zájem na tom, aby nebyl popelkou v extraligové soutěži.
Jste předsedou dozorčí rady klubu. Jaká bude Vaše role?
Úlohou dozorčí rady je zejména kontrola finančních toků, peněžních prostředků a celkově hospodaření společnosti. Chci však do své práce pro klub přinést i jistou činnost iniciační. Například mě samozřejmě i s odkazem na mé potomky zajímá vazba klubu na univerzitní soutěže v Severní Americe. Nebo nové trendy a metody v regeneracích a rekonvalescencích sportovců. Třeba i na tomto poli bych se chtěl podílet a být klubu nápomocný.
Kolem hokeje se dlouho pohybujete, máte přehled i zkušenosti. Jak byste odhadl, jak si povede náš extraligový A-tým?
Nikdy netipuji, ale jsem přesvědčený, že čtvrtfinále by mělo být naším reálným cílem. Nově doplněný tým pod vedením trenéra Bruka, kterého znám a sleduji léta, už od dob, kdy ještě působil u mládežnických reprezentací a hráli pod ním oba moji synové, by mohl být černým koněm soutěže. Ale víte jak to je, puk je černý a gumový a těch okolností, které výsledky ovlivní, je spousta.
Zmínili jsme mládež, které má v Karlových Varech dlouhodobě výborné výsledky. Jak se Vám líbí, že se u nás dává šance mladým hráčům?
Je to ohromná pecka, že se tu mladým šance dává. Vezměte v poslední době třeba Kulicha, Bednáře, teď Jiskru nebo ještě juniory Kočího či Dybala nebo řadu dalších…. Vary jsou pověstné tím, že dokázaly propojovat mladé hráče i do extraligy nebo první ligy. I v té se kluci výborně vyhrají. A je-li cestou pro jejich rozvoj odchod do zámoří, nikdo jim nebrání, ale naopak je podporuje. Za pár let, nebo i dříve, mohou být zpátky a hrát tady prim. A když se usadí v NHL, jen dobře pro jméno karlovarského hokeje. Čím víc hráčů vychováte v mládeži, tím je to pak pro klub jednodušší a na rovinu i levnější. Bohužel Vary jsou s Plzní a asi s Brnem takové raritní příklady toho, jak by měl přechod mládeže k dospělému hokeji v Čechách fungovat.
Když se zaměříme obecně na český hokej. Jakým největším výzvám a problémům podle Vás čelí?
Myslím si, že problémem je především přechod mladých hráčů do dospělého hokeje, jak jsem zmiňoval výše. To je potřeba významně zlepšit. To se domnívám, že v klubech úplně dobře nefunguje, proto nám také spousta mladých hráčů mizí v zahraničí. Je to pochopitelné. Pokud jim u nás konkurenci neumíme vytvořit, tak z té naší juniorské soutěže odchází. Nebyl jsem velkým zastáncem opětovného rozšíření juniorské soutěže, ale stalo se. Držme si palce, aby i přes rozšíření úroveň juniorské soutěže byla velmi dobrá a aby se dařilo kluky lépe a více posouvat do dospělého hokeje.
Krátkodobým cílem pak určitě bude uspět na domácím mistrovství světa, které bude v naší republice v příštím roce. Úspěch by udělal ohromnou reklamu, přitáhl nové kluky a hokej by se stal zase populárnějším.
O Vašich synech se ví, že se věnují vrcholovému hokeji. Jak se jim aktuálně daří a jaké jsou jejich aktuální plány?
Plány mají samozřejmě velké (úsměv). Mladší Honza působí v organizaci Montreal Canadiens, kde byl draftovaný, v minulé sezoně hrál na farmě Rocket Laval. V budoucnu by si chtěl zahrál slavnou NHL. Druhý syn Josef se vydal univerzitní cestou, kdy do zámoří odešel už před sedmi lety. Hrál nejprve nejvyšší juniorské soutěže v USA a nyní aktuálně hraje NCAA Divizi 1 univerzitní soutěže za Niagaru. Dle mého názoru je tato univerzitní cesta ta nejlepší, která může mladého kluka na jeho sportovní cestě potkat. Vzdělání se stipendiem na prestižních amerických univerzitách, hokej na jedné z nejvyšších úrovní s vyhlídkou té nejvyšší. Vždyť 40 procent hráčů z této soutěže později v NHL nastupuje. Letos dostal pozvánku na kemp finalisty Stanley Cupu Floridy Panthers a byla to pro něj další velká zkušenost. Samozřejmě i on by rád zaujal a nakouknul za mořem do profesionálního hokeje.
Začali jsme tím, že jste dlouho působil u litvínovského hokeje. Jaké to pro Vás bude, až se s ním Energie utká v extralize?
Jsme profesionálové. Když se podíváte, tak dlouholetý trenér Karlových Varů Karel Mlejnek je teď v Litvínově, stejně jako tam v létě přestoupil Petr Koblasa. Na druhou stranu, tady je zase Matěj Stříteský, který v Litvínově jako hodně mladý začínal svou extraligovou pouť a pár sezon tam odehrál.… Každý pak logicky fandí tam, na které straně barikády je. Litvínovu přeji a vždycky budu přát úspěch. Letos ideálně finále a tam prohru s Karlovými Vary… Jinak ale mohu slíbit, že kdybych dal Litvínovu gól, tak se radovat nebudu (smích).
