HC Energie Karlovy Vary

Věřím, že zlomový rok teprve přijde, říká Robin Sapoušek. Jak si užil stříbro z MS?

Prožil parádní sezonu. V jejím úvodu se stabilně dostal do karlovarského Áčka, na přelomu roku pak s českou dvacítkou vybojoval stříbro na mistrovství světa. Vzápětí si splnil sen a zahrál si hokej v Kanadě. Robin Sapoušek má za sebou parádní rok a věří, že ten příští by mohl být ten rozdílový.

Robine, máš za sebou sezónu 2022/2023. Jaká byla z Tvého pohledu?

Myslím si, že jsem toho zažil dost. Hrál jsem v Karlových Varech jak za juniory, tak i za A-tým. Poté jsem byl v reprezentaci U20, což byla skvělá zkušenost a následně jsem se přesunul do Victorie. Takže tento rok byl pro mě super.

Myslíš si, že to byl zlomový rok? Přeci jen jsi nasbíral hodně zkušeností a dostal ses do zámoří, což je asi splněný sen…

Myslím si, že mi to pomohlo. I v A-týmu jsem získal více zkušeností, více jsem si i věřil. Nemyslím si, že to byl ten rozdílový rok, ale určitě jsem nabral zkušenosti, abych ten rozdílový rok mohl mít.

Za A-tým jsi odehrál 13 zápasů a na začátku sezony ses stal stabilním členem na začátku. Přenesl jsi to sebevědomí poté i mezi juniory?

Určitě. Více jsem si věřil. Chtěl jsem ukázat, že jsem nabral nějaké zkušenosti v A-týmu. Myslím si, že mi to určitě pomohlo v herní vyspělosti a hlavně i v psychice.

Cítil jsi tam i větší tlak? Přeci jen se od Tebe očekávalo, jako od zkušenějšího hráče, který i hraje za A-tým, že tým potáhneš…

Věděl jsem, že se ode mě čeká více, tak jsem to chtěl splnit. Je to očekávání a myslím si, že to vyšlo, za což jsem byl moc rád.

Na přelomu roku proběhlo Mistrovství světa do 20 let. Jak na to vzpomínáš? Byl to největší zážitek kariéry?

Určitě to byl zatím největší zážitek a doufám, že ještě nějaké přijdou. Byla to obrovská zkušenost vidět nejlepší hráče na jednom místě, během pár dní. Jsem strašně moc rád, že jsem si mohl zahrát se skvělými hráči jak v týmu, tak proti soupeřům.

U nominace se do poslední chvíle nevědělo, jak dopadne. Následovalo poté velké překvapení?

Šel jsem do kempu s malým očekáváním, ode dne ke dni. Nakonec to vyšlo tak, že jsem se na poslední chvíli dostal do nominace, za což jsem byl rád. Byl jsem i trochu překvapený, protože bylo hodně těžké se dostat mezi silný ročník 2003.

Nakonec jsi na mistrovství odehrál čtyři zápasy, z toho i v prvním útoku. Jaké to byly zážitky?

Mistrovství bylo trochu pro mě osobně takové nahoru-dolů. Jednou jsem nehrál, podruhé hrál, poté zase nehrál. Ale vážil jsem si každé šance a chtěl jsem ukázat, že tam můžu hrát. Byl to však splněný sen.

Bylo to pro Tebe těžké z toho pohledu, že jsi nevěděl, jak to bude? Nebo ses snažil být stále pozitivní? Hodně se také říkalo, že je tam skvělá parta, můžeš to potvrdit?

Ano, parta tam byla určitě skvělá. Já jsem se každý den snažil být pozitivní, i když jsem hrál nebo nehrál. Být prostě stejný a mít dobrý a pozitivní vliv na tým.

Hrálo se v Kanadě, i proti zámořským týmům. Byl to obrovský zážitek i z tohoto pohledu?

Bylo tam hodně lidí a bylo tam skvělé publikum, které nás hnalo dopředu. Občas nám nefandili, občas fandili, takže to také bylo nahoru, dolů. Ale určitě není nic lepšího, než hrát Mistrovství světa dvacetiletých v Kanadě.

Zahrál sis tam i s Jiřím Kulichem, se kterým se znáte z klubu. Je to asi také trochu výhoda…

Byl jsem rád, že jsem ho tam měl. Jirka je stále stejný, i když má tolik úspěchů. Jsem za to moc rád a jsme kamarádi.

Po dohodě s klubem jsi po Mistrovství světa zůstal v zámoří. Jsi za to rád? Jak proběhla dohoda?

S klubem jsme se domluvili tak, že se to bude vyvíjet podle toho, kolik strávím času na ledě v A-týmu. Nakonec jsme se shodli, že bude pro mě lepší hrát v zahraničí.

Jaké bylo přijetí týmu, spoluhráčů v Kanadě? Ty, Evropan, mezi většinou kanadskými kluky. Jak to probíhá?

Trochu jsem se bál, jak mě vezmou. Musím ale říct, že mě vzali super. Jsou hrozně hodní, snažili se mi v začátcích pomoct, ukazovali mi věci, jak se mají dělat, kdy a kde máte být. Byli mi oporou, za což jsem rád. Aklimatizace tak proběhla hodně rychle, nad očekávání.

Jak to máš s ubytováním?

Bydlím v rodině, která se o mě stará. Vaří mi, někdy mě vozí i na tréninky, takže si nemůžu na ni stěžovat. Bydlím 15 minut od haly, takže je to podobné, jako tady v Karlových Varech.

Jak ses popasoval s herním stylem? Jak dlouho Ti trvalo, než ses adaptoval na tamní soutěž?

Myslím si, že zase tak dlouhé zvykání to nebylo. Nicméně pár zápasů jsem si musel zjistit, jak tam věci chodí, jak ta liga vypadá. Myslím, že po pár utkáních už to bylo o dost lepší.

Napovědělo Ti těch pár měsíců, co jsi tam byl, na čem bys měl zapracovat dál?

Určitě to byl také pro mě hlavní cíl, na čem bych měl ještě více pracovat, na menším hřišti v Kanadě. Myslím si, že bych měl zapracovat na měnění tempu hry, což mi přijde, že se tady moc neřeší, jak je tu i větší hřiště. A hlavně síla v soubojích a první tři kroky.

Kdybys nám měl říct, co už Ti to dalo. Co by to bylo?

Chodí tam na vás i třeba sedm nebo osm tisíc lidí, takže si myslím, že už dobře zvládám hrát před lidmi. Jsem v takovém svém světě uzavřený v zápase. I v psychice, kdy dostanete gól, musíte stále hrát dál a být stále pozitivní.

Po sezóně jsi dostal od klubu ocenění pro Nejoddanějšího hráče. Jak moc si toho vážíš? Přeci jen, byl jsi tam krátkou dobu a už jsi přesvědčil trenéry, že do toho dáváš úplně všechno…

Za tu cenu jsem byl opravdu rád, i když jsem tam jen chvíli. I přesto jsem ji dokázal vyhrát, takže pro mě to bylo velké ocenění.

Momentálně jsi tady, jaký máš program? Říkal jsi, že doděláváš maturitu. Jak náročné to je? Jak jsi to měl se školou v Kanadě?

Tam jsem se spojoval s učiteli přes internet (program Teams). Dělal jsem nějaké zkoušky a uzavřel jsem pololetí. Teď jsem se vrátil na maturitu. Něco už mám za sebou a musím to zvládnout, abych měl příští rok klid na hokej.

Příští rok bys měl pokračovat v zámoří. Jaký budeš mít teď program?

Od 1. května do půlky srpna budu trénovat s A-týmem v Karlových Varech. Poté bych měl letět do Calgary za mým agentem a poté přeletět do Victorie, kde máme na začátku září kemp, takže tam bych měl zůstat.

Od Mistrovství jsi strávil zbytek sezóny v zámoří. Sledoval jsi na dálku Energii, jak juniory, tak A-tým?

Sledoval jsem oba týmy, jak juniory v play-off, tak i A-tým v play-off a držel jsem jim palce. Škoda, že obě kategorie vypadly v prvním kole. Nicméně si myslím, že je to také úspěch.