Zpověď: Tomáš Dujsík
Kdy jste začal hrát hokej a jak jste se k němu dostal? Můj táta byl velký fanoušek Komety a brával mne sebou se dívat a fandit. Hra se mi postupem času zalíbila, tak jsem mu řekl, že chci taky hrát hokej. Byl jsem ještě malý špunt, bylo mi asi pět nebo šest let.
Co byste dělal, kdybyste se nestal hokejistou? V tuhle chvíli si to vůbec neumím představit. Měl jsem nějaké sny, ale tím největším byl vždy hokej (úsměv).
Kam povedou vaše cesty po skončení profesionální kariéry? Už jsem nad tím několikrát přemýšlel, i když tedy doufám, že na takové myšlenky mám ještě času dost (smích). S největší pravděpodobností bych si přál zůstat u hokeje, ať už jako trenér nebo jakkoliv jinak nebo bych zkusil podnikat. Ještě mám hodně času se rozhodnout a popřemýšlet o tom (úsměv).
Co vás na hokeji nejvíc baví? Nejvíc si užívám partu kluků v kabině, celkově celý hokejový život a samozřejmě vítězství.
S kým si v kabině nejvíc rozumíte? S kým sedíte v šatně? V šatně sedím mezi Rachnou a Gorym. Pořád jsem tu nový, s každým se ještě seznamuji. Spolu s Petrem Stoukalem jsme jeli z Brna a bydlíme spolu na hotelu, s ním si teď rozumím asi nejvíc (smích.)
Co obvykle děláte ve volném čase? Rád si zahraji na playstationu NHL za Columbus, líbí se mi jejich dresy (smích). Často ještě hraji Fifu a nebo jím (smích).
Prozraďte jednu svou dobrou a špatnou vlastnost.. Někdy zřejmě mluvím víc než bych měl, což je občas špatně. K té dobré vlastnosti se mi špatně vyjadřuje, nerad soudím sám sebe. To by měli soudit ostatní hráči (úsměv).
Jaké je vaše oblíbené jídlo a pití? Potrpím si na maso, ať už to jsou steaky nebo jakkoli jinak upravené maso. K pití mám opravdu moc rád Coca Colu a výjimečně si dám pivo (úsměv).
Máte nějakou hokejovou přezdívku? Jako malý jsem míval, ale to nebudu říkat (smích). Teď mi říkají převážně Dujsa.
Čeho byste chtěl v životě dosáhnout, nejen v oblasti hokeje? Tahle otázka má hloubku (smích). Budu se držet jednoho pořekadla, chtěl bych postavit dům, zasadit strom a zplodit syna (úsměv).
Díky za rozhovor!
