400 km na zápas. Vary jsem si zamiloval, říká fanoušek z Německa
Všechno to začalo loni v létě, když jsem byl na výletě v Karlových Varech. Byla to vůbec má první návštěva České republiky. Na jednu stranu možná i proto, že jsem vyrůstal v období Studené války a podvědomě mě to na východ od Německa netáhlo. Na druhou stranu je třeba říct, že v Německu je obvyklejší cestovat do Španělska, Itálie, Rakouska a ostatních zemí. Karlovy Vary jsem si ale zamiloval. Samozřejmě jsem už dříve věděl, že jsou světoznámým lázeňským městem.
Když se naskytla možnost zkombinovat moji příští cestu do Čech s hokejem, tak jsem neváhal. Úplně poprvé jsem byl ale na hokeji v Chomutově, kde jsem v září poprvé viděl extraligu.
Ve Varech jsem byl poprvé na hokeji na konci října, když hrála Energie s Kladnem. Zápas jsem sledoval ještě jako nestranný fanoušek, ale zápas od zápasu moje sympatie k týmu rostly a na ledě už jsem poznával jednotlivé hráče. I to byl důvod, proč jsem si Karlovy Vary zamiloval. Dobrá dostupnost, skvělá arena, sympatické mužstvo a v neposlední řadě i samotné historické město.
Kolik utkání jste v loňské sezoně viděl na vlastní oči?Dohromady jsem viděl jedenáct utkání, další čtyři pak v baráži.
Jezdíte podporovat Energii také na venkovní utkání?Záleží, kde se hraje. Když to není až někde na východě České republiky, tak rád vyrazím. Venku jsem letos byl v Ústí nad Labem, Kadani a dvakrát na Kladně.
Jak daleko to vlastně máte do Karlových Varů?Bydlím ve Frankfurtu, takže autem to vychází asi na 400 kilometrů. Raději ale cestuji vlakem. Je to pro mě pohodlnější, levnější a zabere to jen asi 6 hodin.
Za hokejem, vaším velkým koníčkem, hodně cestujete. Stíháte u toho i pracovat?Samozřejmě (úsměv). Pracuji v jedné logistické společnosti, dohlížím na výsledné procesy ve firmě. Je pravdou, že se teď hodně snažím šetřit, protože výjezdy mě stojí hodně peněz. Znamenají pro mě hodně, pomáhají mi zbavit se stresu z každodenního života.
Líbí se vám víc český nebo německý hokej?To je otázka! Doufám, že mě teď v Německu za odpověď neukamenují (úsměv). Mám raději český hokej. Hra je tu o dost rychlejší, hráči jsou na tom lépe individuálně. Když porovnám zápas v Německu a Česku, tak u nás mi přijde tempo utkání pomalejší. Navíc je mi smutno, že v Německu je nejvyšší soutěž uzavřená a můj domácí klub, Frankfurt Lions, tak nemá šanci postoupit.
Jste v kontaktu i s dalšími německými fanoušky Energie?Jen s jedním, ale ještě jsme se společně na hokeji nepotkali. Hodně si ale píšeme a o hokeji se dost bavíme.
Jak byste vůbec popsal váš vztah k České republice? Na vašem Instagramu jsem viděl hodně fotografií z Česka…Jsem na sebe trochu naštvaný, že jsem do Česka nejezdil už dříve, ale jak se říká, lepší pozdě než nikdy (úsměv). Bez nadsázky můžu říct, že Česko se stalo mým druhým domovem. V žádné jiné zemi jsem nebyl tak často jako tady. Jen za poslední rok jsem byl u vás minimálně patnáctkrát. Ačkoliv příliš česky nerozumím, tak se tu cítím opravdu dobře. Miluju zdejší přírodu, historické budovy i náklonnost zdejších lidí. Seznámil jsem se tu s mnoha lidmi, kteří mají doslova srdce na pravém místě. Chtěl bych jim touto cestou poděkovat.
