HC Energie Karlovy Vary

Hamrla o životě v Rimouski, Crosbym či Carolině: Zpětná vazba je parádní

Za Karlovy Vary debutoval v české nejvyšší soutěži, teď se svůj talent snaží ukázat v zámoří. Brankář Patrik Hamrla hraje svou první sezonu v Kanadě, v tamní mládežnické soutěži obléká dres klubu z Rimouski, kde v minulosti působil třeba hvězdný Sidney Crosby.

Patriku, máte za sebou začátek sezony, jak ho zatím hodnotíte?
Myslím si, že vstup do sezony se nám povedl. Vkročili jsme dobře, odehráli jsme spoustu dobrých zápasů. Myslím si, že jsme nad očekávání předvedli lepší výkony, máme letos hodně mladý tým. Příjemně jsme překvapili.

Vy osobně z patnácti zápasů devět výher, což také jistě potěší…
Já jsem spokojený. Pořád se s tím sžívám, je to úplně jiný styl hokeje. Je to hodně ofenzivní soutěž, takže takové protiútoky, dva na jednoho, to je tady úplně běžné, což třeba tak běžné v České republice nebo v evropském hokeji není. Snažím se s tím na této úrovni naučit chytat a doufám, že to bude pokračovat. Ten vstup je za mě parádní, jsme třetí, nebo druzí, takže za mě super.

Jak moc vám pomohli spoluhráči zvyknout si na novou zemi?
Je trošku na nic, že tu je francouzština. Ti kluci, tak 85 % týmu, mluví francouzsky. To není úplně sranda. Co se ale týmovosti v kabině nebo na ledě týče, jsou všichni přátelští. Ta komunikace je trošičku těžší, snažím se mluvit anglicky, ale oni mezi sebou mluví pořád francouzsky, takže je to trošku odlišné. Ten zbytek je ale parádní, hrát tady je vlastně sen každého, na takovou šanci čeká spousta kluků. Já se to snažím užívat. Když se nám daří a vyhráváme, je to o to hezčí.

V Rimouski působil například také Sidney Crosby. Vzpomínají tam na něj nějak, jde to znát?
Určitě, hrál tu a vzpomínají tu na něj. Je tu vlastně na každém rohu, buď jeho dres nebo nějaká podobizna. Určitě je tu velká legenda. On tu byl předminulý rok i Lafreniere, to je další hvězdička. Myslím si, že ten klub má obrovskou historii, což je super.

Když se vrátím ještě k létu, tak vy jste se zúčastnil nováčkovského kempu Caroliny. Jak jste si ho užil?
Byly to úplně parádní tři týdny, asi jedny z nejlepších zatím v mé kariéře. Zezačátku to bylo těžké, protože jsem tam letěl s nulovou řečí, ale všichni mi pomohlo. To prostředí bylo velmi přátelské, ale neskutečně profesionální, to jsem ještě neviděl. Máte tam kustoda na pásku, kustoda na hokejky… Neuvěřitelné množství lidí se tam o to stará a také to tak vypadá. Jsem rád, že jsem byl v týmu, který letos vypadá opravdu dobře a možná budou pomýšlet na nejvyšší příčky, což je další plus pro mě. Za mě super zkušenost a doufám, že se tam třeba příští rok vrátím.

Jaké jste měl pocity z té pozvánky na kemp?
Popravdě jsem vůbec nečekal, že bych tam mohl jet. Ani jsem nad tím nepřemýšlel, protože ta covidová situace v celém světě byla strašná a nevědělo se, jestli ty kempy budou. Když mi ale zavolali a poslali letenku, tak to byl skvělý pocit. Opravdu jsem se tam těšil a ta očekávání se naplnila ještě víc než jsem čekal. V tomto směru parádní.

Jak jste si užil tréninky s hráči typu Raanta nebo Andersen?
To bylo prostě skvělé. Ten trénink byl sice kratší a já osobně jsem v té brance nestál tolik jako oni. Ale už jen to, že jsem stál na ledě s nimi nebo jsem čekal na střídačce, než mě vystřídají, byl neskutečný pocit. Užil jsem si to moc, oba dva to jsou sympaťáci.

Byla tam třeba i motivace ukázat se klubovým šéfům a říct si o nováčkovskou smlouvu?
My jsme byli v Carolině tři týdny, přičemž ten prostřední týden jsme trávili na Floridě. Tam byl turnaj nováčků, který se mi docela povedl. Byl tam generální manažer, byli tam trenéři a další zástupci Caroliny. Ohlasy po kempu na mě byly takové, že jsem odvedl dobrou práci a vidím to i teď. Trenér brankářů Caroliny mi volá do Rimouski jednou za dva týdny, zpětná vazba je parádní.

Když se vrátíme k životu k Rimouski, jak to funguje se školou a bydlíte u nějaké rodiny?
Žiju i cizí rodiny. V podstatě celý den ale trávím na zimáku. Dopoledne máme každý den trénink, dvakrát v týdnu nám klub platí dvě hodiny angličtiny, což je super. Jsme tam jenom dva kluci, takže ten přínos je parádní. S tou rodinou trávím večery, potkáme se vždycky u večeře a bavíme se také anglicky. Je to rozdíl oproti Evropě, protože tohle tam není. Chvilku mi trvalo, než jsem se s tím sžil, ale teď už to je v pohodě, zabydlel jsem se do toho režimu a funguji, každý den mám nějak postavený. Do toho studuji na dálku ve Zlíně školu. Snažím se to skloubit dohromady a myslím, že nějak mi to funguje.

Francouzštinu se učíte, nebo to spíš vychází z praxe v kabině?
Je to tak strašně těžký jazyk na pochopení… Přirovnal bych to asi k češtině. Není to sranda, potřebuji se spíše zdokonalit v té angličtině, abych se s tím vedením případně v dalších letech s Carolinou domluvil. Ta angličtina je prvořadá a tu francouzštinu slyším hodně v šatně. Zatím jsem toho moc nepochytil, zatím jsem se jen naučil, jak si objednat kávu. To je tak všechno. Spíše preferuji tu angličtinu.

Jakou mají v Kanadě kávu?
Dobré! Je tu Tim Hortons na každém rohu, takže v pohodě.

Jak samotné město žije hokejem? Už se vám stalo, že by vás fanoušci poznali?
Občas ano. Třeba když jdeme s kluky v obchodě, tak se za námi občas otáčí. Je to super. Na ten hokej chodí kolem dvou a půl, tří tisíc lidí, což je zhruba půlka haly. Není to špatné, ale třeba v Québecu na nás přišlo osm tisíc lidí, což je neuvěřitelné, když si vezmete, že je to „jen“ juniorská soutěž. Je to parádní pocit hrát před takovým publikem. Je to jak kde, někde chodí málo lidí, někde zase dost. U nás chodí takový průměr a občas nás ti lidé poznají a třeba si s námi plácnou, takže super.

V Rimouski vás navštívil i táta. Jaká byla návštěva rodiny?
Byli se tu podívat na týden. Pro ně to bylo těžké, protože když já jsem byl na zimáku, nebo jsem měl hodiny angličtiny, tak oni se nudili, protože Rimouski je tak malé město, že tady nic jiného není. Jsou tu dva zimáky a tím to tak končí. Žádné kulturní vyžití tady není a pro ně je ta jazyková bariéra strašně těžká. Lidi v klubu docela anglický umí, ale mimo klub je to francouzština.

V lize působí i Jan Bednář, bývalý spoluhráč z Karlových Varů. Jste spolu v kontaktu?
S Bedýnkou jsme si psali začátkem sezony. Těším se, až se potkáme v zápase a třeba pokecáme.

Sledujete, jak se daří týmům vašich reprezentačních kolegů?
Občas se podívám, jak hráli. Bedýnkovi se povedl vstup do sezony, Šatnému se také daří, ti jsou snad první. Po očku celou tu soutěž sleduji.

Sledujete na dálku i výkony Karlových Varů a rodného Zlína?
Musím se přiznat, že sleduji oba týmy. Když to jde, ten šestihodinový posun je těžký. Zlín je na tom bídně, nepřeji mu, aby spadl, ale bohužel to zatím vypadá špatně. Vary sleduji také, naposledy jsem viděl Tomáše Vondráčka a parádní hattrick v oslabení.

V jednom rozhovoru jste zmiňoval, jak moc vám v Energii Tomáš Vondráček pomohl…
Vondrc je neuvěřitelný dříč a patří mu to za tu dřinu, co tomu dává. Za mě je to takový borec, že by ho měl střílet každý zápas, takže jsem za něho rozhodně rád.