ne 8.10.2023 | Daniel Kubelka, Marie Valentová
Je to velká motivace, říká Záhejský po premiéře. Otevřelo mi to oči
První zápas za A-tým Energie odehrál proti třineckým Ocelářům útočník karlovarské juniorky Vít Záhejský. Mladý reprezentant si sice neužil děkovačku, ale odbýt si premiéru v seniorském hokeji v utkání proti úřadujícímu mistrovi byl jistě přesto zážitek. Vít je ve věku 16 let a 59 dní druhým nejmladším hráčem, který nastoupil za A-tým Energie.
Víťo, máš za sebou premiéru v extralize. Jaká byla?
Je to těžké komentovat po prohře, ale jsem spokojený. Jsem rád za tu příležitost.Kdy ses dozvěděl, že nastoupíš?
Dozvěděl jsem se to, když jsem se připravoval na zápas s juniorkou. Najednou mi zavolal pan Eismann a řekl, že mám jet s nimi. V první chvíli mi to nedošlo, ale pak už jsem si to uvědomil a měl jsem velkou radost (úsměv).Jak ses cítil před zápasem, byl jsi nervózní?
Byl jsem nervózní, ale kluci v kabině mi hodně pomohli, takže pak už jsem se jenom soustředil na svoje střídání.Co ti řekli trenéři před zápasem?
Trenéři mi ukázali a vysvětlili taktiku. Řekli mi, abych neprohazoval hráče a že mám dobré bruslení, tak toho mám využít (úsměv).
V týdnu jsi s týmem už trénoval, tušil jsi, že bys mohl nastoupit?
Vůbec jsem to netušil, proto to bylo asi takové překvapení, když mi to pan trenér zavolal. Byl jsem opravdu hodně rád (úsměv).V útoku jsi hrál s Davidem Kofroněm a Filipem Kofferem. Jak Vám to šlo? Jak ti pomáhali?
Jsem hrozně rád, že jsem tam měl k sobě takové kluky. Pomáhali mi do hry i po mentální stránce.V týmu s Tebou byl i spoluhráč z juniorky Adam Ebenstreit. Jak jste se povzbuzovali? Bylo to pro Tebe jednodušší?
Ano, bylo to pro mě jednodušší. S Ebim se hodně bavíme a jsem rád, že jel se mnou. Měl jsem trošku respekt z toho týmu (úsměv).Z juniorky jsi znal i trenéra Eismanna. Byla to pro Tebe výhoda, že jsi věděl, co čekat?
No to takhle nemůžu říct, že to byla pro mě výhoda. Byl jsem loni v juniorce jenom na jeden zápas, ale zase vím, co se tam hrálo, takže trošku mi to pomohlo.Byl se za Tebou někdo osobně podívat? Rodiče? Někdo jiný?
Ano, taťka s bráchou.Jaké ohlasy to mělo u Tebe v rodině, u známých?
Já jsem vždycky o tom snil, abych si zahrál v extralize. A hlavně jsem furt na hokej jako malej, takže pro moje rodiče to byla příjemná zpráva.Je to jen jeden zápas, ale zase určitě velká motivace do budoucna, je to tak?
Ano, je to velká motivace do další práce a trošku víc mi to otevřelo oči, jak se říká (úsměv).Děkuji za rozhovor.
Související články
