včera | Daniel Kubelka, Marie Valentová

Táta? Pozval celý Chomutov, směje se Čihař. Nemohl jsem si přát víc

Na “místo činu” se v jednom z posledních přípravných utkání vrátil benjamínek karlovarského A-týmu Vojtěch Čihař. Energie totiž vyrazila do Chomutova, kde udělal první hokejové krůčky a v mládežnických týmech Pirátů nastupoval až do dorosteneckého věku. Zahrát si před rodinou, v místech, kde hokejově vyrůstal a navíc ještě vyhrát, to je další ze zážitků, na které bude Vojta vzpomínat.

Vojto, výhra 3:2 v Chomutově. Jak bys utkání zhodnotil?

Úvod zápasu nám vyšel, dali jsme nějaké branky. Chomutov nám ale ukázal, že je slušný soupeř a naštěstí jsme to dovedli do vítězného konce.

Šancí jste ale měli dost, hodně z nich pochytal domácí brankář...

Jeky (Pavel Jekel), chytal výborně. Pochytal nám hodně šancí. Párkrát jsme jeli i sami na bránu a nevyzráli jsme na něj.

Připsal sis krásnou asistenci na druhý gól, kdy Tvá zadovka šla přes několik hokejek...

Já už jsem střídání před tím měl podobnou šanci, akorát že jsem to prostě Jirkovi (Jiří Černoch) nedal. Vzpomněl jsem si na to v tom dalším střídání a prošlo to tam (úsměv).

Poslední zápasy nastupuješ s Jirkou Černochem a Robinem Sapouškem, jak vám funguje spolupráce?

Jirka to umí výborně rozehrát a my se Sapym tam lítáme a dáváme to Čečemu (Jiří Černoch) nebo někomu druhému do vyložené šance.

Hrát v Chomutově, kde jsi strávil velkou část své kariéry, bylo pro tebe osobně asi speciální?

Byl jsem trošku nervózní (úsměv), ale to opadlo hned po dvou minutách. Tady je vždy atmosféra výborná, takže jsem si to ani nemohl víc užít (úsměv).

Kolik jsi měl v hledišti příbuzných?

Tak to přesně nevím, ale jak znám tátu, tak pozval celý Chomutov (smích).

Měl jsi o to větší motivaci se doma ukázat? S klukama jsme si říkali, že musíme hrát zodpovědně a ať se nebojím hrát na puku a to se také povedlo (úsměv).

Děkuji za rozhovor.