HC Energie Karlovy Vary

Výhra v super atmosféře, hodnotí Čihař. Cení si skalpu Cornellu

V neděli vybojoval s reprezentační osmnáctkou stříbro na Hlinka Gretzky Cupu a ve středu se už proháněl na ledě v dresu Energie. Vojtěch Čihař právě v reprezentaci nasbíral zkušenosti se zámořským hokejem a jak sám říká, tento styl hry má rád. V utkání proti Cornellu využil nejen zkušenosti z reprezentace, ale i dřinu z letní přípravy. Za svou píli byl odměněn tím, že nastoupil nejen v přesilovkách, ale i oslabení. Třešničkou na dortu pro mladého útočníka bylo to, že do utkání nastoupil po boku několika spoluhráčů z juniorky a navíc si s celým týmem užil zaslouženou děkovačku.

Vojto, po letní přípravě jsi zase nastoupil za A-tým a navíc doma...

Bylo to super (úsměv). Cítil jsem na sobě, že jsem zesílil, a že do těch osobních soubojů můžu jít s větší intenzitou a nebát se toho. Jsem rád, že jsme na domácí půdě porazili tak dobrý tým jako Cornell.

Do zápasu jste šli v poměrně mladé sestavě a nastoupili i někteří Tvoji spoluhráči z juniorky...

To bylo taky skvělé, že jsem si s klukama po takové době zase zahrál (úsměv). Například s Vojtou Steklým nebo Matyášem Váňou a dalšími. Určitě to bylo super a vlastně i s Míšou Oršulákem. I když byl jenom na střídačce, tak pořád tam byl a to bylo taky fajn (úsměv). Takže jsme se všichni cítili dobře a panuje i spokojenost, protože jsme vyhráli (úsměv).

Když jsi mluvil o Michalovi, tak on nezkazí žádnou legraci, ale v Kanadě byl skvělý a svými hláškami fakt bavil...

(smích) To ano, Míša mi tam říkal, že se někdy zakoktá a neví, co říká (úsměv). Nakonec to ale vždycky bylo dobré a byla zábava (úsměv).

Vraťme se k zápasu. Ty jsi pod panem Paterou hrál v reprezentační sedmnáctce a teď máš za sebou první zápas pod jeho vedením v Energii. Je v tom nějaký rozdíl?

Určitě ne. My si jedeme pořád tu stejnou strategii a stejnou taktiku, takže vlastně pro mě to zase nic nového tolik nebylo. Možná založení přesilovek, že jsem si je zkusil a vlastně i oslabení, což jsem nečekal, že by mě tam pan trenér mohl dát. Jsem za to rád. Myslím si, že to bylo dobré a že jsme s panem Paterou na stejné vlně a rozumíme si (úsměv).

Ty jsi už proti zámořským celkům hrál, ale Cornell je také hodně zajímavý soupeř, jak ses těšil?

Já jsem na jejich styl hry zvyklý, protože to je takové to, že nás chtějí vyprovokovat a zkoušejí pořád nějaké osekávání a krosčeky. Na to jsem zvyklý, takže mě to vůbec nevyvedlo z míry a snažil jsem se nenechat se vyprovokovat. Je to bruslívý hokej, což bylo znát, když jsme zpomalili tempo, tak nás přehrávali. Museli jsme proto hodně bruslit a nakonec se to povedlo (úsměv).

Bylo určitě hodně příjemné, vyhrát doma v atmosféře, kterou vám kotel vytvořil …

To ano. Škoda, že ještě nemůžou stát v té “kotel zóně”, to by bylo ještě úplně něco jiného, ale bylo to super (úsměv). Přišlo docela dost lidí, vůbec jsem ale nepostřehl, kolik hlásili, ale co jsem viděl v hledišti, tak jich bylo docela dost (úsměv).

Vrátil ses teď z Kanady, jaké pro Tebe bylo si zase zvykat na široké kluziště?

Bylo to trochu něco jiného než v Edmontonu (úsměv), tam byl i trošku jiný led, tak jsem tam zkusil jiný žlábek na broušení a tady jsem se pak už do toho ledu trošku bořil (smích). Myslím, že tak po pěti minutách jsem si už zase zvykl a bylo to v pohodě.

Přiletěl jsi v pondělí a ve středu už jsi hrál. Stihl sis odpočinout a srovnat se s časovým posunem?

Já mám v tomhle zrovna výhodu, že mě to nikdy nějak moc neomezuje, takže jsem si jenom včera dal volno a už jsem byl úplně v pohodě (úsměv).

Gratuluji k zisku stříbra na Hlinka Gretzky Cupu. Už opadlo trošku zklamání a jste hrdí na to, co jste dokázali?

Podle mě můžu mluvit za všechny, že jsme hrdí na to, že jsme mohli být na takovém turnaji a hned druzí. To je neskutečné (úsměv). Škoda toho zlata. Stříbro je ale pořád lepší než bronz (úsměv). Myslím si, že všichni jsme si to moc užili a jsme za to stříbro rádi.

V osmnáctce jsi letos nastoupil poprvé a nejen, že se dařilo týmu, ale i Tobě osobně a ještě jsi s týmem při premiérové účasti vybojoval stříbro na jednom z nejprestižnějších turnajů a vypadalo to, že jste měli i skvělou partu...

To ano. S klukama jsme na sebe zvyklí už od sedmnáctky, tak jak tým vybral pan Patera a vlastně pan Čermák vybral hodně podobný tým, tak jak jsme ho měli třeba v Kanadě na World Hockey Challenge. V kabině panovala neskutečně dobrá atmosféra, a to jsme si přenesli i na led. Myslím, že jsem si lepší tým nemohl přát (úsměv).

Zmínil jsi World Hockey Challenge, tam vás o medaili připravil závěr utkání s USA a nejen ty, ale i ostatní kluci jste mluvili o tom, že to bylo těžké, ale že je to zkušenost, ze které se poučíte a nebudete ji opakovat. To jste dodrželi a v každém utkání jste bojovali až do konce, což vám vlastně i ve finále vyneslo gól osm sekund před koncem. Bude to platit i teď, že se z některých věcí zase poučíte do příště?

Určitě se poučíme. Jak se říká všechno zlé, je pro něco dobré. Já si myslím, a doufám v to, že na mistrovství to Kanadě ve finále zase oplatíme my a přivezeme to zlato (úsměv).

Děkuji za rozhovor.