Zpátky v místě dění. Těch šest sekund jsem měl v hlavě, přiznává Lauko
Jakube, podařilo se vám porazit Vítkovice. Jak byste to utkání zhodnotil? Měli jsme hodně šancí, které se nám nepodařilo proměnit. To se s námi táhne už od přípravy. Naštěstí jsme ale dnes vyhráli, ubránili jsme všechna oslabení a za to můžeme být rádi.
V utkání se hodně vylučovalo, zejména na vaší straně… S tím máme také problém. Říkáme si to od začátku, v každém zápasu ale uděláme minimálně jeden zbytečný faul, což se nám nesmí stávat. Snad se to po té pauze nějak srovná, protože takhle nemůžeme pokaždé vyhrát.
Na druhou stranu se vám podařilo skórovat v oslabení… Kluci tam při mém vyloučení odvedli výbornou práci, jsem rád, že to dotáhli.
Vrátil jste se na místo vašich šesti sekund slávy na mistrovství U20, vzpomněl jste si na tento moment? Já jsem říkal i na rozbruslení, ať mne vyfotí, že tu mám dobrou vzpomínku. (úsměv) Po začátku zápasu jsem se koukal na čas, jestli už těch šest vteřin uběhlo. Paradoxně to koleno začalo po první třetině píchat, takže jsem to paradoxně v hlavě měl.
Tenkrát jste odehrál šest vteřin, dnes utkání bez diváků. Máte na Ostravu smůlu? Asi to tak bude. (smích) Ostrava je taková specifická. Mají tu velký stadion, který vypadá rozlehle a nyní bez těch diváků je to takové divné.
Jak se hraje bez fanoušků? Při hře na ledě to tak nevnímáte. Při rozbruslení, nebo na střídačce, to ale znát je. Není to nic příjemného a věřím, že každý by to raději hrál před diváky. Proto se to přeci jen hraje.
Jaké máte plány na čtrnáctidenní pauzu, která vás teď čeká? Nevím. Budeme se muset udržovat v kondici jak jen to půjde. Nepomůže nám ani to, že se vše uzavřelo. My s tím ale nic neuděláme.
Mluvil jste o neproměněných šancích… vy sám aktuálně stále čekáte na první bod. Nefrustruje vás to? Samozřejmě to není příjemné. Očekává se to ode mne. Do těch šancí se ale dostávám, takže se to musí někde zlomit a třeba se to pak otočí. Uvidíme, třeba pomůže pauza.
Dokážete si představit, jaké to bude vyjet po 14 dnech na led? My jsme teď měli desetidenní karanténu, takže tak nějak víme, jaké to bude. Dvakrát takhle po sobě to ale nebude nic ideálního. Mají to tak i ostatní, takže se budeme muset přizpůsobit.
Budete trénovat venku? Já naštěstí bydlím na vesnici, mám velkou zahradu, takže můžu běhat a cvičit tam.
Díky za rozhovor!Související články
